xargos

Pozor na velkého bratra... Není to brácha k pohledání, spíš se mu vyhnout širokým obloukem. Tento krátký film, kterému je rozumět v každém jazyce, je jen takovým malým varováním a s dobrým koncem, což neznamená, že to tak bude napořád. Stačí málo a „internet věcí“ nás nepustí do lednice, protože jsme už snědli optimální množství kalorií a máme tedy smůlu. Už dnes nás mobilní telefony upozorňují, že zvýšit hlasitost škodí našemu zdraví. Uplyne nějaký čas, další generace budou tato upozornění vnímat jako samozřejmost. A co potom jejich děti? Jedna z nejdůležitějších hodnot života je svoboda. Nenechme si ji vzít – nikým a ničím.

Skřítek Hajásko, žijící v domku u rybníka Hamráku, každý večer hlídá, aby všechny děti v okolí v klidu usnuly. Při návratu domů zjistí, že dostal pozvánku od svého prastrýce z Kodaně, aby přijel na jeho 583. narozeniny. A aby toho nebylo málo, spadne mu do cesty poškozený létající talíř, z něhož vystoupí mimozemšťánek Pišpunta. Hajáskovi se podaří talíř opravit a Pišpunta mu navrhne, že jej na oslavu narozenin v pár minutách dopraví. Při odletu se však ukáže, že talíř není zas tak opravený a místo do Kodaně letí Pišpunta i s Hajáskem do vesmíru. Dobrodružná cesta začíná...

Do nic netušícího přítomného světa z poměrně blízké budoucnosti přicestují tři miliardy uprchlíků bez možnosti návratu do svého času. Je to záchranná mise – zatímco další miliardy lidí zůstávají ve svém čase a čelí globální katastrofě v podobě nebezpečné virové nákazy, lidé v přítomnosti musí řešit doslova humanitární problém: kam umístit tři miliardy lidí a jak se o ně postarat. Uprchlíci nepřinášejí z budoucnosti naprosto nic – ani jídlo, ani technologie, dokonce ani oblečení. Navíc musí respektovat dvě pravidla: nemluvit o budoucnosti a nekontaktovat své rodiny. Je přitom naprosto jasné, že tyto podmínky bude obtížné splnit.

Švédsko, víska Dalarna, léto roku 1964. Dva přátelé Anders a Börje zabíjejí nudu na svých mopedech, až v tomto Bohem zapomenutém místě vystoupí z atuobusu dívka Sofia, podobná slavné Brigitte Bardotové. Oba přátelé hledají způsob, jak se téhle krasavici dostat co nejblíž. Napadne je natočit film a dát v něm Sofii hlavní roli. Tím začíná série neuvěřitelných situací, v níž se mísí sbírání zkušeností při filmování doslova za pochodu s hledáním sebe sama a rozdíly mezi povrchností a hlubokými emocemi. Konečné promítání filmu dopadne nad očekávání dobře a ukazuje se, že Andersovi tato letní zkušenost přinesla poznání, koho by ve svém životě neměl ztratit.

Příběh odehrávající se v Tunisku v letech druhé světové války o dvou dívkách, přítelkyních z rozdílných kultur - arabské a židovské, které mají touhu žit. O hledání lásky i smyslu života a událostech a silách, které rozdělují svět. A o čistém přátelství, které je schopno přes různé osudy vše znovu spojit.

Ania je třináctiletá dívka. Otec je alkoholik, matka však jeho pití nepovažuje za tak závažnou věc. Pochopení ani zastání u svých rodičů Ania nemá. Je citlivá a někdo, o koho se může opřít, jí doma schází. Jediným přítelem je pro ni starší spolužák ze školy, Rysiek, který ví, co Aniu trápí a co způsobuje zhoršování jejích školních výsledků. Dívka nemůže vyřešit problémy rodičů, přesto se snaží uchovat si zdravý náhled na vše, co se s rodinou děje. Musí však přitom prokázat velkou dávku síly i statečnosti a někdy i převzít odpovědnost za ty, co by jí měli být hlavní oporou.

Dnes téměř zapomenutý snímek z počátku kariéry Olivie Newton-Johnové. Mimozemská rasa objeví hudbu skupiny Toomorrow (mimochodem jde o skutečnou kapelu, kde Olivia působila) a pozemská hudba se ukazuje být lékem na jejich civilizační neduhy. Spřádají tedy plány, jak přenést tuhle živou hudbu do svého světa.

Dvě děti se ocitají v domě pouze s matkou, která problémy "řeší" alkoholem. Starší z dětí Ida se chopí iniciativy a snaží se seč jí stačí. Uvaří, uklidí, postará se o brášku. Síly jí však rychle docházejí a pokud nezasáhne někdo dospělý, nebo "vyšší moc", vše skončí katastrofou.

Popsaná zeď láká připojit na ni i své jméno. Potom se ohlédnout a spatřit ve výloze divného krámku panenku, co vypadá trochu jako já. Dveře jsou zavřené - anebo nejsou? Nakonec se dá vstoupit a té panenky, co chvílemi mizí a objevuje se, moci se tak dotknout! Něco se změnilo. To se nemělo stát! A krámek a popsaná zeď čekají na dalšího návštěvníka ...

Film o obyčejném životě obyčejných lidí v tehdy socialistické Jugoslávii, o práci, zábavě, škole, o prvních láskách dívky Jagody, o jejím hledání sebe sama, objevování bezpočtukrát objeveného ženství, o vztazích, úsměvech i tragickém střetu. I na svou dobu zřejmě obyčejný film, ale s jednou odvážnější koupelnovou scénou, nad jejímž zobrazením se puritánům musí podlamovat kolena, ale která je přitom přirozená a normální.

Malá dívka Vika žije na břehu moře s dědečkem rybářem. Ten na staré dřevěné bárce odjíždí na moře a Vika zůstává sama. Ale nezoufá si. Žije v souladu s přírodou, je součástí mořského pobřeží, jeho zákoutí, ozvěn, jedná s naprostou přirozeností, narozdíl od party kluků se starým trazistorákem, která tu symbolizuje narušení celého souladu. Jeden z chlapců se zdá být možným přítelem, ale v mezní situaci Viku zklame. Teprve v průběhu děje se ukazuje, že to je poslední prázdninový den, kdy si pro Viku přijede otec a s ním nakonec dívka odjíždí domů. Příjemný černobílý snímek byl natočen v Litvě (někdejší součásti Sovětského svazu) za komunistické éry bez politického balastu, což ho jako jeden z mála činí výjimečným.

Krátký, německy tvrdý, ale úsměvný příběh. Nápadník matky malé Conni se zdá být vhodný jako otčím, je vtipný a dětem rozumí. Conni ho bere jako kamaráda, který ji schází. Ale časem se ukazuje, že má pletky s podsvětím. Zásah policie zažije Conni na vlastní kůži, ale bez traumatických následků. Navíc policista se zdá být pro matku Conni novým vhodným partnerem. Jak se ale zdá, nebude s ním bohužel taková legrace.