Llaney

Mazec. A závěrečná scéna v posledním díle - vodopád slz, co budu povídat (a to se považuju za dost otrlou)

Pravdou je, že i když mi někdy Gilmorky při opakování lezly na nervy svou ukecaností, nemohla jsem si pomoct a pořád koukala ;) Skvělé dialogy a hlášky, stylové oblečení (teď kdo měl lepší - matka nebo dcera?), výborné obsazení (Kirk je můj hrdina, haha) a neustálé dějové zvraty. Navíc jeden z mála seriálů, na který se se mnou dívala máma :) A chci být taky tak pohotová a hezká jako Rory a chodit s Jessem a na Yale! Amen.

Před deseti lety novinka, mnou bláhově považovaná za mnohem intelektuálnější a více "cool" než Brenda a Dylan, s odstupem času úsměvné, ale pořád dobré. Nostalgie, no.

Nový, osvěžující pohled na upíry (takhle nějak si myslím by to fakt mohlo být - využívání, obchodování s krví apod.). Trošku nezvyklá poloha Anny Paquin, kterou mám jinak ráda, ale budiž. A sakra - zatraceně dobrá znělka, které je na seriál škoda! Takže - kdo si dá láhev O negative?