KarKulA

Jednoho sychravého podzimního podvečera se sedmiletá holčička krčila pod peřinou na gauči před televizní obrazovkou a sledovala pohádku o tom, jak si učedníci připravují rakvičky a kopou hrobečky, aby se posléze utkali s čarodějnickým mistrem, jehož rukou se kácí mrtvi k zemi v kalužích krve - nicméně i kdyby mistr během celého filmu nic zlého neudělal, jeho vzezření a se skřehotem pronášená věta: "Mlýn už zase mele!!!!" tehdá bohatě stačili k tomu, aby holčičce naskočila husí kůže a hrabala se ještě hloubš pod tu peřinu. Na druhou stranu mě ani jako dítě nenapadlo odtrhnout od filmu oči byť jen na vteřinu, protože příběh je tak napínavý a zároveň krásný, že to jednoduše nejde. Originální animace, zvláštně posmutnělá hudba a celková melancholická atmosféra příběhu boje dobra a zla, který dokáže spojit poetiku s drsností, k tomu mysteriózní prostředí čarodějného mlýna plné kouzel a zvlášní charizma ústřední postavy učně Krabata se kterou člověk nemá problém se okamžitě sžít, to vše se nesmazatelně vryje pod kůži. Navíc, i když dobro a láska nakonec zvítězí, nemůže se člověk na konci zbavit lehce depresivného pocitu. Dodnes, pokaždé když se na tento film podívám, mám z něj stejé pocity jako kdysi - jen už necítím vysloveně potřebu krčit se pod tou peřinou. A jestli je tendle film vhodný pro děti? - pro mě je to dodnes jeden z největších filmových prožitků mého dětství, za který jsem neskonale vděčná. Zeman přesně věděl, co tu dělá - dělal to pro děti, a dělal to správně (což se o mnohých dnešních sračkách, které jsou skutečným útokem na mentální vývoj malého diváka a doživotní pošramocením jeho vkusu, říci nedá).

Bezpochyb to nejgeniálnější zpracování Scarlet Pimpernela jaké jsem kdy viděla. Duo nesmiřitelných nepřátel ve složení Andrews a McKellen nemá chybu (za mladým a hubeným McKellenem by tu nikdo budoucího Gandalfa asi nehledal), do toho krásná Jane Seymour, fantastické kostými, originální a zapamatovatelná hudba, kopa opravdu luxusních hlášek (ty je nutno vidět v originále, protože většina z nich je podle mě jen opravdu těžko přeložitená tak, aby si udržela své kouzlo) no a samozřejmě všudypřítomná atmosféra dobrodružství střihlá tou správnou dávkou romantiky která k tomu všemu patří. Svým způsobem komorní televizní film, který si na nic nehraje, ale svým precizním zpracování a hereckým obsazením ze sebe dělá hodně nadprůměrný kousek, na kterém já osobně ujíždím.

Hrdinství, láska, válka, boj s vlastním údělem .......... prostě všechno, co do správného středověkého dobrodružného příběhu patří. Většina děje prvního ze dvou filmů o Arnovi se odehrává v období před jeho nedobrovolnou cestou do svaté země, a je spíše výpravnější a pomalejší. Ve filmu je ne mnoho, ale zato kvalitních bojových scén a "obrazů" (zejména ty jezdecké jsou výborné). Velkolepé bitvy díky omezenému rozpočtu (i když na evrospké poměry velkému) tady nenajdete - nicméně na tom tendle film určitě nestojí. Nutno dodat, že představitel hlavní role se pro ni doslova narodil.