Této noci v tomto vlaku

50% - Jednota místa a děje situovaná tentokrát do jednoho nočního rychlíku, který v silvestrovské noci jede ze Slovenska do Čech, je pro mě vždy zajímavým prvkem. Nejinak tomu je i v tomto televizním filmu. Sice to není žádná extrémní pecka, ale rozhodně to obsahuje určité prvky napětí. Slušný průměr. (10.10.2011)

Československý kriminální film odehrávající se o silvestrovské noci ve vlaku jedoucího ze Slovenska na Moravu. V tomto dálkovém železničním spoji se ukryla loupeživá banda, která nedlouho předtím přepadla poštovní vůz, zabila obsluhu a odcizila tři čtvrtě milionu korun. Ve vlaku se však vyskytuje mladý výpravčí Emil, jenž si pokoutně přivydělává distribucí levného, nekvalitního alkoholu pasažérům a za úplatek propůjčuje spací vagony, ačkoli je v podmínce. Tento podnikavec v podání L. Vaculíka náhodou odhalí jednoho z lupičů, kterého hrál svým typickým způsobem V. Mareš a jenž se hned zpočátku se choval poněkud podezřele. Druhý lupič S. Skopal, dávný Emilův přítel, se nenápadně i s lupem lišácky ukrývá ve výpravčího blízkosti, kde spolu popíjejí zahraniční lihovinu, a svou pravou tvář odhalí, až když začne zločincům téct do bot. V dalších rolích se představila Emilova milá Z. U. Kesslerová, dále poněkud otravný pár pasažérů J. Synková a J. Schmid a opilá cestujcí H. Gregorová. Závěr snímku J. Svobody na mě působil díky neschopnosti lupičů, kteří nedokázali zabránit prozrazení a nechali se o své peníze lehce připravit, značně nepřesvědčivě. Hodinové televizní krimi v podstatě nenabízí nic převratného, nejvýraznější aspekt na tomto díle se mi jeví skutečnost, že se příběh odehrává v jedoucím vlaku. (24.08.2018)

Této noci v tomto vlaku, úplatkářů čelím tlaku… Vzhledem ke své podnikavosti se průvodčí Vaculík musel v ročních výdělcích pohybovat někde mezi Zagorkou a Jakešem, ale teď má v silvestrovských kupé jiné starosti. A když nejsou po ruce Seagal, nebo JCVD, co řeší teror na kolejích podstatně razantněji, musí si poradit po svém.. Nezáživná kriminální story, u níž jsem si přál zatažení za záchrannou brzdu závěrečných titulků (i přes krátkou stopáž) mnohem dřív, než přišlo, což vzhledem k žánrovým schopnostem autora považuji docela za škodu. Jinak je zjevné, že kolem roku 1984 by jste rozeznali Přeučila od Michaela Ironsidea jen prostřednictvím rozcvičky mluvidel, protože "Lodyha, děloha, pic", to by ta hvězda hollywoodských vedlejších rolí zcela určitě nedala.. (10.10.2011)

Slušně „vyježděný“ průměr. Kriminálka, která jistě neurazí, ale ani dvakrát nenadchne. Pravdou však je, že Vaculík a Svatopluk Skopal si vedli docela dobře. Já se u tohoto příběhu i bavil (jasně je tam pár do očí bijících blbostí – chtěl bych vidět, jak si každý může lozit do každého kupé – osobně bych se hned zamkl) a otravných postav viz (magistra Kudláčková - Jana Synková – respektive její postava v tomto filmu byla úplně na ránu). Největší ostudou však bylo, že Vaculíkova filmová přítelkyně byla Zora Ulla Keslerová a já ji nepoznal, až podle titulek…(inu zrovna nepobíhala polonahá mezi kanibaly)… (08.01.2019)

Dramaticky vypjatý televizní příběh to teda příliš nebyl. Té noci v tom vlaku sice jeli zloději, ale jelo tam taky spousta jiných lidí na kterých Vaculík hodlal vyrejžovat jmění. Jenže celé skutečné napětí přišlo až na závěrečných dvacet minut. Do té doby nám Vaculík popsal svou minulost a představy o budoucnosti, které se značně lišily s představami jeho partnerky. Já shledával pohledu hodné jen to, jak se dá na jedoucím vlaku vydělat majlant za socialismu. (31.08.2020)