KarKulA

Sice originální, ale zato naprosto dokonalé pojetí tohoto příběhu, ve kterém nelze jinak než fandit Erikovi až do konce. Podle mě se jedná o nejlepší filmové zpracování tohoto tématu jaké tu kdy bylo (tímto se omlouvám fandům klasiky z r.1925, která mě bohužel ani při vší úctě nikterak zvlášť neuchvátila). V tomto případě se podle mě tvůrcům v intencích televizního rozpočtu podařilo vytvořit neuvěřitelné maximum v podobě dobrodružného příběhu s tou správnou atmosférou a napětím, výbornými hereckými výkony (zejména Charles Dance a Burt Lancaster), kostými a dokonalou hudbou (pro mě je od dětství nezapomenutelná scéna pěveckého duelu Christine a Charlotty) - po operní stránce dokonalá lahůdka, zejména v závěru.

Nikdy bych nevěřila, že se z tak vděčného příběhu pro filmové zpracování dá vytvořit něco "takového". Sladkobolný kýčoidní paskvil ve velkém stylu blyštícího se bombónového pozlátka, za kterým se táhne stopa lepivého cukru ještě půl km. Snad jen ten provařenej theme song (za kterej mimochodem dávám ten jedinej bod) stál za to, což je na 143 min sakra málo. Na konci filmu (ke kterému, podotýkám, už jsem se dostala jen silou vůle a posouváním) jsem v tomto případě silně postrádala už jenom věnování Kenovi a Barbie.

Možná jsem k tomudle filmu přistupovala s příliš velkým očekáváním, možná mám na filmy z tédle doby nasazenou přílišně vysokou laťku od Rexe Ingrama - takže - u mě se konalo krapet zklamání. Nicméně protože mám tendle příběh moc ráda a jsem zvědavá na každé jeho filmové zpracování, nepolevila jsem a vydržela až do konce, za což se dostavila odměna v podobě velmi povedené a akční poslední třetiny filmu. Bohužel to co předcházelo závěru bych označila za roztahané a nudné. K šílenství mě krapet doháněla i představitelka Cristine, která místama přehrávala tak, že to podle mě bylo moc i na němej film. Ještě že to nakonec zachránil fantóm Lon Chaney .....