Gilmour93

Slasherová šmíra Girlhouse se skládá ze tří, stejně špatných částí. Nejdřív krátké intro, kde tlusťoch Roebuck nerozdýchá připodobnění svého nádobíčka k plodu dubu a místo hození Rimmerových bot s kompasem a zvířecími stopami na podrážce do septiku za sportovním klubem shodí z mostu předčasně vyspělé děvče. Pak vláčná, vlekoucí se část z prostředí sídla erotického chatu, kdy může být v permanenci ruka a papírové ubrousky, ale snad jedině za účelem setření slz z vydatného zívání. No a pak už jen vilou pobíhá upocený Bohouš Josef z Burmy Jones, aby všem těm dívkám, co mají na stolku fotku rodičů a přes web-kameru vystavují své jediné přednosti, pustil žilou. Zvláštní je, že této pasáži chybí nadhled a přitom tak často připomíná Scary Movie..

Opakující se detail na Starkův obličej ve zbroji Iron Mana, ten odraz interaktivních displejů a blikajících světýlek v jeho duhovce jako by byl symbolem repetitivnosti. Cyklů pevně sevřených v kleštích destrukce, digitálního polétávání a kvanta postav na úkor jejich kvality. Vždyť nějaký náboj měli jen Jarvis jako Dr. Manhattan II. a Jane krotící svého zeleného King Konga.. A co je nejhorší, rádoby arcipadouch Ultron si jen kasavě tahá svoje A.I. triko a skutek utek, nicméně co se týká taktiky, šel na to dobře. Avengers se totiž dříve nebo později rozjebou sami, ale otázkou je, jestli u toho ještě budu.. Now I´m free, there are no Marvel strings on me!

Můj brácha má prima bráchu s patologickými sklony. Například sbírání černých bowlingových koulí a nekrofilní orál bez možnosti nálezu spermatu v žaludku oběti.. Je to ultralevné, ale není to headless. Je to zvrácené, ale použitím praktik metafilmu de facto sebeočisťující. Má to i příběh, ale lepší nad ním hlouběji nepřemýšlet. Dvě věci jsou neoddiskutovatelné. Úvodní komiksová montáž titulků je i včetně hudby famózní. Schirmer má doma pod polštářem uříznutou hlavu vlastní mámy a všichni mu tvrdí, jak uměle vypadá..

Co dostane nihilistického profesora literatury z dluhové spirály? Uvažování profesora matematiky, láska a taky zjištění, co vlastně je všechno a co vlastně je nic.. Existenciální dramata o „komplikovaných“ lidech jdoucích problémům ohleduplně naproti u mě mají ztíženou pozici, obzvláště když se nemohou opřít o scénář a vyvrcholí způsobem, který sedne jak prdel Johna Goodmana na kuchyňský hrnec. Atypicky obsazený Wahlberg není špatný, ale ani James Caan..

Kdo pohlídá desetiletou nákupní maniačku, uchcaného salvadorského pyromana a mladíka točícího se na korouhvi sexuální orientace? Koksová chůva! Klasický film o rodinných hodnotách, akorát pro svou obscénnost není vhodný pro děti do 15 let a dospělé nad 18, pokud nejsou příbuzní Jonaha Hilla, nemá čím oslnit. Apropo, tuhle Mary Poppins by deštník neodnesl ani kdyby měl průměr jak radioteleskop v portorickém Arecibo..

Co může být horšího než Maruš v autorské křeči? Snad jen smrt udušením pod hrudníkem Báry Štěpánové..

Nowhere to Run potkává Univerzálního vojáka v doprovodu Carpenterových vydlabaných dýní.. Wingardovo uvědomělé disco béčko si bezpochyby užijete, nicméně dám vám jednu radu. Až se objeví člen tajné vládní organizace s očima vypoulenýma jako by nebyl pět dní na velké, našmátrejte na vlastním mozku vypínač a zhasněte. Už jej nebudete potřebovat.. Tenhle očividný autorský záměr mě malinko rozhodil, ale kdo je zvyklý dívat se „po tmě“, ten bude vrnět brakovým blahem. Tak jako já u stylově napsaného i natočeného barfightu „Strýček z armády vs. fotbalové gumy“..

Mexický Vlak dětství a naděje. O to první nenávratně přicházejí, to druhé je to poslední, k čemu se mohou upnout.. Nejen že Fukunaga ve svých dílech nabízí podmanivý vizuál, on i opakovaně prokazuje, že umí svým postavám vdechnout život a to je u takových existenciálně-sociálních dramat základním stavebním kamenem. Cesta je očistcem a cíl v nedohlednu..

Time is on my side… yes it is. Dá se to říct o filmových hrátkách s linearitou i době, která prověří hodnotu ve své době třeba převratného snímku. Vertigo Tykwer sice kouzlí s kamerou, střihem, hudbou i barvami, ale míč je někdy šišatý a rozhodčí obvykle nastaví nad rámec devadesáti minut.. Při pohledu na tempo a výdrž toho rudohlavého Oskara bez plechového bubínku je mi tak trochu záhadou, jak to že ještě Němci nemají olympijské zlato v běhu na střední tratě..

Vyplazovat tak na mě jazyčisko polonahý Will Ferrell, řeknu mu, že je buzna, ale u Maorů to berete jinak.. Poučné setkání se zajímavou kulturou (posvátnost předků, patriarchát, válečnické zvyky), klasické motivy pomsty (syn náčelníka) či vykoupení (démon s vizáží Calibose ze Souboje Titánů) a v neposlední řadě nelítostné, choreograficky poctivé souboje muže proti muži, v nichž někteří uživatelé spatřují turnaj ve stolním tenise. No je fakt, že kdybyste s pálkou „patu“, obvykle vyráběnou z nefritu, dřeva, kamene či velrybí kosti, dobře potrénovali, vyklepli byste za pár vteřin i Jana-Ove Waldnera. Dead Lands se dá vytknout kolísavé tempo, obsazení evidentních míšenců do rolí původních obyvatel či třeba Wirepův chrup, který je běloskvoucí, i když olizuje vlastní hovna z lebek předků, jenže co se týká filmů z polynéské historie, strašné rád mhouřím krví podlité oko..