Herráček

Guy Ritchie a Clive Owen v jednom z nejlepších počinů, co jsem měl tu čest vidět... Stříbrné BMW lítá po silnici tak, že i Kobra11 může tiše závidět a Madonna napodobuje nepřipoutaného plyšáka...

Naprosto dokonalá záležitost s geniálním nápadem, kterou ale sráží absolutní absence pointy...

Hodně jsem se zapotil u přemýšlení proč nedat odpad a nakonec jsem stejně nic nevymyslel... Klasický otřepaný scénář s využitím ninja legendy, kde zprve ninjové bez problému vyčistí celou základnu ?CIA? a posléze v jejich domovině v horách si téměř ani neškrtnou... Nevím... Působilo to na mě naprosto šíleným dojmem... Už i jen proto, že té krve bylo prostě moc...

Opět často ta úžasná nepřehlednost... Bourne snad ještě nepolapitelnější než kdy jindy... A nakonec na všechny dojde... A ON to samozřejmě přežije... Dobře ho vytrénovali... Jen mě překvapuje, že scénář nesklouzl ještě k happyendu v podobě románku s Nicky...

Greengrassovi zde nejsem schopen odpustit jednu věc... A to to, že ty autohoničky byly tak neuvěřitelně nepřehledný, až mi připadalo, že sedím uvnitř nějakého auta, které se tam neustále motá a zvedal se mi z toho žaludek... Uznávám též, že nevím, jak by se dal celý film utáhnout s tím, že slavný Jason Bourne by měl lásku, ale na druhou stranu nemuseli Franku Potente odstranit zrovna takto a zrovna hned... A navíc zde nebyli na Bournově straně jen diváci ale snad úplně všichni...

Z celé trilogie asi to nejlepší... A to i přesto, že si ani zde neodpustili romantickou linku... A netroufám si ani odhadnout, kde by celý Bourne byl bez Matta Damona... Liman režie dle mého sedla této látce o kousek lépe než posléze ta Greengrassova...

Mně tenhle meditativní koenovský styl nesedl... A pokud jde o bizarnost, tak si mnohem radši pustím nějakého Gilliama...

A to jenom za výborně naanimovaný emzáky - třeba ta chůdovitá stonožka byla fakt dokonalá... Ivan Reitman sází pořád na jednu kartu... A v Krotitelích duchů to mělo ještě nějakou grácii (uznávám, možná to bude spíš tím, že ty jsem viděl asi v osmi letech a opravdu jsem si je v té době zamiloval...) Ale teď už to je prostě jen laciná televizní mainstreamová zábava... Přesně něco, co se hodí k bezduchému sledování televize při pobytu v nemocnici...

Přijde mi zvláštní, jak každý nadává na honbu za mamonem a vychvaluje tento snímek pro to, jaké hodnoty uznává jako pozitivní a jediné s nějakým smyslem... Tak kdo se pak sakra honí za mamonem, když každý uznává ty staré hodnoty? "V tomto táboře se karty nehrají, protože jsem to zakázal... To znamená, že ty peníze nemohl prohrát v kartách..." Mně osobně teda sedla i ta animace... Taková krásně kreslená a pastelková, až jsem se vrátil do dětstství...

Já sem ten film nechtěl odsoudit hned poté, co jsem ho zapnul... Ale první, co se mi okamžitě vybavilo byly pokusy pánů Friedberga a Seltzera... Ačkoli na tomhle je ještě o kousek horší to, že se to ani nesnaží tvářit jako parodie... Ovšem něco, co takhle nechtěně paroduje starověký Řím, antickou mytologii a římské vojsko... Já nemám slov... Tohle ani nemyslící zábava není... Protože člověk celou dobu přemýšlí, kdy to sakra skončí...