Recenzie (177)
Anjel skazy (1962)
Výsměch a uštěpačnost, to já nemám rád ...
Elegie (1965)
Smutný film o lidském směřování a o nejen pozitivním smyslu zábavy, zvláště v době poslední poselství hodnotné.
Robin Hood (2010)
To co jsem čekal to jsem dostal, jen to bylo takové studené bez toho, aby byl člověk vtažen do filmu a jednostranná adorace R.H. činila z filmu hezkou pohádku.
Hadewijch - medzi Kristom a Alahom (2009)
Poněkud těžce uchopitelný film, zvláště když se Céline nedokáže pořádně vyjádřit o co ji jde, jasně o hledání cesty, ale pokud je film o tomto, tak je velmi zkratkovitý a neurčitý. Takový vlažný film, od Bruna jsem čekal trochu víc života.
Rain Man (1988)
Hollywood servíruje Hoffmana a Cruise, přijďte bude bžunda. Starosvětsky natočený snímek, ale je to takové studené a člověka do děje nevtahující, prostě takový lepší biják. Dustin to drží a když zrovna není na place, tak to je vcelku nuda.
Zapadákov (1973)
Jednoduché podobenství o putování dvou lidských duší, které je nasnímáno krásnou nevtíravou kamerou. Tak lidsky zobrazit vraha může snad jen ten, kdo má lidi skutečně rád a je to z jeho díla znát. Nekompromisní, nepodbízivá podívaná.
Dekalóg - Dekalog, jeden (1989) (epizóda)
Odzbrojující snímek o otcovství. Celý film prosycen láskou, ale tato křehká záležitost může zdevalvovat jednou otázkou - proč? Otázka která hledá viníka či důvod a uzavírá nás porozumění.
Všechna jitra světa (1991)
Konečně film o hudbě a ne o výstřednostech. Velké překvapení. Spektrum barev tónů které umělec tvoří, jako světlo od slunce, které vše (p)osvěcuje, avšak člověk je poněkud těkavější.
Moon (2009)
Více interpretační záležitost ze světa osamění, spolkl jsem i s chlupama. Mám rád když sci-fi není zaměřeno na exteriéry či interiéry, ale na člověka a jeho sebepoznávání a jeho touhy.
Príliš dokonalá podoba (1988)
Nemyslím si že by tento film něco pozitivního přinesl, je to takové škaredé emocionální zbytnělé ego, které ovšem dokáže člověka vyvést z letargie, ale dokáže i narušit harmonii, což už tak dobré není.