Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Dokumentárny
  • Krimi
  • Akčný

Recenzie (37)

plagát

Mary Poppins (1964) 

Krasna feerie meho detsvi. V sedi komunismu to byla opravdu pecka. Poprve jsem se dozvedel, co je to Oscar. Tento muzikal si jich 5 opravdu zaslouzil.

plagát

Král Šumavy (1959) 

Ruda propaganda jedna basen. Ve sve dobe nemistne, drze a nechutne. Herecke vykony me primely dat *. Obdiv k syzetu knihy proradneho Kalcika ani Kachynuv jinak nesporny um mi stiny bolsevismu z mysli nevyzenou.

plagát

Dařbuján a Pandrhola (1959) 

Proc ne? A taky Krkonosske pohadky. Oboji se soudruhum libilo. Zly bohac (kapitalista), hodny chudak (proletar). Herecke obsazeni a vykony u me prekonaly nechut a naopak vyvolaly chut k jidlu a piti. 50%

plagát

Mission: Impossible II (2000) 

John Woo je jiste zrucny reziser, mozna az prilis zahledeny do sve minulosti. Tenhle akcni "trhak" je vsak pouze prehlidkou umneho strihu k nejiste kamere. Nic noveho pod sluncem. Hromady podobnych snimku skytaji totozne reseni. Tom Cruise me mile prekvapil v Magnolii a Vanilkovem nebi. Tady mu role vubec neslusi. Suplovat van Damea nutne nemusi. Nechci tvrdit, ze jsem se uplne nudil, ale tohle dilo se asi nejenom mne vskutku nevryje do pameti.

plagát

„Marečku, podejte mi pero!“ (1976) 

Velmi mě zaujalo, že tento skvělý film hodnotil Václav Klaus jako nejhorší film, který kdy viděl. Doporučuji zmíněnému pánovi např. Kameňák, snad jej uspokojí.

plagát

Saló aneb 120 dnů sodomy (1975) 

Ke kvalitam Pasoliniho neni treba prilis dodavat. Proc je ale tento jeho pocin tak rozporuplny v hodnoceni? Domnivam se, ze skutecny naturalismus ve filmu neexistuje, a kdyz, pak jen utrzkovite a s jistou autocenzurou nekterych strujcu (scenarista, reziser atp.). Prave v odpornosti jednotlivych obrazu tohoto filmu je dokonale formovan apel na nejnizsi pudy divakovy. Branit se takove expresi je prinejmensim obtizne. Zamykat ale Pasoliniho poselstvi do krunyre soucasne relativni bezkonfliktnosti zivota je malicherne. Pro me je tento zivy epos obecnou nahotou a obzalobou vsech zrudnych rezimu, ktere kdy lidstvo vymyslelo. To neni poza, nybrz realita. Zkuste navstivit dnesni Sudan nebo Severni Koreu, vzpomenout na nedavnou Srebrenicu nebo na osud Kurdu v severnim Iraku, palestinske neznaallahy nebo Pol Potuv rezim a hned budete mit jasno.

plagát

Niet návratu (2007) 

Jodie Foster podala (nejen) v tomto snimku vskutku excelentni vykon. Myslim si ale, ze to je taky jeji lidska pritozenost, kterou by pravdepodobne projevila, i kdyby herecky nebyla v situaci "rozhlasacky" Bainove. Pokusim-li se o jakousi asertivnost, uplne tomuto jejimu jednani rozumim (prestoze nevim, zda bych toho byl sam schopen). Povazuji Jodie za jednu z nejlepsich herecek vsech dob. Napovida tomu explicitne i jeji obecna zdrzenlivost k masmediim, intelekt , intuice, vnitrni nekonfliktnost a vzdelani (Yale). Vim, ze jeji civilni zivot, vzhledem k tomu, ze je jednoznacne hollywoodskou hvezdou, je pro mnohe jeji soucasniky az prilis neprirozeny (podivinsky). Scenar neni nikterak slozity, ale ve spojeni Jordan-Foster i Howard jasne ukazuje na skutecnost, kudy cesta vede, a kam by pripadne nemusela vest, kdyby podobny sujet uchvatil jiny filmovy tym. Zaujala me rovnez troufalost (nevim, kdo to ma na svedomi) ukazat filmovym prstem na vetsinu viniku trestnych cinu v USA, totiz na Afroamericany (Latinoamericany). Jakesi nepsane pravidlo, v americke spolecnosti zakorenene, (pozitivni diskriminace, chcete-li afirmativni akce) pravi, ze musi v umeleckych dilech existovat vyvazenost mezi "kladasy" a "zaporaky" prislusnym pomerem "othermen" a "caucasians". Tento uzus zde byl evidentne "porusen", prestoze alespon trochu vyvazen postavou detektiva Mercera. Neni totiz dobre delat za kazdou cenu ze srsnu kamarady a z vcel bodavy hmyz. Ucel je jasny, ale statistiky byvaji neuprosne. Senecuv citat "Clovek budiz souzen podle toho, jaky je a ne kym se zda byt" stale plati. Sdilim nazor Kleopatry, ze zaver, ac nahodny, neni vubec nemozny, ba naopak. Tim padem vubec nesouhlasim s adjektivem "debilni" Martina Pomothyho. Nemusi totiz kazdy film, natozpak skutecnost, vyustit do jakesi "umelecke" katarze, aby tim bylo dano punktum kvality daneho snimku. Kazdy cin cloveka je podle meho nazoru vyustenim prirozene reakce na konkretni situaci. Vim, ze to mnohe casto svadi k mylnemu nazoru, ze jen sociokulturne prijimana pravidla jsou ta spravna, ale nakonec rozhoduje Buh a jeho zakony. Celkovy kontext nabizi otazku, jak by se asi zachoval kazdy z nas, byt v roli obou hlavnich protagonistu.