Rosalinda

na tohle sem zustala čučet s votevřenym čumákem. Muhehehehehe....

To, co se nabízí pak dál, taky stojí za to. Jej to byla doba...

"Kdo by nepodlehl mužné tváři toho sexy vousáče?

Ikona popartu, symbol revoluce. Che Guevara stále žije.

Je přece hezké chodit s rebelem na tričku. A že rád střílel lidi do zátylku...?

názory

Mladý argentinský lékař Ernesto Che Guevara během motocyklové cesty Jižní Amerikou dochází prozření a poznává bídu, v níž živoří většina Američanů na jih od Floridy. Později se přidává k Fidelu Kastrovi a sehrává klíčovou úlohu v kubanské revoluci za nastolení spravedlivého řádu. V novém režimu pracuje na řadě ministerských postů, jeho láskyplné srdce mu však nenechává spát, proto se vzdává všech funkcí a vyráží šířit naději do světa. Nakonec ale v bolívijské misi umírá mučednickou smrtí.

Tolik praví legenda. Zájemci mohou shlédnout výborně mýtizující film Motocyklové deníky, jež právě běží v českých kinech. "Lékař Ernesto je za všech okolností čestný a vždy mírní svého protřelejšího kamaráda Alberta, který občas nějakou tou lstí nepohrdne. Skvělý Gael García Bernal v hlavní roli dotáhl tuto nevinnou fasádu Che Guevary do naprosté dokonalosti a stačí pouhé zachvění jeho černočerných řas či astmatické zakašlání a člověk by se nad bezmocným světcem v tu ránu rozplakal," popisuje Markéta Pilátová v Respektu Guevarovo ztvárnění v této filmové báchorce.

MOC RÁD ZABÍJÍM

"Nenávist je součástí boje; neomezená nenávist vůči nepříteli, která donutí člověka, aby překonal své přirozené limity, takže se stane efektivním, násilným, selektivním a chladnokrevným strojem na zabíjení. A takovými stroji na zabíjení se musejí stát naši vojáci..."

Ne, tohle nejsou slova Adolfa Hitlera. V Guevarově hlavě se zdaleka nerodily pouze mírumilovné myšlenky. Věčný rebel za sebou zanechal víc než svou slavnou fotografii. Profesor jihoamerických studií na univerzitě v Indianě Armando Lago dává dohromady seznam Kubánců popravených Che Guevarou. Zatím jich má 159.

Che založil kubánský systém "pracovních táborů", do nichž byli posléze zavíráni homosexuálové, disidenti a oběti nemoci AIDS. Hrál klíčovou úlohu při rozmísťování sovětských jaderných raket na Kubě. Deníku British daily worker přiznal, že kdyby bylo na něm, odpálil by rakety na americká města.

Pierre San Martin zažil vězení spravované Che Guevarou. Vypráví hrůzný příběh o popravě čtrnáctiletého chlapce, který bránil svého otce. "A potom jsme uviděli, jak Che vytahuje svojí zbraň z pouzdra. Zdálo se to neskutečné. Ale Che zvedl pistoli, přiložil hlaveň k chlapcově zátylku a vystřelil. Ta rána mu téměř utrhla hlavu."

Podle kolumbijského spisovatele Marcose Brava napsal Che v dopise svému svému otci: "Chtěl bych se ti tati k něčemu příznat. Právě jsem zjistil, že velmi rád zabíjím."

Odvážný revolucionář nakonec zemřel v říjnu 1967, když se pokoušel spasit bolívijské indiány, kteří o to vůbec neměli zájem.

Pozor! Tenhle Kristus umí střílet.

DĚJEPISÁŘI NA PRANÝŘ!

V konečném zúčtování však prohrává Che-světec i Che-zloduch. Do kapsy je hladce strčí vyprázdněná ikona Che-pseudorebel. Těm, co si kupují Guevarovým portrétem potištěná třička v uličkách za Karlovým mostem totiž vůbec nesejde na tom, koho nosí na hrudi. Hlavně, aby to slušelo. A když ten chlápek ještě navíc má vzrušující revoluční příchuť...

Není skvělé, že mohou rodiče věnovat "rebelské" oblečení vzpurným dětem, aby už nezlobily?

Globální módní trendy si zkrátka neberou servítky. Zmocňují se všeho, co je dostatečně známé a vypadá alespoň trochu hezky. V klubech tak mimo Guevarů tančí mládež v mikinách s rudými hvězdami a písmeny CCCP.

Gulagy, politickými čistkami, nesmyslnými experimenty a nespočtem jiných zvěrstev. Tím vším přivodil Sovětský svaz za sedmdesát let své existence smrt jednoho sta milionů lidí. Více než nacisté, jejichž symboly staví české právo mimo zákon.

Lehko. Lehko se odsuzují mladí blbečkové, kterým to nedochází. Kde se ale měli dozvědět, že pěticípá hvězda symbolizuje nejkrutější režim, jež tato planeta zrodila, a ne jen přihlouplé a vodkou věčně sjeté "komouše"?

V hodinách dějepisu se sotva stihne doprobrat druhá světová válka. Dobře víme, z čeho se v pravěku vyráběli oštěpy, na moderní české a natož světové dějiny už ale "nezbývá čas". Výuka nedávné historie na základních i středních školách je zoufale zanedbaná. Možná za tím stojí špatně nastavené osnovy, možná při výkladu posledních padesáti let ztrácejí pevnou půdu pod nohama i sami učitelé. Situace ale začíná být kritická. Kolika mladým něco říká třeba únor 1948?

Že tolik hysterie kvůli pár dějepisným datům není na místě? Proč se je ostatně vůbec učit? Všechno si přece můžeme najít v knížkách a na internetu.

Ve skutečnosti je to právě podhoubí něvědomosti, jež náramně svědčí mýtům jako je ten Guevarův. Ať se nám to líbí, nebo ne, před falešnými legendami nás může ochránit jen ta tak nudná historie. "Novou vlnu dějepisu" si však nedovedou představit ani odvážní spisovatelé science-fiction. Nezbývá než si na Guevary a jemu podobné ikony zvyknout.

Ten svůdně pomrkávající vrah nás stejně všechny přežije."

Dnes přibyla nová rubrika. Zajímavý počin.

Již před pár měsíci jsem v profilu nějakého zde uživatele, fakt nevím, kdo to byl, četla narážku na LiVenturovo komentáře. Ano, já vím, nejdříve byly komentáře výstižně květnaté... a pak jen výstižný postřeh v jedné větě.  Ale zkuste si napsat tolik komentářů, aby byly květnaté a neupadaly do stereotypu.  Aby člověk už jen netlachal, tak napíše jen to nejvýstižnější. A to prosím LiVentura činí. A trefně! Pozoruji na sobě jakýsi počínající stereotyp, kterému ač se jeden snaží, tak se stejně nevyhne... Takže buď se stáhnu do sebe, kde jsem do nedávna byla, nebo se budu zatraceně opakovat... a zkratkovatět...

Biographie de Alain Delon

Acteur charismatique pour certains, symbole de suffisance pour d'autres, Alain Delon est l'une des figures emblématiques du septième art français. Né le 8 novembre 1935 à Sceaux, dans les Hauts-de-Seine, Alain Delon se fait remarquer dès sa plus tendre enfance pour son manque de discipline à l'école. Lorsque sa mère convole en secondes noces avec un artisan-charcutier, le jeune cancre décide, avec l'enthousiasme d'un condamné à mort, de suivre les traces de beau-papa. Mais à 17 ans, il change d'avis et se dit que, tant qu'à être charcutier, autant que ce soit dans l'armée. Alain Delon devance l'appel de son service militaire et débarque en Indochine. Cinq ans plus tard, Alain Delon de retour à Paris, cherche sa voie. Sa vie bascule lorsqu'il rencontre Jean-Claude Brialy, qui l'emmène au Festival de Cannes. Alain Delon tape dans l'œil des producteurs. « Quand la femme s'en mêle », son premier film, sort un an après son retour d'Indochine. Alain Delon connaît immédiatement le succès. Sa carrière va de paire avec de nombreux succès rencontrés dans vie personnelle ... Romy Schneider, Nathalie Canovas, la mère d'Anthony Delon, Mireille Darc, et Rosalie Van Breemen, Alain Delon est « le » séducteur des années 1960-1970. Mais dans les années 2000, un livre de Christian Aaron fait scandale : il révèle être le fils caché d'Alain Delon et de la chanteuse Nico (ex égérie du Velvet Underground). En 2002, Alain Delon traverse une période sombre de son existence. Seul, il ne trouve plus de sens à sa vie et commence à parler de lui à la troisième personne. Le monde du cinéma fait bloc autour d'Alain Delon ; il sort peu à peu de sa détresse, revient à Cannes où il avait juré ne plus jamais mettre les pieds. En 2007, il confie à son ami le Commissaire-priseur Pierre Cornette de Saint Cyr la vente d'une collection d'œuvres exceptionnelles, jusqu'alors jamais révélées au grand-public.

Relations connues :
Rosalie Van Breemen, son épouse de 1987 à 2002.
Mireille Darc de 1968 à 1987.
Nathalie Canovas, son épouse de 1964 à 1968.
Romy Schneider de 1958 à 1964.

Enfants :
Alain-Fabien Delon né le 18 mars 1994 (fils de Rosalie Van Breemen)
Anouchka Delon née le 25 novembre 1990 (fille de Rosalie Van Breemen)
Anthony Delon né le 30 septembre 1964 (fils de Nathalie Canovas)

Enfant illégitime :
Christian Aaron né en 62 de son aventure avec la chanteuse Nico.

Filmographie principale :
1957 : Quand la femme s'en mêle, d'Yves Allégret
1957 : Sois belle et tais-toi, de Marc Allégret
1958 : Christine, de Pierre Gaspard-Huit
1959 : Faibles femmes, de Michel Boisrond
1959 : Le Chemin des écoliers, de Michel Boisrond
1960 : Plein soleil, de René Clément
1960 : Rocco et ses frères (Rocco e suoi fratelli), de Luchino Visconti
1961 : Quelle joie de vivre (Che gioia vivere), de René Clément
1961 : Les Amours célèbres (sketch « Agnès Bernauer »), de Michel Boisrond
1962 : L'Éclipse (L'eclisse), de Michelangelo Antonioni
1962 : Le Diable et les Dix Commandements (5e commandement - « Tes père et mère honoreras »), de Julien Duvivier
1962 : L'Échiquier de Dieu, de Christian-Jaque -inachevé-
1963 : Carambolages, de Marcel Bluwal
1963 : Mélodie en sous-sol, d'Henri Verneuil
1963 : Le Guépard (Il gattopardo), de Luchino Visconti
1964 : La Tulipe noire, de Christian-Jaque
1964 : L'Insoumis, d'Alain Cavalier
1964 : Les Félins, de René Clément
1964 : La Rolls-Royce jaune (The Yellow Rolls-Royce), d'Anthony Asquith
1965 : Les Tueurs de San Francisco (Once a Thief), de Ralph Nelson
1966 : Paris brûle-t-il ?, de René Clément
1966 : Texas, nous voilà (Texas Across the River), de Michael Gordon
1966 : Les Centurions (Lost Command), de Mark Robson
1966 : Les Aventuriers, de Robert Enrico
1967 : Diaboliquement vôtre, de Julien Duvivier
1967 : Le Samouraï, de Jean-Pierre Melville
1968 : Adieu l'ami, de Jean Herman
1968 : La Motocyclette (Girl on a Motorcycle), de Jack Cardiff
1968 : La Piscine, de Jacques Deray
1968 : Histoires extraordinaires (sketch « William Wilson »), de Louis Malle
1969 : Jeff, de Jean Herman
1969 : Madly, de Roger Kahane
1969 : Le Clan des Siciliens, d'Henri Verneuil
1970 : Doucement les basses, de Jacques Deray
1970 : Borsalino de Jacques Deray
1970 : Le Cercle rouge, de Jean-Pierre Melville
1971 : Soleil rouge, de Terence Young
1971 : L'Assassinat de Trotsky, de Joseph Losey
1971 : La Veuve Couderc, de Pierre Granier-Deferre
1972 : Un flic, de Jean-Pierre Melville
1972 : Le Professeur (La prima notte di quiete), de Valerio Zurlini
1972 : Traitement de choc, d'Alain Jessua
1973 : Les Grands Fusils (Big Guns), de Duccio Tessari
1973 : Scorpio, de Michael Winner
1973 : Les Granges brûlées, de Jean Chapot
1973 : La Race des Seigneurs, de Pierre Granier-Deferre
1973 : Deux Hommes dans la ville, de José Giovanni
1974 : Borsalino & Co, de Jacques Deray
1974 : Les Seins de glace, de Georges Lautner
1974 : Zorro, de Duccio Tessari
1975 : Le Gitan, de José Giovanni
1975 : Flic Story, de Jacques Deray
1976 : Comme un boomerang, de José Giovanni
1976 : Armaguedon, d'Alain Jessua
1976 : Monsieur Klein, de Joseph Losey
1977 : L'Homme pressé, d'Edouard Molinaro
1977 : Mort d'un pourri, de Georges Lautner
1977 : Le Gang, de Jacques Deray
1978 : Attention les enfants regardent, de Serge Leroy
1979 : Airport 80 Concorde (Airport '79, the Concorde), de David Lowell Rich
1979 : Le Toubib, de Pierre Granier-Deferre
1980 : Téhéran 43. Nid d'espions, d'Alexandre Alov
1980 : Trois Hommes à abattre, de Jacques Deray
1981 : Pour la peau d'un flic, d'Alain Delon (réalisateur et acteur principal)
1982 : Le Choc, de Robin Davis
1983 : Un amour de Swann, de Volker Schlöndorff
1983 : Le Battant, d'Alain Delon
1984 : Notre histoire, de Bertrand Blier
1985 : Parole de flic, de José Pinheiro
1986 : Le Passage, de René Manzor
1988 : Ne réveillez pas un flic qui dort, de José Pinheiro
1990 : Dancing Machine, de Gilles Béhat
1990 : Nouvelle Vague, de Jean-Luc Godard
1992 : Le Retour de Casanova, d'Edouard Niermans
1993 : Un crime, de Jacques Deray
1994 : L'Ours en peluche, de Jacques Deray
1995 : Les Cent et une nuits de Simon Cinéma, d'Agnès Varda
1997 : Le Jour et la nuit, de Bernard-Henri Lévy
1998 : Une chance sur deux, de Patrice Leconte
2000 : Les Acteurs, de Bertrand Blier
2003 : Le Lion, de José Pinheiro
2007 (sortie prévue en janvier 2008) : Astérix aux Jeux Olympiques, de Frédéric Forestier et Thomas Langmann

Anouscha    

http://www.zimbio.com/pictures/l_IJVgOYKSW/Celebrities+Dior+Fashion+Show+Paris+2/geNki-S9GWk/Anouchka+Delon

►►►

„Zbavme se iluzí o naději, neboť zrazuje, o lásce, neboť unavuje, o životě, neboť přesycuje a neukojí, ba i o smrti, neboť přináší víc, než se chce, a míň, než se doufá.“

— Fernando Pessoa

„Moudrý je ten, kdo vede jednotvárnou existenci, protože každá drobná příhoda má pak výsadu zázraku. Pro lovce lvů už třetí lev není žádným dobrodružstvím.“

— Fernando Pessoa

„Tvůrce zrcadla otrávil lidskou duši.“

— Fernando Pessoa

„Smrt je osvobození, protože umřít znamená nikoho nepotřebovat.“

— Fernando Pessoa

„Člověk je velký ve svých předsevzetích, ale slabý v jejich provádění.“

— Erich Maria Remarque

„Když se konečně něčemu doopravdy naučíme, jsme už moc staří, aby nám to k něčemu bylo.“

— Erich Maria Remarque

„Těžká doba je jako tmavá brána. Projdeš-li jí, vystoupíš z ní posílen. A všechno, všechno se promění ve světlo.“

— Johannes Mario Simmel

„Titulky v novinách - to jsou světové dějiny v pilulkách.“

— Norman Mailer

„Peníze jsou lepší než chudoba, přinejmenším z finančních důvodů.“

— Woody Allen

„Neříkám, že nechci umřít. Jen nechci být u toho, až se to stane.“

— Woody Allen

„Film je především zábava. Chcete-li poslání, jděte na poštu.“

— Woody Allen

„Člověk může všechno, jenom sám před sebou neunikne.“

— Franz Kafka

„Dřív jsem nechápal, proč jsem na svou otázku nedostal odpověď, dnes nechápu, jak jsem mohl věřit, že se mohu ptát. Ale já jsem přece nevěřil, já se jen ptal.“

— Franz Kafka

„Jakmile si důvěřuješ, umíš už žít.“

— Johann Wolfgang von Goethe

„Moudřejší prý vždy ustoupí. Možná proto hlupáci tak rychle postupují“

— Johann Wolfgang von Goethe

Když už se je tu jednou zmiňovala dvakrát, tak se zmíním i teď. Po třech prvních epizodách začalo přicházet zklamání, které dnes bylo asi zatím největší. Takže teď je to tři na tři. Tři dobrý na tři blbý. Jak může vzniknout v jednom cyklu něco tak vynikajícího a na druhé straně tak blbýho. No jasně, může, ale je to škoda.

Další filmová hudba, která stojí za to...

Včerejší díl jsem si i ořvala, hehehe... Buď vyměkávam, stárnu, blbnu, jsem těhotná, nebo to fakt bylo tak silný a dobrý? Quizá...

Nevím proč, zatím mě to pořád bere. Dávali zatím tři epizody (úterky večer na jedničce) a já jsem zatím nadšená, že se u nás, tedy pardón u našich východní bratrů, může něco takového povést a natočit. Jsou to velice silný příběhy, vytříbeně zahraný, doplněné bezchybně zvolenou hudbou. Hned v prvním díle doslova perlil pan Langmajer, tedy pan Herec Langmajer. Takový herectví obdivuju bez výhrad.

Tak dnes si mě mezi oblíbené (dokonce i za bodík) přidala jedna zřejmě slečna/paní, zatím nevím, která má krásný avatar a úžasný, vtipný, inteligentní, no zkrátka skvěle napsaný profil. Miluju čičiny, takže si vrním blahem a moc děkuji.   http://www.drsnysvet.cz/kocka-se-sprchuje/

Pár dní mi nešel internet, a to bylo neštěstí. Člověk je pak jak bezrukej. Chyběla mi minimálně jedna ruka a jedno voko, příšerné.

Jo a chybí mi tady na ČSFD tato sympaťačka - mladá krásná francouzská herečka a modelka. Resp. portugalsko/francouzská, abych jí neodepřela druhou národnostní polovinu :-)

Ještě pořád nevím, kam se mám obrátit, tak si to tu píšu jako poznámku.

PS: Tak a téměř přesně po měsíci už je zařazena díky panu Doctorowi. Skvělý člověk :-)

http://www.csfd.cz/tvurce/69061-barbara-cabrita/

Zaslané biografie (jen pro můj pořádek): Susana González, Fernando Carrillo a Philippe Caroit (foto)

a "Kriminálka Paříž"

en SMV. Sin comentario, jeje :-)

Mistr Morricone bude v Praze. Mistr Morricone je ale docela drahý. Jít na mistra Morriconeho musí být něco úžasného. Jít na mistra Morriconeho je ale docela drahé. Což docela naštve a zamrzí. Miluju hudbu mistra Morriconeho. Však vstupenka je dosti drahá :-(

... según mi opinión. A španělskému autorovi videa jsem už mnohokrát poděkovala :-)

Bohužel zjišťuji, že česká Wikipedia je docela na nic. Buď tam hledané není vůbec, nebo jen krátce, sem tam je toho více, ale to jsou výjimky. Nicméně co mě dostalo teď nejvíc... taková maličkost, že jsou tam chyby! A pak se na něco spolehněte. Zdá se to jako celkem spolehlivý zdroj, že? Není. Radši si i nadále budu překládat z Wikipedií jazykově nejbližším hledanému. To se osvědčuje asi nejvíce.

http://www.antifacebook.net/