Plangi

Slibný začátek dával naděje v hodně dobrý atmosférický horor. Ona atmosféra ale v průběhu vyprchala v úplné vakuum, jakožto i scénáristické, protože co se tam dělo cca po první třetině už nebyla scénáristická neschopnost, nýbrž demence. Naprosto nesmyslné scény asi měly za účel jen zmást diváka před příliš jednoduchým tvůrčím konceptem, že nám celou dobu vtloukají, že je to takhle a nakonec to bude všecko úplně jinak, bravo! Takže moji milí norové, opět škoda nevyužitého potenciálu Vašich norských exteriérů, protože jen ty samy o sobě dobrý horor nedělají…40%

--Moje jubilejní tisícté hodnocení-- Tvůrčímu týmu se podařilo vytvořit opravdu dokonalou zábavu pro co nejširší publikum, to se jim nedá v žádném případě upřít, a já nemůžu jinak než smeknout. Jelikož jsem nenechavec obecný, taky si trochu kecnu k té omílané dějové problematice. Přímočarý, polopatický, bez větších překvapení, prostě jasný. Když jsem si to trochu nechal projít hlavou, došlo mi, že je to tvůrčí záměr, jelikož když už chce někdo udělat film pro co největší masu lidí, nebude tam cpát nějaké příliš hloubavé myšlenky, které budou odtrhávat pozornost od toho co se děje na plátně. Protože při třech hodinách vizuálního obžerství ještě přemýšlet co tím chtěl básník říct…to by nemálo jedinců nezvládlo. Tudíž netřeba nic nikomu vyčítat a i když já osobně bych si přál trochu hlubší obsah bez ryze účelových ingrediencí typu rozvalených koz Michelle Rodriguez a postavy Ribbsiho, která byla přímo na ťafku scénáristovi, jsem spokojen v rámci dobré zábavy. Protože nuda to nebyla ani náhodou a digitální svět Pandory byl ve svém hyperrealismu skoro až na zástavu dechu, neboť se do sálu dostala (ne)skutečná pandorská atmosféra. 71%....EDIT: Po druhém zhlédnutí v teple domova: 70% (silnější ***).

Už to zde zaznělo, ale musím zmínit, že The Nines není typově nepodobný toliko opěvovanému Donniemu Darkovi, neb při sledování člověk tápe a tápe a...pak se vlastně nedozví, že se něco dozví. Nebo naopak? To je celkem fuk. Někoho to úplně pohltí, někoho to slušně mine - můj případ.To co jsem z toho všeho pochopil mi k uspokojení opravdu nestačilo a hlavně mě nijak snímek nepřiměl přemýšlet, což je asi v tomto případě špatně. Moc se mi líbilo přirovnání uživatele Sobis87 snímku k nepřiznané adaptaci hry The Sims, indicií ke ztotožnění se s touto tezí je ve filmu více než dost. Takže za samotný film bych dal *dos estrellas*, třetí připsuji za velice nadstandartní herecké výkony Ryana Reynoldse a boubelky Melissy McCarthy.

Moon je důkazem, že i v dnešní době se dá s minimem financí, herců a efektů natočit skvělý sci-fi snímek odehrávající se ve vesmíru. Film jsem si záměrně pustil bez větší znalosti děje a bez zhlédnutí traileru, abych se neochudil o potenciální moment překvapení. Děj mi moc překvapení pravda nepřinesl, pár zvratů si člověk prostě odtušil. Spíš jsem byl u vytržení, že film ve svém minimalismu nepostrádal silnou myšlenku a nevyděračský citový náboj. Prakticky jedinému hereckému představiteli Rockwellovi a smutně studené Mansellově hudbě tleskám, bez nich by film nebyl tak působivý. K dokonalosti mi ale chyběla větší dávka depresivní atmosféry, k čemuž téma filmu přímo vybízí. Rejža mohl v tomto ohledu prostě více přitlačit na pilu. V jednom ze svých předešlých komentářů jsem psal o regálu s dobrými vesmírnými scifárnami jako o nedostatkovém zboží. Moon k nim můžu bez výčitek zařadit a těšit se jen na další takové filmy, které tuto sortu filmů posunou do kategorie dostatkové. 85%

Dobře, Pandorum není až zase tak špatné, nedá se mu upřít jistá dávka šmrcu a i ta tísnivá atmosféra z toho tak nějak dýchala, ale představte si křížence několika dříve natočených tématicky blízkých dílek, přidejte zhovadilé dialogy a vualá máme tu Pandorum. Když říkám zhovadilé dialogy, myslím to opravdu. A čím více se blížíme konci, tím je to horší, bohužel i co se týče děje. Závěrečný vysvětlovací slovní ohňostroj je horkým adeptem na největší sračku roku 2009. Aspoň vypointovaný konec tu dějovou sinusoidu zase vytáhl vzhůru. Dokud byli na plátně jen Ben Foster a Dennis Quaid, neměl jsem výhrady naprosto k ničemu. Další postavy jsou účelové až to bolí, ni o píď víc. Jo a málem bych opomněl tu nejpočetnější skupinu…příšerky nijak zvlášť povedené s opravdu velmi vtipným (r)evolučním původem. Je mi to fakt líto, že se opět slibný námět utopil v nezáživném scénáři a rezignaci i na minimum původního, protože dobré vesmírné scifárny stále zůstávají v regálu s nedostatkovým zbožím. A jenom proto Pandoru přidávat na hodnocení nebudu, i když bych velice rád. 51%= velice slabé ***

A sakra. Teď se za podcenění této série opravdu stydím, protože je to s dalším dílem opravdu jenom lepší. Podtitul Evolution se dá vlastně chápat i jako vývoj samotného filmu, režisér a otec under-světa Len Wiseman sice začal s dějem druhé části přesně tam, kde skončil díl první, ale ubylo bezduchých plků a film působí svižněji a méně kostrbatě, řekl bych vyzráleji. Možná svou roli sehrálo i přesunutí děje mimo město, už to nepůsobilo jen jako upírský Matrix a o samotné upírsko-lycanské historii jsme se dozvěděli více. No a konečně jsme se dočkali milostné scény mezi Selene a Michaelem...vynahradili si ten půst, který chudáci drželi v minulém díle. Takže naprostá spokojenost. Zatímco minule byly ty čtyři hvězdičky slabší, Evolution je má silnější.

Kate Beckinsale, upíři a vlkodlaci? Toto spojení mi donedávna evokovalo hodně ubohou slátaninu Van Helsinga , takže jsem se Underworldu, který se stejně tak může chlubit těmi zmíněnými prvky, na míle vyhýbal. Upířiny jsou s příchodem Twilight ságy opět v kurzu, tak jsem se rozhodnul zahodit předsudky a doplnit si vzdělání. Len Wiseman jede až s dětinskou hravostí s hodně vypůjčenými prvky dravě kupředu, nedělajíc si servítky s vytvořením vlastní verze původu upírů a lycanů-vlkodlaků. Když si odmyslím pár desítek minut plytčejších dialogů, které tuto našlapanou jízdu brzdily, nemám vlastně co bych vytknul, pokud film neberu až tak vážně. Film sám sebe dost vážně bere, což je paradoxně hodně zábavné…71%. Čisté filmové krevní AB.

Musím se přiznat, že ke třetím a dalším pokračováním přistupuji předem už se značnou skepsí. Letos mne rozčarovalo už jedno pokračování sci-fi/ fantasy ságy v podobě Worverina. U Terminátora jsem doufal v lepší výsledek a překvapivě dopadl nad má očekávání. Děj není žádná sofistikovaná lahůdka á la T2 a bez osobitosti Cameronových „Téček“ se rejža McG pustil do ryze „svojí“ atmosférické zábavné akční jízdy post-apokalyptické budoucnosti roku 2018. Právě atmosféra je to, co film dělá o mnoho zajímavějším, než jeho předchůdce režiséra Mostowa. Dost srovnávání. Scénář neoplývá žádnými zázraky, ale zase není vysloveně špatný…těch avizovaných scénáristických kiksů tu vůbec nebylo moc a NTP momenty se dostavily tak maximálně v podobě závěrečné „srdeční“ záležitosti a digitálního štěku pana guvernéra. Nezbývá než být nasraný jen sám na sebe, že jsem na T4 nešel do kina, protože za ty akční scény na plátně bych dal cokoliv. T4 je dost dobrý sequel (nebo prequel?...čert se v tom vyznej), který překvapivě funguje i jako samostatný film.

K této britské „Q“ minisérii jsem se dostal jako většina až po zhlédnutí její známější americké verze, která je co do počtu dílů sice obsáhlejší, ale obsahem o to víc plytčejší. Po trochu rozpačitém začátku se rozběhl hodně zábavný kolotoč událostí okolo ústřední dvojice nejlepších přátel Vince a Stuarta. Seriálu nechybí správně „teplý“ vtip a spád, protagonisté nejsou jen emočně ploché figurky, takže není težké si je v krátké době oblíbit. P.S.: Za veliké plus považuji, že se série věnovala především komplikovanému vztahu Vince a Stuarta, než nabízející se laciné romanci mezi Stuem a Nathanem, k čemuž sklouzli amíci ve svém klonu. EDIT: Po druhém zhlédnutí zvyšuji na plný počet.

Ou jej…i Ratnerovo „dílo“ bylo alespoň cirkusové číslo s tygry v porovnání s touhle chudinkou micinkou, tasící drápky, aby se vyprostila ze scénáristické bubliny snůšky klišé a jedné předvídatelné scény za druhou. Je jí to ale prd platné. S předchozí trilogií má společný pouze název a hlavního macho, kteréhož charizma je pasé taktéž. Snad by se dala překousnout nezastíraná dějová vykalkulovanost, ale konečný dojem ještě více shazuje absence kontrastu mezi mutantím a nemutantím světem, na němž Singer vlastně vystavěl začátek série. Ti mutanti holt nejsou už co bývali…smiřme se s tím. 40%