Gilmour93

Léčba očistcem nebo politováníhodné nedopatření, k jakému dochází na Shutter Islandu doktora Chocholouška maximálně jednou za deset let..? Scorseseho s divákem si pohrávající lobotomická maškaráda, kterou na čtyři hvězdy vytáhne závěrečná pointa a spousta chytrých náznaků, jenž si člověk uvědomí až zpětně (např. M.Ruffalo a jeho neobratné vytahování pouzdra se zbraní od pasu kalhot). Nejen záběry mrtvých dětiček (tady až zbytečně nadužívané) a motiv šílenství možná svádějí k porovnání s Osvícením, ovšem ani tentokrát se hotel Overlook v základech neotřásl. Prostřední část ostrovní terapie totiž začne trpět na (byť neodiskutovatelnou) tvůrčí svobodu pana režiséra, jehož exhibováním se kolečka dobře namazaného stroje začnou zadrhávat a nezachrání to ani výše zmiňovaný mrazivý konec. Dříve při pohledu na Lea děvčatům vlhly klíny, nyní Leovi neustále vlhnou oči a já se musím přiznat, že mě jeho herectví vůbec neoslovuje. To Ben Kingsley, to je jiná káva..

„Who´s got my fucking strawberry tart?“ Víte jakou střihovou exhibicí končí Ritchieho Snatch (položený telefon, dveře od taxíku, kopnutý panák, letadlo a razítko do pasu)? Tak přesně v tomto duchu se odvíjí celý vysoko voltážní Crank 2.. Neposeda Chev je stejně nezničitelný jako jeho jmenovec z NHL a v krutě xenofobním videoklipu pobíhá skrz WTF scény (soulož na dostizích, čínská Gamera contra Chelios) sem a tam hledajíc svou pumpu z pouti v moci triády. Můj počáteční odpor byl překonán, neboť to mělo náboj, solidní napětí okořeněné patřičně neliberálním třením a nad tím vším nukleární výkon nabitého Stathama, jehož život mohli ukončit jedině tak, že by ho poslali strojem času k panu Voltovi do roku 1800, týden před tím, než vynalezne první elektrický článek na světě. I když Chev by mu za pomoci maziva a kulovnice zřejmě neváhal pomoci s urychlením vývoje..

Pokud by v 19.století pracovali detektivové Taylor, Grissom a Caine ve službách Scotland Yardu, Jack Rozparovač by se šel dobrovolně přihlásit na policejní stanici okresu Whitechapel a Sherlock Holmes by vzteky přelomil housle vejpůl, protože by byl v Londýně až číslem 4.. Některé zápletky se v kriminálkách C.S.I. už opakují, ale to je jak dobře víme matkou moudrosti.

Kterak žák při závěrečné zkoušce předčil svého učitele a přitom vysvědčení již bylo dávno napsáno.. Clean. Fast. Professional. To není motto McDonaldu, či kliniky specializované na odběr spermatu, ale mechanika Chuckieho Bronsona. Nejdříve mu pošlete fotky auta i se servisní knížkou. On si ho pak sám obhlídne, zjistí, jak se chová na silnici a kdy zajíždí do garáže. V nestřeženém okamžiku si pohraje s brzdovou hadičkou, vyláká ho na silnici nad útesy a pak bum! Kovošrot už čeká. Vždyť on ty auta nespravuje, ale ničí..! Když pominu akční neapolské finále, zdál se mi tím nejprofesionálnějším zabijákem Winner se svou (vzhledem k nabízející se dynamice příběhu) uspávací režií.

Bych nepích, že Sherlock tak dobře boxuje.. Slavný detektiv z Baker Street se chová jak pradědeček Jamese Bonda, v zápase bez rukavic by v klidu zřezal cigoše Pitta, ženami až na výjimku pohrdá a ke psům se chová takovým způsobem, že ten z Baskervillu už raději dobrovolně skočil s traverzou na hřbetě do blat. Podivné vykreslení krále dedukce s lulkou, řeknete si, ale ze všech těch minulých má nakonec možná nejblíže k pravdě.. Film o střetu racionální mysli se (zdánlivým) nadpřirozenem nese všechny znaky Ritchieho tvůrčího rukopisu, obsahuje pár opravdu zajímavých scén (výbuchy na jatkách, veškerý Strong, závěrečný boj na rozestavěném Tower Bridge) a těží z Downeyho nepopíratelného charisma, přesto si však myslím, že příběh o britském hrdinovi v digitálním Londýně se celou dobu tak trochu tváří příliš americky. Především ten "Verbinského" konec vypadal, jako by Guy příliš často poslouchal píseň své exmanželky Material Boy.., ehm… teda vlastně Girl. Závěrem si neodpustím suchý vtípek, trefně charakterizující obě hlavní postavy. Holmes s Watsonem si vyrazí na výlet do přírody, navečer se utáboří na kraji lesa a jdou spát. Uprostřed noci se Sherlock náhle probudí, šťouchne loktem do svého přítele lékaře a ptá se: „Nerad vás budím, drahý Watsone, ale co usuzujete, když se podíváte nahoru?“ Ten si rozespale prohlédne noční oblohu a říká: „Díky velmi dobré viditelnosti všech hvězd a panujícímu bezvětří lze říci, že nás zítra čeká jasný den, i když vzhledem k tomu, že se již nyní třesu zimou, očekávám velmi chladné ráno.“ Na to Holmes uznale pokývá hlavou a praví: „Brilantní dedukce, drahý Watsone, ale co jsem od vás chtěl slyšet je to, že nám někdo ukradl stan..“

Nepotřebují výtahy, schody, či pozvání do bytu - vy zase k Sedmi smradům 21.století nepotřebujete mozek aneb jedna z dalších slabších chvilek Luca Bessona v tomto miléniu. Pitomým příběhem oplývající Urban Parkour naroubovaný na přistěhovaleckou agitku, kdy barevní jsou hodní hoši a bílí jsou ti hloupí a zlí, co jim hází klacky pod nohy. Některým bude ke štěstí ono samotné hopsání nepochybně stačit, ale jak by řekl Roger Murtaugh: „I´m too old for this shit!“

Jodie si z mládí asi velmi dobře pamatuje, jak to uměl olovem pokropit Travis Bickle.. Jordanův Taxikář v sukni s přáním smrti má možná skrytou touhu býti dopaden, ale motiv pomsty je nakonec silnější. Ohledně vykonstruovanosti příběhu musím říct, že máte nejspíš pravdu, ale pokud má vendeta uspokojit i klingonské chuťové pohárky, je nezbytné nepokrytě konstruovat a jít jí naproti. Zaujal sympaťák až na půdu Terrence Howard, kterému by v budoucnu díky vizáži neměla uniknout role v životopisném filmu Tigera Woodse.

„Okay you cunts... Let´s see what you can do now!“ Želvy Ninja potkávají Kill Bill aneb jak stačí malé holčičce mluvit sprostě, aby byla "fucking awesome" a vy v podbřišku cítili své "guilty pleasure." Po slibném a hlavně vtipném úvodu se film začne vybíjet jak autobaterie v Mustangu Red Mista, když mu nechá v tatínkově garáži přes noc rozsvícená světla a ačkoliv se Vaughn snaží dělat legraci ze současné on-line popkultury, celý Nakopávač sedinky do ní nakonec přesně zapadne jak do pochvy Hit Girl…samurajský meč. Cage by mohl v roli netopýřího muže teoreticky vystřídat Balea, ale musel by něco udělat s tou povislou dolní čelistí..

Představte si, že jste v nějakém klubu na koncertě a po každém songu nastoupí na pódium duo křečovitých konferenciéru bláhově přesvědčených o kvalitách vlastního ostrovtipu. Za čas v lepším případě přiletí plivanec, zapalovač, či rajče, v tom horším plný půllitr nebo barová stolička. Chápu, že je to asi zacíleno na věkovou skupinu, která se nestačí tlemit, gebit a říkat, jak je to há-cé, ale já při ohňostroji marnosti těch dvou moderátorských "fejků" zažívám jen stud a ze zdi už snímám práškový hasicí přístroj s přáním, aby byl můj hod pokud možná co nejpřesnější..

Buď součástí svého projektu! Znáte zářivější příklad převedení rčení "účel světí prostředky" do praxe..?