E.T.Martin

Nemůžu mít pro dvojce Dannyho parťáků žádných větších výtek. Proto moc nechápu, že tady má hodnocení zhruba jen 62 procent, pokud ji srovnám s jinými daleko lépe hodnocenými filmy. Ano po prvním dokonalém dílu už se žádné překvapení nekoná, ale pro tuhle hláškující partu a její svět plný pozlátka mám prostě slabost. Navíc, kde jinde uvidíte Julii Roberts hrající Julii Roberts. Aspoň že ten Bruce Willis je skutečný.

Kdybych moc chtěl, tak určitě na tom filmu nějakou chybu najdu. Třeba to, jak moc velký veget Američané v tom zajateckém táboře mají. Ale proč hledat vady na kráse na filmu, který je ve všech ohledech tak skvělý? Po několika filmech za sebou, které jsem teď od Billyho Wildera viděl, musím říct, že jeho nejsilnější stránkou jsou dialogy. A o Stalag 17 to platí taky. Slovní přestřelky se přehupují každou chvíli z komediální polohy do dramatické, přičemž napětí pořád narůstá, takže celých 120 hodin nespustíte z obrazovky oči. A ještě jedno eso v rukávu tenhle snímek má - Williama Holdena v hlavní roli - ten je tady tak charismatický, že Aragorn z Pána prstenů vedle něj vypadá jak nevýrazný moula.

Chce to mít skvělého scénáristu, výborné herce a geniálního režiséra, aby vznikl takovýhle film, v němž jsou smích i slzy namíchány s takovou grácií, že jsem to snad ještě neviděl. Scény a dialogy jsou napsány a natočeny tak přirozeně, až je člověku líto, že už se to takhle v dnešní hyperstylizované době nedělá. Navíc tento snímek zřejmě zná i tajemství kamene mudrců: za padesát let od svého vzniku totiž vůbec nezestárl.

Nový Centurion se nakonec do českých kin nedostal. Ani se nedivím: přes poměrně vysoký rozpočet jde spíše o menšinovou záležitost určenou pro fanoušky "béčkových" filmů. Neil Marshall, který naposledy zaperlil se svou zběsilostí nazvanou Soudný den, se tentokrát drží zkrátka. I tak mu ale stále jde hlavně o jedno: o krvavé dobrodružství, při němž se krví a odseknutými hlavami a končetinami opravdu nešetří. Honička legionářů s divokými Pikty sice není světoborná, ale pobavit dokáže dobře.

Divácky nejpřístupnější film Jima Jarmusche může být na první pohled pouze netradičně natočenou gangsterkou o zabijákovi žijícím podle samurajského kodexu. Nebyl by to ale Jarmusch, kdyby zároveň nenabídl něco jiného. Mně především pobavila mafiánská "antikmotrovská" rovina: scény s mafiánskými kápy trávícími všechen čas sledováním přiblblých kreslených grotesek, břichatí tatíci funící s pistolemi do schodů, rapující mafián, atd... Dalším plusem snímku je Forest Whitaker jako Ghost Dog. Sledujte minimalistickou účelnost, s jakou vyvraždí dům plný pistolníků. Přestě takhle stroze pracovali s katanou dávní samurajové.

Dokonalé, nemůžu se už dočkat dalších dílů. Hodnocení jednotlivých epizod: 1. díl - hekticky zběsilé seznámení s netradiční dvojicí, šíleným Holmesem a nebohým Watsonem, který na jeho eskapády často doplácí, poněkud ztrácí ve finále, kdy i méně přemýšlivý divák, tuší, který ze zahradníků je vrahem, zatímco geniální Sherlock tápe a tápe... 95%, 2. díl - za čínskou triádu a dobrodružství atmosférou ze všeho nejvíce připomínající klasického Holmese - 105%, 3. díl - velmi dynamický, ale poněkud krkolomný - 90%.

Atmosféra anglických blat a rozlehlého šlechtického sídla, to mám rád už od dob, kdy jsem jako malý poprvé viděl Psa baskervilského. Podobnou retro náladu má i Vlkodlak. Až na to, že nám tady figuruje Benicio Del Toro s hodně unavenou tváří, který se za svitu luny dokáže proměnit v takovou bestii, že pes baskervilský je vedle ní hravé štěně. Celé je to tak sympaticky oldschoolové, že tomu člověk odpustí i občas poněkud vleklé tempo. Lepší tři hvězdičky.

Zajímavý žánrový mix: na první pohled nevšedně vystavěný krimi thriller o vyloupené bance, v druhém plánu sonda o tom, kde se vzalo americké bohatství (nebo alespoň jeho část), a za třetí sociálně rasové drama, které lze vyčíst hlavně z dialogů mezi postavami - a to spíše mezi těmi vedlejšími, než těmi hlavními. A nakonec taky pocta New Yorku, kde se to všechno odehrává. Můj hlavní pocit: tento film nemá chybu.

V osmdesátých letech natočil Carpenter své nejlepší filmy. Mlha je ale dobrou předzvěstí, že Carpenter umí. Dokáže nastolit atmosféru, ve zkratce vykreslit hlavní postavy, dokonce i pár lekaček se divák dočká.

V první dekádě 21. století se Stevenu Spielbergovi opravdu dařilo. Z tohoto desetiletí pocházejí mé oblíbené filmy Mnichov, Minority Report a Chyť mě, když to dokážeš. Po značně pozdním shlédnutí musím přidat další majstrštyk - A.I. Umělou inteligenci. Spielberg je opět formálně dokonalý: na jeho filmy se prostě báječně dívá, a jeho snahu dojmout diváka jsem mu schopen odpustit - vždyť se jedná o Spielberga. Nejvíce mne fascinovalo, co dokázal z daného tématu vymáčknout. Po první půlhodince jsem si myslel, že celý film bude komorním rodinným dramatem o tom, jak lidé nechtějí přijmout lásku malého robota. Pohádkové putování, v níž se film posléze změnil, mne ale uvedlo svými nápady v úžas. I navzdory poněkud násilnému happyendu je to pro mne pořád pětihvězdičkový kus.