xargos

Filmový skvost, který dnes takto natočit lze jen z obtížemi. Nebyl by bohužel dokumentární, ale hraný. Toto je poklad, který zachycuje citlivou kamerou život takový, jaký byl ještě ve 30. letech 20. století na Slovensku. Byť život mnohdy tvrdý a drsný, přesto však z pohybu a tváří lidí čiší radost a krajina skutečně speiva:) Díky za taková díla! Pro mne zajímavé komentáře: Marthos, AndyLemon - odkaz na Stíny zapomenutých předků.

Nesrovnávám s původním seriálem z roku 1978, ani s jednotlivými filmy na toto téma. Přiznám bez mučení (a skalní nadšence tohoto dílka uvedu do infarktového stavu), že nebýt pouze náhodně přečteného chatu o něčem úplně jiném, kde je jen zmíněno jakési BSG, a nebýt mé zvědavosti, unikl by mi tento seriál asi ještě o dalších pár let:) Narozdíl od jiných "nekonečných" seriálů, které jen dle sledovanosti mají další pokračování, případně naopak jsou zaříznuty hned po první sérii, je tento konečný. Opravdu - k mému překvapení má normální filmový konec. To je něco, co opravdu na seríálech oceňuji..:) Tedy musím bez mučení přiznat, že tento příběh se mi natolik líbí, že bych klidně nezi ty čtyři série nějakou přidal. Ale nikoliv další pokračování, i když i to si dovedu představit. SPOILER! - Battlestar Galactica se zpočátku rozbíhá do různých zákoutí, s jednou jasnou linií - válkou se Cylony, aby se nakonec vše obrátilo v téměř neuvěřitelnou situaci, kdy se lidé s částí Cylonů stanou spojenci. Aby těch opravdu nečekaných situací nebylo dost, hledání bájné Země je na konci korunovávo úspěchem. Z pohledu lidí z flotily to není Země, ale jiný živý svět, z pohledu diváka je v tu chvíli vše jasné, souvislosti "docvaknou", hledání skončilo. Příběh dospěl do svého konce, někteří hrdinové zůstávají a někteří odcházejí a někteří mizi - Karo Trace, nebudeš zapomenuta. BSG, máš to u mne za plný počet:)

Jako dítě jsem neměl rád to, čemu se říkávalo "televizní inscenace" - kašírované místnosti, zdi, cokoliv, co svou umělostí v mých očích kazilo veškerou snahu autorů a herců o nějaký příběh. Ale tahle pohádka mne tehdy překvapila. Téhle, snad jediné z té doby, jsem odpustil ty odpudivé kulisy a užil jsem si ji a nebylo to naposledy. Je to herecký koncert několika osobností, zlidovělých písniček od mistrů Uhlíře a Svěráka a příběhu jednoduchého, ale vtipného. Za tento nenápadný malý a stále živý skvost, z dílny Československé televize, plný počet bodů:)

V dětství jsem si zamilovat některé seriály a filmy, aniž bych tehdy tušil, že mají něco společného a to, že jsou ze severských zemí a většina z nich má literární předlohu od Astrid Lindgrenové. Později jsem se zatoulal i do nedětských skandinávských sfér, ale "staré kamarády jsem nehodil do smetí":) V těchto příbězích mne mimo nápadů, dobrodružství a nepředvídatelnosti, když jsem je viděl poprvé, zaujalo i to, že se tam dějí věci, které ve skutečném světě nefungují. Například v jedné části seriálu o Pippi polévka se hřebíky. Naštěstí mi to i jako dítěti připadalo tak nemožné, že jsem to nešel vyzkoušet..:)

Drsný život v drsném prostředí Karpat, v lůně lesů, v horách, které dávají živobytí i život berou. Láska dvou mladých lidí, od dětství po dospělost, poetika prodchnutá nenávistí rodin, jdoucí až za hrob. Kamera snímá obrazy tak, že nedovolí ani chvíli uhnout očima - další obraz není předvídatelný. Hudba je folklor, který zní v každé vteřině, lidové říkanky dokreslují bohatství i bídu prostých lidí, kteří se dovedou radovat ze života, ale nedokáží překročit vlastní stín. Příběh je drama bez dobrého konce a život přes generace "zapomenutých předků" plyne dál...

Tohle je příběh, který sáhl po samotné podstatě života. Sáhl hluboko do mé duše, do mého srdce, jak už dlouho žádný. Dokážu pochopit, když někoho neosloví, každý jsme naladěni na jinou vlnu. Já na tuto. Vše má svou příčinu a následek, vše je spojeno v jedno, vše je energie, která znamená celý svět (vesmír), včetně nás samých...

Ve svém ranku dětských filmů docela povedená záležitost. Bohužel jsem to viděl v holandském znění s anglickými titulky, takže mi asi mnoho zápletek a slovních obratů ušlo, ale i tak bych nebyl na tenhle film zlý:) Podle mne to není béčko a zaslouží si lepší ocenění. Zápletka s rodiči, kteří jsou nebo nejsou mimozemšťani, a podle toho buď jsou nebo nejsou děti paranoidní, je tu řešena dětmi zpočátku logicky, pak jsou jejich nápady ztřeštěnější, ale uvěřitelné. A celkové vyústění, kdy rodiče prozradí pravou podstatu věcí, je až dojemné, ale přece jen trochu naivní. Nelze to sledovat optikou náročného (dospělého) diváka. Je to zkrátka film pro děti, ale to dítě ve mně je nadšené:)

V této době, kdy část lidí očekává změnu, melancholický film na toto téma. Že se podobné věci ve vesmíru stávají jak na běžícím pásu, není pochyb. Že by se něco takového mohlo stát i nám, to si část lidí nechce připustit. Opomenu vibrační ezoterické i armageddonické výklady možné budoucnosti. Tento film je obrazný a hudební koncert, doplněný virtuozitou herců. Souhlas s POMO o první a druhé polovině filmu, souhlas s Lima: "Není moc autorů mužů, kteří se vypíší za svých pocitů a pak to nechají zahrát ženami." U mne plný počet.

Filmů, vyprávějících o pravěku, není nikdy dost. Až na trilogii podle Eduarda Štorcha (Osada Havranů, Na Veliké řece, Volání rodu) a zahraniční Boj o oheň a Aylu z kmene Medvědů prakticky žádný další pravěký neznám. (vidím tu bokem "Chybějící článek" - asi další do pravěké sbírky:) V Boji o oheň ve srovnání s tímto počinem rozhodně vedou masky (depilovaná manekýna opravdu do pravěku nepatří), ve Štorchově trilogii, je nesrovnatelně lepší děj a dialogy. A Ayla je pro mne uvěřitelnější. Film AO se nemůže mnoha lidem líbit, má jasné nedostatky, ale snaha tvůrců je viditelná a ocenitelná. Kritizovat z pohodlí domova, nebo kina je jednodušší, než něco vytvořit. Za tu snahu a za to téma a také pro srdeční záležitost, kterou pro mne pravěk je, to dělá dohromady tři hvězdy. Většinu komentáře uživatele "Ampi" můžu podepsat - ale nechci ho opisovat:) Stále a velmi dlouho čekám na konečně pořádný, uvěřitelný a hlavně realistický film, odehrávající se v pravěku. Film, kde nebude katolická cudnost, civilizací pokroucený vzhled herců a další "věci", co do pradávných dob lidského rodu opravdu nepatří...

Tenhle film je pro silnější žaludky. Původně jsem netušil že jde o horor, dokonce jsem ho jako takový nebral ani po zhlédnutí - na to mi tam chybělo ono napětí (asi jsem již otrlý kořen, jinak nevím). Na druhou stranu nejde o "klasickou" hloupou vyvražďovačku beze smyslu, kde teče krev a ani nevíte proč - pokud nejde jen uchylku autorů. Ústředníní motiv všeho je vyrovnávání se hlavní hrdinky se ztrátou kamarádky. Narozdíl od většiny lidí, kteří něčím takovým procházejí, "řeší" to Alyce tím nejneuvěřitelnějším způsobem a předem je jasné, že to celé prostě nemůže dobře skončit. Přesto tu však na první zhlédnutí nejde o předvídatelné obrazy. Film má spád a o překvapení není nouze. Označením thriller pro tento film bych osobně šetřil - spíš mi připadá jako povedená hororová komedie. Nečekejte hluboké umělecké zážitky, ani filozofické traktáty. Ale o hluboké ponory do temných zákoutí lidských duší (byť místy zkratkovité) tu nouze není.