ajuska

Tentokrát dvě kratší hry a tak i seminář rozdělený na dvě půlky, to však vůbec nevadí. Vizionář i Posel světla nepostrádají nic z Cimrmanovského humoru a i seminář, ve kterém jsme se hlavně dozvěděli, že tam jeli autem a cestou brali benzín, je podařený. Bavila jsem se od začátku do konce.

Paráda. Nikdy bych nevěřila, že mě může strhnout film, kde hlavní roli hraje vážná hudba, ale stalo se. Skvělé herecké výkony, perfektní zapojení hudby do děje, zkrátka tři hodiny utekly jako nic, ale film samotný se z mysli jen tak nevytratí.

Skvělý seminář následovaný velmi dobrou hrou, jejíž pointu by mohli mnozí scénaristé jenom závidět.

Pozoruhodné doplnění Cimrmanovských her, kde je dost těžké rozeznat realitu od fikce a které dokonale ukazuje příšernost komisí vyžadujících politickou angažovanost a podobné nesmysly. Hořkosladký, ale ve výsledku velmi pozitivní zážitek.

Tenhle film je očividně dělaný hlavně pro děti a podle toho taky vypadá. Je to vlastně jedna dlouhá zběsilá honička proložená četnými držkopády a narážením se do intimních míst, která dospělého poměrně brzy omrzí. Na děti to ale stoprocentně funguje (soudě podle jejich hlasitého smíchu v kině), takže svoje ambice Spláchnutej v podstatě naplnil.

Výborný seminář i hra. Herci zdatně hrají, zpívají a tančí a já se skvěle bavila.. "Děvka!"

Rozhodně má film své mouchy, ale mě se líbil. Je z něj znovu cítit Woodyho styl (který mě už několikrát oslovil), i když se určitě nezařadí do zlatého fondu tohoto tvůrce. Uznávám, že zápletka je poněkud praštěná, ale myslím, že Scoop má solidní spád a optimální délku, alespoň já se nenudila ani chvilku.

Toto představení je poněkud nevyvážené. Jak v semináři, tak v samotné hře jsou velmi podařené momenty i hlášky, ale pak se také objevují poněkud slabší, řekněme zpomalující, psasáže, které ubírají na dynamice. Nadprůměr je to ale určitě.

Především ze začátku mě film velmi zaujal, jednak svým naturalismen kombinovaným s vyloženě estetickými záběry a jednak skvělým budováním "vůně". Příliš mi nevadila ani jistá rozvleklost a delší stopáž, ale je pravda, že mírné zkrácení by filmu určitě prospělo. Celkový dojem z Parfému kazí rozporuplný teatrální závěr. Je možné, že v knize je scéna na popravišti působivá, ale na plátně působí dosti podivně až odpudivě.

Velmi působivý dokument, je až neuvěřitelné, že někdo si může vybrat tolik smůly. Už jen z těch pár záběrů, kterou jsou tu předvedeny, musíme litovat, že Gilliamův film pravděpodobně nikdy nevznikne.