Gavin87

Docela příjemná studiovka, ačkoliv na mě herecké výkony působily spíše dojmem oblastního divadla. Mé podezření, kdo je vrahem, se nakonec potvrdilo a nebylo to tudíž takové překvapení.

Primář Sova coby stoický odstřelovač ? No proč ne! Dílko, které asi zapadlo do šedi průměru, ale které mě něčím zaujalo. Jako by se samotné postavy ani tak moc nebraly vážně a vše bylo pojato v určité nadsázce. Mě to celkem bavilo, takže 3 hvězdy jsou zasloužené. Vidět dnešního charismatického herce Martina Hubu jako "mladé ucho" stojí za to.

V tomto počinu, který je snad kouzlem nechtěného parodií na sebe sama, je špatně úplně všechno. Karel Heřmánek už opravdu nemohl být přihloupější. Vedle takového Exnera v podání Jiřího Kodeta je Heřmánkův Exner s mrkví v ruce "večeřící lehce" opravdu žalostný.

Typická kvalita pro Televizní studio Brno. Něco na pomezí ročníkového projektu na FAMU a amatérského filmu. Když prominu neustále se objevující mikrofon v záběru, tak herecké výkony už tolerovat nejdou. Ivan Vyskočil si držel svůj standard absolutní příšernosti. Ostatní mě opět utvrdili ve staré z generace na generaci herců předávané pravdě, že herectví je trojího druhu. Dobré, špatné a v Brně.

Oceňuji poněkud nezvyklé prostředí vlaku v kombinaci se zimou a hlavně sympatickou stopáž filmu. Potěšila mě manželská dvojice ve filmu i v životě Synková - Schmid. Trochu jsem čekal, že se v závěru dozvím, proč byl Karel Hlušička takový podivín. Jako kulisa na večer k jiné činnosti optimální film.

Tento film mám rád především pro odlehčenost, kterou mu dodává suchý humor majora Kalaše v podání Jiřího Sováka. Ale ani u tohoto filmu se nemohu zbavit dojmu, že scénáristé šlápli trochu vedle. Totiž když vyšetřovatelé konečně zjistili identitu a adresu pobytu "pana Trojánka" a rozhodli se jej navštívit, tak teprve nyní zjistili, že je po smrti a seznámili se s čerstvou vdovou - Květou Fialovou. Když potom v závěru filmu potřebovali zjistit, zda se pan Bláha nepohyboval v bydlišti "pana Trojánka" - tedy pana Velena a Fialové, nechali si pustit film, který policisté "hlídající" Trojánkův dům natočili, aby zde viděli ze vchodu domu odcházet nejen pana Bláhu, ale rovněž posléze paní Fialovou, jak běží volat do budky VB. Jen je mi záhadnou jak předem mohl někdo dát pokyn natáčet před vchodem Trojánkových, když se okamžitě po zjištění jeho adresy za ním vydali a už byl po smrti....

Zaujalo mě, že je v tomto dílku použit stejný hudební motiv jako u filmu Svědectví mrtvých očí. Jiřímu Šustovi se patrně nechtělo tvořit pro tento počin úplně něco nového. Jinak bych řekl, že tento televizní počin je "typický Háša" - jako kulisa výborné, jako hlavní zdroj zábavy na večer je to ovšem nedostatečné. Za pozornost stojí mladá Věra Vlčková. Nechci se mýlit, ale pro Václava Neužila představoval tento počin snad jedinou hlavní roli v jeho filmografii.

Zvláštnost tohoto filmu začíná už v samotných prvních vteřinách, kdy se hned z první repliky dozvídáme, že na chodníku před domem leží učitelka ruštiny, která bydlela v pátém patře. Rozsvíceno (a vyšetřovatelé stírají otisky z parapetu) je však minimálně od oka tak v 8. patře. Možná je to hloupý detail, ale už tato malá nedotaženost scénáře demonstruje, co nás po dalších více než 80 minut stopáže bude očekávat. Film má mnoho scén a dialogů naprosto nedotažených do konce. Autoři se snad ani moc nenamáhali dát některým rozhovorům a činům ve filmu nějaké, pro diváka, logické zdůvodnění. Telefonát pana Šmídy, v kterém vysvětluje výskyt ruského emigranta Alexeje v Československu slovy "...kristepane, samozřejmě že utekl ještě před válkou" snad nemůže ponechat na pochybách žádného diváka, že je film napsán dostatečně sterilně a ideologicky dostatečně poučně, aby si v tom nikdo nemohl najít žádný jinotaj, z kterého by mohlo být posléze tvůrcům zatraceně horko. Přesto má film svou "šedesátkovou" atmosféru, za kterou si 3 hvězdy zaslouží.

Tohle je rozhodně má nejoblíbenější československá kriminálka. Mám rád její ponurost, kterou skvěle podtrhuje hudba Pavla Blatného. Petr Schulhoff byl známý jako naprostý perfekcionista, který měl vše promyšleno do nejmenšího detailu. Proto mě v tomto filmu trochu udivuje malá dějová nelogičnost. Když kriminalista Kalaš poprvé navštíví starého Fojta, ptá se jej na jeho věk, načež mu Michal Kožuch alias starý Fojt odpovídá "V srpnu mi bude třiapadesát". V průběhu se dozvídáme, že vražda cikánského chlapce proběhla někdy bezprostředně po tancovačce v místním lokále. V závěru filmu při konfrontaci Kalaše s vrahem Kalaš pronáší výrok "No vidíte, sedmnáctého srpna jste jel do Dubí blahopřát (k narozeninám starého Fojta, pozn.) a osmnáctého v neděli byla tancovačka". Cikánský chlapec tedy musel být zavražděn někdy po 18. srpnu, přičemž byl nalezen (dle slov lékaře z místa činu) po cca 3 týdnech od smrti. To už se bezpečně dostáváme do měsíce září... takže pokud reálně na místo činu major Kalaš přijel začátkem září, nechápu, proč by mu následně starý Fojt při začátku vyšetřování řekl výrok "V srpnu mi bude třiapadesát". Ale to je detail, který rád tomuto mistrovskému dílu odpustím :-)

Každou minutu, kdy jsem nevycházel z němého úžasu, jsem si říkal, že ještě vydržím jednu minutu, že tomu dám ještě šanci. Po 30 minutách jsem to už nadobro vzdal. Tohle opravdu není film pro mě. Jednu hvězdu dávám z milosti, ale spíše je to odpad.