Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Horor
  • Animovaný

Recenzie (985)

plagát

Hellboy: Kráľovná krvi (2019) 

Chápu, že novej Hellboy na se Del Torovu megalomanskou produkci nechytá, ale zas takovej hejt jakej schytává, si určitě nezaslouží. Naopak, s odstupem času mi příjdou oba předchozí díly oproti novince jako zdlouhavé politické drama :D. Asi nebudu chodit kolem horké kaše, Hellboy 2019 mi zatraceně sedl a přestože mě trailery spíše odrazovaly, dostal jsem 666x násobně víc, než bych si vůbec byl schopen pomyslet. Tenhle film je v prvé řadě, a furt nemůžu uvěřit, že to píšu, totální hororové gore! Zapomeňte na comixová klišé, ze kterých film stále pochopitelně těží, ale představte si, že dostanete kulervoucí mytologický masakr, o kterém jste vždycky snili, ale nikdo ho zatím nenatočil. Nevím, jestli se tímhle pojetím snímek sám o sobě nezaškatulkoval do béčkové ratingu, ale dostat do blockbusteru tolik usekaných hlav, vyhřezlých střev a hektolitrů krve, to chtělo hodně velkou odvahu. Do toho sarkastické hlášky otráveného syna pekel, který v tomto díle dochází svého předurčení, tvoří mocný koktejl, který se současné filozofii kinematografie značně vymyká z rukou. Film to určitě není dokonalý, ale tak jak je naservírovaný, znamená velmi odvážné překvapení letošní filmové sezóny. A že na to tolik lidí plive? Připisuju to na vrub toho, že diváci svévolně migrují z role bavícího se návštěvníka do pozice odborného taky-kritika. Zvlášť u filmu, který je popcornovka jak noha (useklá), mi to hlava nebere...

plagát

END:CIV (2011) 

"Fuck patience" zazní v tomhle filmu a to je také určité poslaní, které nabízí. Nebudem si nic nalhávat, tenhle film je těžká deprese, protože Derrick Jensen, jehož knihy dokument inspirovaly, říká vše narovinu, navíc v notně protisystémovém, protipolitickém a protikorpačním duchu. Bohužel, takovéto vizionáře nebereme na zřetel a raději pokračujeme v devastaci planety. V dokumentu se přímo rozebírá, jak protichůdné termíny jsou "prosperující civilizace" a "udržitelný rozvoj", přičemž se poukazuje na to, že každou civilizaci, která po planetě kdy hodila čekal zároveň úpadek a konec. Jako by byl nezbytný zánik průvodním jevem každého pokroku. Nebo alespoň v takovém smyslu, ve kterém jsme schopni ho chápat. Autoři chtějí jinými slovy říct, že je člověk nepoučitelný a pokud bude pokračovat v nastoleném směru, zánik bude opět neodvratný. Jako důkazy pro svoje tvrzení používají množství devastačních záběrů planety, nadměrné výroby a konzumu, průmyslu, zbrojení, těžby, zneužívání zvířat. Vystupují zde vědci, ekologové, aktivisti či zástupci domorodých kmenů. Zničujícím poznatkem je zjištění, že vlády a korporace připouštějí diskuzi a vyjednávání s ekologickým hnutím hlavně proto, aby ho mohli efektivně kontrolovat a řídit. Vypadá to, že pomalu ocitáme v době, kdy bude vzdor jedinou možnou variantou. Srát na trpělivost!

plagát

My (2019) 

Pokud tu budou takoví autoři jako je Jordan Peele, nemám o budoucnost současného horového ranku vůbec žádný strach. Už předchozí zářez Get Out byl groteskně creepy, takže očekávačka další nálože byla velká. Asi budu mluvit za většinu, když prozradím, že Get Out má celkově větší tah na bránu. Jedním dechem je ale potřeba říct, že oproti Us je to film mnohem přímočařejší a ač s šokující pointou, dá se říct nekomplikovaný. To Us na to jde od začátku s mnohem větším rozmachem a s ambicemi na ještě víc šokující záležitost. Bohužel jsem četl až moc recenzí a spoilerů, takže jsem byl připraven na určité finální dilema, ale když se ohlédnu přes rameno, tak po počátečních rozpacích musím říct, že je to opět koncert. Cokoli bych napsal, tak bych musel spoilovat, takže se zaměřím jen na dílčí atributy. Ani zde se nezapomíná na uštěpačný humor, který ale docela zaniká v návalu krvavých a brutálních scén, krví se rozhodně nešetří. Peele má nos na obsazení, takže synchronizace mezi postavami je obdivuhodná, především Lupita Nyong'o jede solidní bomby. Ze všudypřítomných odkazů na 80' musí mít nejeden vrstevník radost, je vidět, že tahle doma byla fenomén a objevuje se v reminiscencích soudobých děl čím dal častěji. O pointě mluvit nemůžu, ta je hustá a hořká, takže opět budete šokovaní. O čem ale mluvit můžu, je geniální a takřka uhrančivý sountrack, který vás bude znervózňovat po celý film. Jeho netypické a nervní postupy jsou geniální. Teď si to pouštím a úplně plesám nad tím, jak je to zvukově ošetřené. Spousta lidí bude brblat a už brblá nad tím či oním, ale já jsem mega spokojen!

plagát

Na zlej strane (2018) 

Troufám si tvrdit, že i po těch několika málo filmech je Zahlerův rukopis už dobře rozpoznatelný. Nikdo jiný se tak bolestně nevyžívá v dlouhých pomalých záběrech, které kdyby ve filmu nebyly, tak se vůbec nic nestalo. Ba co víc, je to snad jeho poznávací znamení, neboť teprve tehdy, když člověka umoří k smrti, teprve potom příjde takový masakr, na který budete vzpomínat jen neradi. Skutečně, ten kontrast mezi zdlouhavostí a nezvyklou surovostí je tak markatní, že se z toho stal Zahlerův trademark. Abych byl upřímný, skutečně mi sedl pouze snímek Brawl In The Cell 99, jenž hodnotím mezi top kriminální thrillery poslední doby. Naproti tomu masakrální western Bone Tomahawk byl místy opravdu k nevydržení a nepomohl tomu ani ten náklad, co se odehrál na konci. U Dragged Across Concrete jsem sice pozapomněl, že je to další Zahlerova chuťovka, ale když se ve filmu hodinu nic nedělo, hned mě napadlo, odkud vítr vane :D. Jen teda nevím, jestli zde ta trýznivost není už trochu vyhrocená, protože půl hodinovej záběr na Vince, jak žere hamburger skutečně není to, o čem byste psali domů. Naproti tomu potenicál masakru v bance, kterej mohl být libovost, byl odbytý za pár chvil a zase se musí čekat až na samotnej závěr, co z toho vyleze. Nebudu vám lhát, není to pěkná ani veselá podívaná, všude kaluže krve, vnitřnosti, prostě všechno na co jste zvyklí. Za mě teda by se rejža moh zamyslet nad tím, že jeho uměleckej styl nikomu nic nepřináší a moh by se soustředit na rakvení, protože v tomhle je nechutně precizní.

plagát

Ľadová smrť (2006) 

Jediný, čeho se tu nedočkáme, je napětí :D

plagát

Creed II (2018) 

Dá se v boxerské tématice vymyslet ještě něco nového? Naposled to se povedlo ve filmu Warrior (taky je ten film o 15% lépe hodnocen), ale tam se spíš povedla zvláštní chemie mezi Hardym a Edgertonem a taky celkové vyznění, spíš než že by šlo o principielní inovaci. Tím spíš bude tenhle sedmý (nebo kolikátý) Rocky v pořadí stále o tom stejném a ta šablona chtě nechtě ctí díly předešlé až příliš okatě. Akce mohlo být určitě víc, ale když na ni dojde, máte pocit, že takhle tvrdý rány, jako rozdává mladej Drago, se jen tak nevidí a celou dobu si pak lámete hlavu, jak se takovej film asi točí, aby vypadal uvěřitelně, ale zároveň aby mladej Creed nehledal zuby po zemi, protože ten vzrůstovej nepoměr je opravdu hanebnej :D. Z toho důvodu je pak závěrečná řež už spíše očekávatelné klišé aneb jak je možné složit golema, i když jste o půl tuny a o hlavu menší? Za podívání to určitě stojí, prostředí ringu je mimořádně atraktivně nasnímáno, ale že to žádný milník boxerské kinematografie nebude, to snad muselo být předem jasné...