fabecc1222

Z mého pohledu představuje Počátek vrchol hned na několik frontách. Předně, je to dle mého nejlepší film Christophera Nolana. Je v něm totiž poznat jeho tvůrčí styl, kdy si hraje s několika liniemi naráz a vzájemně je brilantně doplňuje a postupně spojuje v jeden celek. Na druhé straně tu jsou narozdíl třeba od Tenetu ještě i skvělé charaktery a stejně tak zajímavé jako sledovat děj, je zajímavé i sledovat jejich vývoj. Za třetí, je Počátek film, který dokázal přinést opravdu něco nového, neokoukaného. V podstatě otevřel úplně novou bránu našeho lidského myšlení. Abychom postoupili dál, tak Počátek představuje dle mého i herecký vrchol Leonarda DiCaprio, a za mě si měl svého vytouženého Oscara odnést už zde. No a třetím pánem do party je pak Hans Zimmer, kdy hned několik skladeb z Počátku už dávno překonalo hranice filmu a stalo se absolutní hudební klasikou. Ne nadarmo také Time vždy uzavírá jeho hudební koncerty jako takový bombonek na závěr.

Díky českému překladu si lze vlastně název vykládat dvěma způsoby. Dokonalý trik jako provedení kouzelníckého čísla, o které ve filmu jde. Ale také dokonalý trik od samotného režiséra na diváky. Ano, Nolan si už zde hraje s diváky a v závěru vytahuje jeden trumf za druhým, kterým vás nenávratně zavrtá do sedačky. Dokonalý trik je příběhově dost možná nejlepší Nolanův film. Ve výsledku je to vlastně malý film, o dvou soupeřících osobách, a právě to je možná na něm to nejvíc kouzelné. Vynikne tu tak mistrovské herectví a také dialogy, které mezi sebou postavy vedou. Jak film graduje, tak vám jednotlivé zvraty opravdu nedají spát a netrpělivě čekáte až do konce, jak to vlastně celé dopadne.

Tak jak nás celá první řada připravovala na celý konflikt a sledovali jsme příčiny jeho vzniku, tak ve druhé řadě už sledujeme celý její průběh. Neskáče už se tak tolik v čase, sledujeme rozsah cca 4 let od začátku do konce války. Druhá série je mnohem více velkolepější a objektivnější. Už to nejsou jen příběhy jednotlivých postav, ale je to příběh celé Ameriky. Přibylo reálných postav, které jsou všechny naprosto dokonale obsazené. Ne všechno pochopitelně dopadně dobře, taková už je válka, a všichni si tak postupně uvědomují, co muselo být obětováno a co ztratili. Obrovské davové scény, nádherné exteriéry, dobová věrohodnost...Ani druhé řadě vesměs nejde co vytknout.

Tento trojdíl patřil dle mého zatím jako celek k těm slabším. Obzvlášť asi kvůli tomu, že finální rozuzlení je poměrně jasné už od začátku. Každopádně třetí díl jako samostatný celek nabízí několik zajímavých nápadů a momentek. Hodně se tu pracuje s takovým divadelním stylem. Nejvíce je to patrné při závěrečné scéně v kostele, která vypadá, jako by se celá odehrávala na divadle. Podobně, jako jeden z případů z první řady, tak ani tady nedostaneme úplně jasné vyšetřené celého případu. Ano, pachatelé jsou jasní, ale co jejich trest?? To není chyba tvůrců, že by ignorovali vyvrcholení, ale spíš takové povzdechnutí nad určitou vrstvou společnosti...

Velkolepé zakončení celé ságy, které bych se nebál označit jako jednu z nejlepších věcí zabývající se tématikou Občanské války v USA. První půlka je v podstatě ryze bojového charakteru, kdy dostáváme pohled na rozhodující bitvu oné války. V druhé půlce pak uzavíráme všechny zbývající linky. Vesměs všechny postavy dostanou přesně to, co si zaslouží. Bastardi skončí zle, dobráci dostanou svůj šťastný konec. I přesto se vše nese v takovém melancholickém duchu. Ono v těsně poválečném období je mnohdy těžké se radovat, když si vybavíte, o co vše jste přišli a co vše jste museli obětovat...

Malé ženy bych se v rámci románové tvorby nebál označit jako takovou Americkou variaci na Britský Rozum a cit. I dobové zařazení je podobné, jen pochopitelně s místopisnými odlišnostmi. Téma Občanské války v USA pcohopitelně nabízí řadu příběhů a toto je jeden z nich. Osamocené ženy, kdy jejich otec (manžel) odešel bojovat za Sever. V první řadě je opravdu třeba vychválit předlohu, kdy autorka dokázala vymyslet veskrze sympatické a zajímavé postavy, jejichž osudy vás prostě hned od začátku pohltí. V druhé řadě je pak třeba pochválit tvůrce, že dokázali obsadit samé sympatické tvaře, s velkým hereckým potenciálem, však se podívejte, kam to tihle začínající herci a herečky potom dotáhli. Viděl jsem krom této adaptace i film z roku 2019. Oba dva jsou velmi kvalitní, oba dva jsou skoro stejně a na oba dva se rád kdykoliv podívám.

Ten hlavní detektiv začíná bejt divnej. Snad každej případ nějak podělá. Přitom se tváří jak úplnej mistr světa. Klasickej arogantní zmrdeček, přesvědčenej o své neomylnosti. Tady se zas kvůli němu oběsí jeden z podezřelých, což bylo podobně drtivé vyvrcholení, jako u první části. Ještě předtím je ale třeba pochváli herečku oběti, začínající Samanthu Morton, známou dnes třeba ze Živí mrtví, která v té scéně v nemocnici byla opravdu špičková, klobouk dolu.

Celý díl se odehrává vesměs v jednom prostředí pracovního úřadu. Jako celek opět působí z větší části spíš jako taková vsuvka před blížícím se finále, které dost možná odstartovala závěrečná scéna tohoto dílu. Poprvé také dostáváme odkaz na původní film, až do téhle doby se na film vesměs vůbec neodkazovalo, což v dnešní době nebývá zvykem, že se pokračování po X letech dokáže odprostit od původního díla. Hlavní postavou je tentokrát Kůň, jehož příběh se dá docela dobře představit. Ono se to nezdá, ale opravdu vlivem úředního šimlu může dojít k takovým situacím, kdy člověk s obdobnou diagnozou je určen jako způsobilý k práci a pak pochopitelně nemůže nic najít.

Ze začátku mě docela zaskočilo, že se v podstatě vůbec už neřeší události z předchozího případu, ale je fakt, že policejní parta tu zatím nedostává moc prostoru, tak možná se to více rozvine v dalších dílech. Tohle je jinak takový klasický první díl, kdy se opět představuje zákulusí celého případu a jednotlivé postavy, které se v něm vyskytují. Uvidíme, co se z toho vyklube. Pachatelé už jsou opět jasní. Prostředí tentokráte není pro mě až tak lákavé, náboženská sekta...Celý díl to vypadalo, že to bude hlavně taková příprava na zbylé dvě části, ale psycho závěr to ještě docela rozjel a nabídl potenciální brutální smrt, která se naštěstí nekonala.

Docela těžká rutina s dost nezáživným a nevýrazným Lukem Wilsonem v hlavní roli. Nevim no, tenhle brácha má na to dělat nějaké to křoví, ale hlavní roli prostě neutáhne. Film bohužel nenabízí moc humoru, což je škoda, protože ve vedlejších rolích se objevuje řada zajímavých jmen, ale ve většina případů jsou to prostě jen figurky na šachovnici, s kterými se pohybuje sem a tam, a není jim nabídnuto nějaké lepší scény. Tenhle film si pustíte tak na odreagování večer po práci. Je to taková dobová varianta na současné generické komedie od Netflixu, které se vám taky po pěti minutách vykouří z hlavy.