FireTight

Znáte tu scénu, jak hlavní hrdina přijde do bordelu (snad jsem to trefil správně) a tam sedí jenom bordelmamá a na všechno mu odpoví "Hlava 22"? Tak přesně stejně zmateně jsem se cítil i já při sledování tohohle filmu. Byl jsem opravdu v některých momentech naprosto, ale naprosto mimo a jenom jsem se tak snažil hádat, co se to na obrazovce vlastně děje. Možná, že snímek víc ocením, až když si někdy do budoucna přečtu knižní předlohu, zatím je to bohužel z mé strany na tři hvězdičky.

Dobře, možná se to vhledem k mému hodnocení nebude tak úplně zdát, ale vážně mě mrzí, že z tohohle televizního filmu nakonec nevznikl seriál (jak totiž původně měl). Více než kde jinde je totiž cítit doslova na každém kroku, že všechny tyhle spletité vztahy a otázky nelze vyřešit za 66 minut, ale minimálně za "několikrát 66 minut". Vážně mě mrzí, že Nova nakonec od tohohle projektu z důvodu vysoké ceny upustila, protože po dlouhé době tu mohl vzniknout kriminální seriál v příjemném prostředí, se sympatickou hrdinkou a co je na kriminálky posledních let neobvyklé, krom hlavního případu (vražda) se řeší i několik dalších věcí (třeba se hledá otec).

Předem svého komentáře bych měl zřejmě upozornit, že až do včerejšího večera jsem v celém tom světě Batmana znal tak akorát právě Batmana a Jokera. Tudíž jsem k filmu usedal naprosto neznalý ničemu a ničeho a přesto jsem byl po takřka třech hodinách relativně spokojen. Je tedy pravda, že maska Harveyho Denta mi občas způsobovala žaludeční problémy (fakt nechutný... :D), ale jinak? Jinak si nemohu na nic stěžovat. Skvělý záporák (Joker je můj favorit!), svižná akce, dobrý příběh, to všechno dělá z Temného rytíře kvalitní film. Tudíž zasloužených pět hvězdiček.

Hm, jak bych to jenom... Asi takhle. První kapitola je skutečně skvělá, příchod "hlavního" padoucha, vzrušení, napětí, gradace a překvapivý závěr. Jenže potom? Těšil jsem se na likvidaci nacistů trochu jinak než v "klasickém" válečném filmu, ale tohle? Tohle mi bylo proti srsti. Jako chápu, na papíře to mohlo vypadat dobře (a upřímně přiznám, že vypadá), jenže to, co jsem viděl, mi celý ten nápad spíše zhnusilo. Tarantino asi nebude režisér pro mě a moji představu o kvalitním filmu. A tak si budu z "Hanebných panchartů" pamatovat hlavně skvělé dialogy, část v hospodě, hudbu a... Ale ano, taky ty nechutný části, bez kterých bych se opravdu obešel (speciálně zmíním tu baseballku a očividné vyžívání se v hořícím kině s opravdu "frajerskou" střelbou do davu). Mimochodem, vážně jsem netušil, že každý člen Wehrmachtu byl automaticky "elita nacistů"! Nebo že když se s někým na něčem domluvím, automaticky to poruším, abych vypadal cool (?).

Kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby Hitler v kritické chvíli nebouchl do stolu... Nebo kdyby nedali tu tašku až za nohu toho stolu... Nebo kdyby nebylo ve Vlčím doupěti takové vedro... Každopádně, tento tři roky starý film je solidní poctou těm několika statečným, kteří se pokusili v nacistickém Německu něco změnit. Škoda, že to nevyšlo. Malá zmínka k výkonu Toma Cruise. Upřímně, na rozdíl od o pět let staršího "Posledního samuraje" jsem mu jeho postavu docela věřil. Jenom mě mrzí, že se podobný prostor nevěnoval i ostatním postavám. Takhle jsem skoro nabyl pocitu, že von Stauffenberg udělal 98 procent plánů a práce a ostatní představovali jenom takový "kompars", aby se neřeklo, že je to jeden důstojník proti zbytku Německa.

1. díl: Jsem rád, že se televize Barrandov odhodlala promítnout o rok mladší seriál, který z tohoto snímku vychází (nebo je to možná jedno a to samé, jsem z těch 183 minut docela zmatenej, protože jen první díl má skoro dvě hodiny). Seriál jsem totiž naposledy viděl jako malý kluk a když jsem po přečtení originální Dumasovy knížky pořád slýchal, jak je verze s Maraisem ta nejlepší, nemohl jsem se dočkat, až ji konečně (zase) uvidím. A jsem zatím spokojen, i když ta pasáž s Abbé Fariou mohla být delší (hlavně mi chybělo jak ho to všechno učil, atd.). ***** 2. díl: Ani druhý díl v ničem nezaostává za tím prvním, přesto jsem však měl pocit, že především závěr se seběhl v až neuvěřitelně kvapíkovém tempu. Ale co, je to jen malá kaňka. **** a půl Celkové zhodnocení (průměr 4,75): Ano, utvrdil jsem se ve svém názoru, že Hrabě Monte Christo z roku 1954 se Jeanem Maraisem v hlavní roli je zatím tím nejlepším a nejvěrnějším přenesením Dumasovy knihy na filmová plátna. Tudíž zasloužených pět hvězdiček.

Upřímně, nečekal jsem od tohohle snímku vůbec nic, zvlášť po zkušenostech se všemi třemi Kameňáky, ale výsledek je nakonec obstojný. I když sám přiznávám, že až do odletu do Afriky jsem se ukrutně nudil. Africká epizoda moji náladu zvýšila a popravdě, kdyby se Dobešek na tom černým kontinentu zdržel trochu dýl, vůbec bych proti tomu nic neměl. Jenže on si místo toho uřízl půlku zadku (:D) a pelášil pěkně zpátky do republiky. Kvalita se sice od té chvíle drží na obstojné hodnotě, přesto to však na víc jak dvě hvězdičky nestačí.

Eh? Stal jsem se náhodou obětí několika dílů a musím uznat, že si přinejmenším připadám jako oběť (mentálního) znásilnění. Ne, vážně, být nucen sledovat, jak si někdo vybírá partnera podle jeho pokoje (???) a poslouchat hlášky typu "Fůůůůůůj, nasazovací rovnátka? No teda jako co to má být? Božínku, s tebou bych se líbat nechtěl!" a podobný sračky jsou fakt nad moje síly.

Abych byl upřímný, "Devatenáct klavírů" jsem už viděl před nějakou dobou, ovšem musel jsem se na něj znovu podívat, abych se přesvědčil o svém hodnocení. A skutečně, podle mého názoru si tahle detektivka čtyři hvězdičky zaslouží. Je to totiž příjemná, pohodová, atmosférou konce první republiky políbená kriminálka, kterou mne baví sledovat. Mimochodem, Klubíčko Miroslava Donutila je docela sympatický detektiv, taková "menší verze" Vacátka! :) Taky jste si všimli, že skopčáci na nás furt nějak brečeli, ale peníze od nás jim vůbec nevadily (narážím na scénu, kdy ta holka s klukem hrajou na flétnu, zpívají a vybírají)?

Upřímně, původně jsem si myslel, že v knižní předloze slečna Marplová vůbec nefiguruje, podobně jako tomu bylo před čtrnácti dny v "Cukání v palci". Ale jak si tak čtu komentáře ostatních, ona tam skutečně je a popravdě, kdyby tomu bylo naopak a všechno za ni vyřešil docela sympatický Jerry, nevadilo by mi to. Ale jinak šlo (ostatně jako ve většině případů) o povedenou detektivku, teda až na to použití plátna při jízdě automobilem, to bylo na dnešní dobu... trochu... zvláštní. :D