tragikomik

Nevím, nezaujalo. Měl jsem na výběr, jestli sledovat 3D Pacific Rim, nebo odpovídat na štědrovečerní generické sms básničky. Nakonec se ve dvě v noci všem dočkalo odpovědi Je to opravdu tak špatné, jak si v nejhorším snu umíte představit. CGI shit of the year...

Tušil jsem trochu co čekat, tak jsme se před filmem lehce nalili, a první třetina si téměř říkala o pět hvězd. Vetřelec co si sežere vlastní střeva, "chceme Riddicka a double pay za mrtvého" a femme fatalle zastřelená v prvním záběru.... a pak jako by se vyměnil scénárista. Dostali jsme tuctovou nesmyslnou sračku, při které divák nevěděl, jestli se má přiopitě smát nebo brečet. Skončilo to u toho, že všem bylo jedno, kdo je kdo, a kdo přežil či ne, hlavně, že se jde spát. A to je dost nedůstojné vyvrcholení černočerné tmy. Otevřený scénář slibuje ledacos, já si přeji hlavně jiného scénáristu a režiséra.

Tak tohle byl emocionální masakr. Jedno z nejlépe vystavěných dramat, které jsem kdy viděl. Většinu filmu jsem sotva dýchal a jen si opakoval, ten chlap je fakt v prdeli, v prdeli. Ruku na srdce, kdyby s tímhle za vámi přišlo vaše dítě, budete přemýšlet, jestli si to nevymyslelo? Vezmete palici a s krvavýma očima půjdete tomu chlapovi urvat hlavu. Lidem z dánského městečka těžko něco vyčítat. "Děti o těchto věcech většinou mluví pravdu."

Slušně natočený blockbuster, který shazuje velice slaboduchý scénář. Na logické kiksy jsem ve filmech docela alergický, a tady toho bylo přehršel, až to snad uráží divákovu inteligenci. Matt Damon navíc nijak neexceluje a Jodie Foster role zlé ježibaby vyloženě nesedla. Neill Blomkamp nebude můj oblíbený režisér. Už District 9 mě nijak zvlášť neoslovil, právě kvůli zmíněným příliš častým logickým přešlapům, a tohle šlo do úplných sraček.

Not each world's end is like the World's End. Ač tento konec světa má pro lidstvo daleko tragičtější následky než druhý jmenovaný, z pohledu diváka to vidím právě naopak. Bavil jsem se grandiózně, a i když místy už to zklouzávalo do trapnosti, film se vždycky dokázal vrátit na pevnou zem. A ty výborný kamea, Emma Watson, Channing Tatum,.. s pivkem a pytlíkem chipsů ideální pohodovka na večer.

"Dabljů-tý-ef!" No, když už jsem to nezvládl dodívat, alespoň se tu grafomansky vybleju. Co tohle bylo za sračku, to mi zůstává rozum stát. Banda nesympatických trosek v čele s otravně přehrávajícím Simonem Peggem a jako nášup remake četníka ze Saint Tropez. První komedie, kde jsem se ani jednou nezasmál. Britský humor v podání těchto tragikomiků mě absolutně minul. V žebříčku těch největších shitů, které jsem kdy dobrovolně zhlédl, se tohle směle a s obrovským náskokem usazuje na první místo. Jen zírám, jaké spoustě lidí se tohleto líbí a nemůžou si to vynachválit. Kurňa, co mi v té hromadě keramických střepů uniklo?

Další komiksová klasika a další vyhozené miliony dolarů za film, který už tu byl mnohokrát, jen pokaždé hlavní hrdina přehodí obleček, modrý, zelený či černý, a jedeme nanovo tu eskapádu výbuchů, padajících mrakodrapů, úderů, kopů, kotrmelců a nekonečných soubojů a vůbec všelijakých souvisejících sraček. Ať je to Spiderman, Batman, Superman, Avanger, pořád jeden scénář a stejná písnička, při které od třetiny zívám a konce standardně prospávám. Man of steel přesně zapadá, a opět je to extra drahé digitální nabubřelé nic. Bohužel, jediný slušně zfilmovaný komiks zůstává Sin City, a dokud se tyhle ty megalomanské slátaniny budou držet v červených číslech (ohledně hodnocení), tak se to asi nikam nepohne.

Hm, tak tohle mě opravdu dostalo. I přes poměrně natáhnutou stopáž film plyne ve svižném tempu, se s skvělým Geoffrey Rushem v hlavní roli. Stejně jako Virgilova sbírka, samotný film je umělecký exponát, před kterým člověk pouze sedí s otevřenou hubou a nemůže se vynadívat. Trošku škodí doslovný závěr, možná i více než trošku, ale je to pouze kaňka na jinak výborném díle.

Z počátku zábavná podívaná a po úvodním intru jsem se pomalu těšil na něco ve stylu Reservoir Dogs. Bohužel film brzy upadá do průměru. Herecké výkony hlavních hrdinů velmi slušné, ale příběh je předvídatelný, plný šablonovitých klišé, a závěrečná řežba vyloženě směšná. Jako by režisér nevěděl, zda chce udělat slušnou vážnou akci, nebo komedii. Ve výsledku je to rozpačité ani to, ani to.

Výborná akční řežba. Ač mě tento žánr obvykle příliš neosloví, Emmerichovi se tentokrát podařilo namíchat slušný akční koktail, s prvky sebeironie, zábavnými záporáky, a fungujícím vnějším světem. Na rozdíl od Dne nezávislosti, 2012, Den poté, tady jsem si poprvé všiml, že se Emmerichův film nebere příliš vážně. K tomu vybuchující White house je natolik přitažlivé téma, že se dá prominout i všechen ten rodinný a vlastenecký patos, či pochybná motivace záporáků. Děj utíká dostatečně svižně, aby člověk neměl čas se nad tím zamýšlet. Konečně, mávající dcerka s praporkem na konci mě dojetím téměř rozplakala. Ale než skvělé emocionální pointě to přičítám spíše sedmičce vína, která mě dobýváním Bílého domu provázela. Po Stargate první film od tohoto režiséra, který mi opravdu sedl.