Saur.us

"Ty vole, tebe jsem bít nechtěl" Nevydařená pomsta ve velké kritice režimu. Skvělá role Josefa Somra.

Čistá krása, čisté dojetí. Skvěle zrežírované ale i zahrané.

Nebudu zapírát, neuvěřitelně jsem se bavil. Skvělá audiovizuální jízda, celkem chytrá, bez zbytečného hrdinství a omáčky, s patřičnou dávkou vtipu, dobrým castingem, spádem jako kráva. Je dobře, že film, který všechny Avengery spojuje dopadl tak perfektně.

Allenovský klasický kousavý humor v komplexním příběhu/nepříběhu nespokojeného režiséra, topícího se v pracovní, osobní a milostné krizi. Forma snímku jako pocta expermintální nové vlně včetně černobílé kamery. Náročnější a tak trochu jiný Allen.

Uf, tak jsem to konečně dokoukal. Muzikál předlouhý, velmi často nudný a protkaný spoustou průměrných melodií. Největším překvapením pro mě byl sice krátký ale o to intenzivnější výkon Anne Hathaway. Její zpěv v kombinaci s nejlepší písní celého muzikálu, I Dreamed a Dream, ve mě zanechal hluboký dojem (Zasloužený Oscar!). Podobně pak na mě zapůsobilo finále se smrtí Jeana Valjeana, krásně zpracováno. To co je mezi tím u mě zas takový dojem nezanechalo. Dvojici Jackmana a Crowea bych už slyšet zpívat znovu nemusel, představitel Marcuse, Eddie Redmayne, mě byl nadmíru nesympatický. Naproti tomu Amanda Seyfried se svým hlasem předvedla velmi dobrý výkon, škoda jen že neměla takové štěstí na píseň jako její kolegyně. Stejně jako Bídníci z roku 1998 je vše velmi ponuré s důrazem na špínu a zmar chudinských čtvrtí, což je jedině dobře. Ale těch pár plusů není dost.

Díky neznalosti knižní předlohy nebudu soudit věrnost této adaptace Hugově klasice ale pouze kvalitu snímku jako takového. Kvalitní a velmi ponurý snímek z předsudky zmítané Francie, se skvělým duem Neeson/Rush. Geoffrey Rush je naprosto dokonalý ve své roli komisaře Javerta.

Totálně absurdní, sarkastický a černý humor plus skvělá hra se slovy, skvělý zážitek.

Když Dogma 95 točí komedii, moc se nenasmějete. Já osobně tedy vlastně vůbec. Když pominu toto, jak se snímek blíží k závěru, musel jsem ocenit množství krizí obou postav, které dělají děj mnohem složitějším než se může zdát a z kterých se pak vygradoval celkem nepravděpodobný konec.

Australie patří mezi Luhrmannovi méně audiovizuálně ozvláštňující snímky, nadruhou stranu více přitlačil na výpravnou část a předkládá epickou romanci příběhově i časově rozdělenou na dvě poloviny, na hon dobytka a na japonce, z kterých u mě vyhrála právě ta první půlka, zábavnější, vtipnější. Ale i tak druhá tolik nezaostává a v celku je Austrálie pravý australský velkofilm o vášni, rasismu a Ozu.

Že bych to už někde viděl? Co takhle Fordův Uprchlík?