Qitek

Neskutečný provar Johna Woo a lítostivá zpráva pro všechny, kdo jeho um milovali. Bohužel... Už to tam není. Všechno na tomhle filmu je jeden velký trapas. Včetně akční scény. Především té příšerné, závěrečné, která působí jako akční film ze sitcomu. Hodně dlouho jsem váhal mezi jednou a dvěma hvězdama. Dávám dvě pouze a jen z důvodů - Viděl jsem horší.

První dvě sezóny představovali na poli seriálů to nejlepší co mohlo vzniknout. Hlavní hrdina asociální psychopat dával poskytnout vynikající zábavu a neotřelé situace, které bizarně bavili a my si chtě nechtě oblíbili Dextra takovým stylem, že jsme si přáli sledovat jeho řádění a sociální začleňování do nekonečna. Omyl a chyba lávky. Dexter měl vždy za prvé zůstat sociopatem jak vrata... První série 90%. Druhá 100%. Tím pro mě Dexter skončil. Plytkou a docela DOST nudnou třetí sérii (50%) naštěstí postavila na nohy vynikající čtvrtá série (95%). Snad jen díky ní, jsem to zkusil i dále, ale už se vařilo a natahovalo z vody a nuda byla skoro k neunesení. Pátá 40%. Přímo do nebes volající, trapnou a vyloženě iritující šestou sérii jsem ani nedokoukal. Při "šokujícím odhalení rozdvojené identity vraha" mě přepadl smích a znechucení zároveň... 20%... Kdysi jsem Dextera miloval. Teď už vaří z vody a je to bída. Sedmá série důstojně bojuje na televizním poli. Nicméně Dextrovi začínají iritovat, jeho postava je již vylisována a nemá co nabídnout. Sebeparodie a zabíjení kultu. Skončete po čtvrté sérii a máte klid.

Unaveně táhlá kamera, obraz i jeho barvy jsou na vrcholu mezi tím nejlepším, co česká kinematografie nabídla. Stejně tak i scénář a puntičkářská režie. A všechno tohle bohatství je podepřené o absolutně geniální herecký výkon Ondřeje Malýho. A teď věc druhá - Emoce. V tomto filmu nejsou (věřím, že záměrem ani být neměli)! Ale to co fungovalo např. u Až na krev (p. t . Andersona), je u Pout největším kamenem úrazu. Hlavního hrdinu zžírá agresivita, neklid, a fiktivní touha po něčem, čemu by se dala (přehnaně) říci láska. Věřil jsem mu to. Jen si nejsem jist, kdo nese vinu za to, že mě to do křesla nepřibilo (jako viz. Až na krev), necítil jsem přitom filmu nic. Prázdno. Pusto. Chvílemi i nuda. A po skončení filmu (a zřejmě za to můžou i ovace tipu- ,,nejlepší Český film za posledních dvacet let) jsem si na něj nijak zpětně výrazně nevzpomněl. A to říkám, že pouta jsou velmi (!) kvalitním snímkem. Jen mi přijdou emotivně vyprahlá jako hlavní hrdina. O.k. Třeba to byl záměr, ale koupíte si obraz, ze kterého cítíte... Nic? Nebo knihu? Pouta jsou jedním z těch lepších, Českých filmů. A jsou jedním z nejlepších filmů za posledních pár (!) let. Ale nepřehánějme...

Tohle vážně posral.

Hyperrealistický thriller. Ralph Fiennes jako vždy... Jak asi... Vynikající. Jeho uťápnutý Justin je naprosto prvotřídně odehraná a uvěřitelná postava s vlastním světem. Fernando Meirelles potvrzuje po městě bohů, že je špičkovým režisérem, kterému sluší dynamika a syrovost. Nádherná kombinace thrilleru s pozadím romantického filmu, ve kterém je cítit víc lásky, než v kdejaké romantické slátanině.

Fernando Meirelles servíruje jednu vizuální scénu za druhou. Prvotřídní střih jeho umění podtrhuje. Slumové prostředí, chladnokrevnost, nemilosrdná realita, kulky, zbraně, násilí, hláškující gauneři a nádherné barvy... Jeden z nejlepších filmů roku 2002!!!

Neuvěřitelně (!!!) nádherná kamera. Nad filmem se rozepisovat nemá smysl. Vše je tu již řečeno :)

Tohle je moc "příjemné" překvapení roku. Pomalý scénář, režie i kamera dávají snímku spolu s geniálně mrazivou hudbou neuvěřitelně zvláštní a neotřelou atmosféru, která jakoby odrážela pocity a povahu ústřední role. Jackie Weaver a její nominace na oscara je naprosto na místě. Pak je tu ještě jedna role, která razí na plátně jako zlatá velryba ve vaně. Ben Mandhelsohn... Jeho psychopat mi po celou dobu naháněl takovým způsobem husí kůži, že by obstál v síni slávy záporáků, ale i v kdejakém béčkovém hororu. Tak o tomhle padouchovi se spoustě filmům může jen zdát. Jeho oči v mnoha scénách, ať už s dialogem či bez něj, říkaly mnohem víc, než zbraně či slova. Jeden z mých TOP 20 filmů ever

Nevím co napsat o filmu, který už všichni vynesli do nebes. Je dokonalý. Viděl jsem Schindlerův seznam poprvé, když mi bylo 12 nebo 13 let. V té době jsem ho viděl na třikrát a nebavil mě. Zajímala mě v té době Belgická roztahovačka nohou Van Damme a jeho debilní filmy. Byl jsem kokot no. Ale to nemění nic na tom, že když jsem seznam viděl asi o tři roky později... Začal jsem si doopravdy uvědomovat (ne jako na hodině dějepisu) co se to vlastně stalo. Špatně. Ne co se doopravdy stalo... Já jsem díky Spielbergovi "prožil něco", co nechce prožít nikdo nikdy! Nechci věřit tomu (jak naivní myšlenka), že něco takového se dělo, děje a dít bude. Nechápu, jak jsem vůbec mohl po shlédnutí tohoto filmového klenotu ještě někdy v klidu usnout, smát se , bavit se a vyhodit byť jen kousek nechtěného jídla... Budu se bavit, smát a spát vesele dál, o tom žádná, ale kdykoli se podívám na Schindlerův seznam, sklopím hlavu a zase si budu na několik hodin vážit toho co mám, v jaké době žiji, kde žiji, kdo jsem a co mám. Děkuji Panu Režisérovi. Nikdy jsem o Spielbergovi nepochyboval ani na vteřinu, ale tady předčil veškerá (!!!) očekávaní.

Tady začíná být pan Scorsese unavený...