M.i.k.e

Lost tapes sice nic zásadního a nového v pohledu na Černobylskou tragédii nepřináší, ale jako shrnutí plné autentických dobových záběrů je to velmi slušné. Tvůrcům se dokonce povedlo i celou tragédii zasadit do okolností tehdejší doby krátkým počátečním shrnutím, které svým socialistickým optimismem působí jak z nějakého dobového týdeníku...70%

od Fieldera sem nikdy nic neviděl a tak mě Rehersal regulérně překvapila a zaskočila nepřipraveného. Zatímco první díl se zkoušením sdělení "nepříjemné zprávy" byl ještě roztomile bizarní, to co Fielder rozjel potom kdy pořídil ženě dítě na zkoušku aby mohla zjistit jestli má na to být matkou a následně se do "projektu" sám zapojil už byl místy bizár na druhou. Nejlepší na tom je, že není úplně lehké rozklíčovat (tím spíš pro někoho kdo nezná jeho tvorbu) jestli to Fielder myslí vážně a nebo si ze všech okolo včetně diváků dělá srandu a přetáčí autentickou realitu do jakési reality show vzhůru nohama. Poslední díl byl kdy se Nathanovi celý projekt v jednom pro něm nečekaném aspektu vymkl z rukou to bylo i celkem silné. Ač si pořád nejsem jistý co si o tom pořádně myslet, tak mě projekty podobné tomuto nebo Jak na... s Johnem Wilsonem fakt baví...80%

Gaimana objevuji postupně a zatímco Good Omens mě extra nechytli, s American Gods už to bylo podstatně lepší a Sandman mě získal naplno. Díky neznalosti nemám srovnání jak moc se tvůrci adaptace odklonili, která postava změnila orientaci nebo pohlaví atd a vůbec mi to nevadí a nebude mi to vadit ani až si komiks přečtu (a teď už vím, že si ho přečtu na 100%). Tahle adaptace je totiž vynikající, postavy výborné, svět a mytologie pohlcující. Sturridge sice připomíná Bernarda z Black Books ale po rozpačitějším startu mi tam nakonec seděl jak pr*el na hrnec a jeho hlas zachraňuje drobnější nedostatky.Po nejednom průšvihu ve filmové větvi Netflix potřeboval něco povedeného a něco co nebudou Stranger Things a tím je jednoznačně Sandman. Samozřejmě se najde hodně debilů a různých fobů, kteří mu nebudou schopni odpustit že tuhle postavu hraje černoch/černoška, nebo že tahle postava je gay, ale tady je úplně jedno kdo jaký je a jestli je jiným oproti předloze.Tohle totiž funguje tak jak to je a funguje to skvěle...90%

tohle by se dalo v klidu pouštět někde v Guantanamu ve smyčce a mučit tím vězně. Když už sem viděl první dva filmy, tak sem si řekl, že horší než dvojka to nebude a když už se mám sebetrýznit, tak tohle bude lepší než se třeba bičovat. Chyba. Tohle je ještě mnohem horší než úplně špatná dvojka. Vizuál je sice stále prosluněně líbivý, ale herecké výkony (jakkoliv stály za prd už předtím) definitivně spadly někam na úroveň Slunečně nebo Ordinace v růžové zahradě. Laura sice přežila dvojku a všechno mohlo být zase sluncem zalité, jenže to by neměl Netflix co točit a tak je sem naroubovaná partnerská krize a nedůvěra, přičemž jak ona tak rumun jsou natolik hrdí, že spolu radší mluvit nebudou a budou souložit s lidmi okolo. Když už sem zmínil to souložení, tak toho je tu opět hodně a zase nemá vůbec žádný náboj a o nějakém vzrušení nemůže být řeč. Hlavně v první polovině se navíc většinou souloží v šatech, takže si neužijí ani staří šmíráci protože tu není co šmírovat.Rekord pak drží hlavní rumunský hrdina, který je schopný souložit bez toho aby si sundal, nebo rozepnul kalhoty a to nedokáže úplně každý. Každopádně tu máme opět otevřený konec, takže je velká pravděpodobnost, že se tohoto klenotu jen tak nezbavíme...0%

původní Prolhané krásky neznám, ale nepočítám, že by to v tomhle případě byla překážka. Original sin funguje samostatně a bohužel nepřináší nic nového a pouze recykluje už tisíckrát viděné. Tu si bere něco z Vřískotu, tu něco z Tajemství loňského léta a jako bonus si přináší svojí vlastní variaci na Michaela Myerse. Sice to není úplně hloupé a průhledné a v závěru to přijde s jakože překvapivým odhalením, ovšem nedokáže to změnit fakt, že je to až zbytečně moc ukecané a kdyby to celé mělo pět díll s větším tahem na bránu bylo by to podstatně lepší a zábavnější...60%

frajer na dálničním odpočívadle narazí na gloryhole s hlasem J.K.Simmonse, která tvrdí že je jakousi bytostí z vesmíru a on jí musí pomoci. Následuje pár nechutností, mizerných efektů, nějakých těch keců a pak je konec. Cením snahu tvůrců se přiblížit kamsi směrem k Lovecraftovi, ale jde opravdu jen o snahu, která je většinu času marná a jediným opravdovým kladem je Simmonsův hlas. Jako horor to nefunguje a nefunguje to ani jako cokoliv jiného...30%

nezáživná a nevtipná polokomedie, jejíž největším plusem je obsazení (Alison Brie, Aubrey Plaza), které ale nedovede vůbec využít.Těch pár světlejších momentů vyvolávající náznak úsměvu nedokáže přebít tu nudu která vládne zbytku...40%

zamilovaný pár Emile Hirsch a Kate Bosworth se nechá dobrovolně zavřít do jedné, čistě bílé místnosti.Pokud v ní vydrží 50 dní vyhrají 5 milionů dolarů. Na prvý pohled celkem snadný úkol, na ten druhý už to ovšem taková sláva není a dojít až k výhře nebude jednoduché. Tyhle minimalistické filmy mají vždycky solidní potenciál,ale ne vždy se ho podaří využít, což je přesně tenhle případ. Jsou tu sice položeny základy hutného psychodramatu, ale režisér a scénarista v jedné osobě s tím neumí úplně pracovat. O postavách se prakticky vůbec nic nedozvíme, stejně jako se nedozvíme proč jsou tam kde jsou a co je vedlo k tomu se do něčeho podobného přihlásit (krom peněz a vidiny "snadného" zbohatnutí). Za celou dobu tak nemáme vůbec šanci si k nim vytvořit nějaký vztah a mě osobně bylo po nějaké době úplně jedno jestli vyhrají a nebo se pozabíjí. Mohlo to být fajn a na jedno podívání to nijak neublíží, ale dalo se z toho vytřískat mnohem víc...40%

newyorský novinář se jedné noci dozví, že dívka se kterou se párkrát sešel zemřela. Jelikož si její rodina myslí, že tvořili pár a on sám v téhle situaci vidí potenciál prorazit a udělat si podcastovou kariéru, nakonec přijme pozvání na její pohřeb. Během pobytu u její rodiny, která jej přijme jako sobě vlastního rozjíždí pátrání po tom co se opravdu stalo a i když zprvu dává okolí celkem okázale najevo, že on je něco víc, nakonec zjišťuje že není a objevuje hodně životních pravd a sám sebe. Pro B.J. Novaka jde o režijní prvotinu, kterou si navíc i sám napsal a zahrál si hlavní roli a i když si v některých ohledech ukousl možná až moc velké sousto nakonec to ve všech rovinách ustál se ctí a přišel s pomalu plynoucím dramatem, které se snaží o lehce satirický tón. Ten mu sice ne vždy úplně vychází, ale díky sympatickým postavám a solidním dialogům se mu dá leccos odpustit...60%

šedivá, špinavá, drsná a dost depresivní artovka, ve které se hlavní hrdina pere sám se sebou ve chvíli kdy je jeho přítelkyně zabita a on si vyčítá, že jí nepomohl. Ve chvíli kdy došlo ke zločinu jehož se stala obětí mu totiž volala o pomoc a on jelikož jí v tu samou chvíli opouštěl jí nezvedl telefon. To se stane v prvních cca pěti minutách a ve zbytku filmu sledujeme jak se hlavní postava pere s pocitem viny, bezmocí a mizivou vidinou spravedlnosti. Ten kdo zabil jeho přítelkyni je sice ve vězení, ale policie má problém mu dokázat, že opravdu zabíjel úmyslně a aby toho nebylo málo, je navíc informátorem v případu distribuce drog. Peter Bebjak servíruje oku nelahodící, ale o to špinavější a drsnější drama se zajímavým závěrem a velmi dobrými hereckými výkony, kde hraje prim trojice Ondrík, Čermák, Jankovský. Trochu škoda, že některé motivy nedokáže lépe zpracovat a navzdory skvělým hercům nedokáže lépe pracovat s potenciálně zajímavými postavami. Skoro o nikom se tu vlastně vůbec nic nedozvíme a i když jednání postav není úplně nepochopitelné, nedokázal sem si k nim vytvořit žádný vztah...65%