Ygnor

Tak tohle šlo mimo mě. Naprosto geniálně vyjádřila mé pocity v komentáři Lisabellla.

Jestli bude Trier nahazovat udičku k ulapení diváka takovýmto estetickým způsobem, tak mu budu klidně na ni skákat jako pstruh v horské bystřině.

S přibývajícímy roky filmu, počty shlédnutí a mým přibývajícím věkem, nelze než uložit body nejvyšší...

Některé poslední díla pana Trošky mi ještě připadají vedle tohoto doslova zvěrstva jako těžké filozofické počiny....

Než naběhl "rytmický" Kotek alá reklama na nejmenovaný nábytkový řetězec či jeden sladký hnědý nápoj (nevím, která reklama byla dřív), tak film ještě balancoval na příjemné hraně snesitelnosti. Následně pak neustále častěji se mi vkrádala na mysl však replika z úst mjr. Terazkyho: "Kefalín, povedztě mi čo si predstavujetě pod pojmom absurdný !?". (vkusný a trefný komentář gilmore_girl)

Otřesné. Raději šest mědvědů s cibulkou než hulící než Cibulkovou z mordparty na rotopedu.

O takovém hreckém koncertu si dneska můžeme nechat jen zdát.

Po prvním díle, si nechám ještě prostor pro případně vyšší hodnocení.

Takový pseudointelektuální blábol jsem již dlouho neviděl. A to nevím, jestli to bylo jen zcela slizkým a přehrávajícím Hádkem, nebo doslova zděšeným scénářem. Prachy do filmu nastříkalo asi hromada mecenášů (dle velkolepé produkce), tak proto snad těch jedenáct nominací na "lvy", aby se poté poplácali nad svou ubohostí po ramenou. Myslím si, že mám k básničkám a k spíše levému smyšlení docela blízko, ale jestli tohle má být vypíchnutí toho podstatného co má zkrášlovat, osvobozovat, popouzet proti strnulosti… náš život, nebo co si někteří takto představují, tak v tomhle vlaku fakt nejedu. Ne nadarmo navíc příjmení pana režiséra tepe do starého problému stejně jmenovaných bratrů, ke kterým jsem rovněž v jejich počínání „ještě“ nenašel cestu. A obávám se, že nadlouho.

Věčné dilema morálního práva na odplatu. Zrežírované je to velmi dobře, líbila se mi místa šikmá kamera a stísňující prostředí. Jo jo NY je ráj na zemi, se všemi svými obyvateli a podtržený stoickou a individualistickou duší. Scénář je přirozeně nakloněn diváku, aby vše krásně mazalo a zapadalo, jak to v takových žánrech chodí. Fosterové úlohu "spasitelky" věřím, ale ne její filmovou rádoby orientaci k pánům, natož barevným... Své nitro prostě neskryje (bohužel mi furt někoho připomínala...) Jinak nadprůměr, doporučuji.