kiddo

Neskoukla jsem jako proto, že se mi to jednoho dne objevilo na Netflixu. Skoukla jsem proto, že ve mně už rok hlodalo, proč jsou tím puberťačky na Tumblru naprosto posedlý. Odpověď jako vždy zní: protože lesby.

Několikrát to má fakt zajímavě nakročeno: láska zlomí kletbu, ale musí být lesbická, láska nefunguje, hrubý násilí funguje, atd. ale pak se to stočí k milionkrát viděnýmu standardu. Aspoň, že na závěr si vědec fofrem smolí odbornou studii, aby mu to někdo z cechu náhodou neukrad, to bylo velmi dobře odpozorovaný.

Jako mnoho hloubavě založených lidí se i Besson užíral určující existenciální otázkou našeho věku: Co kdyby Joker, ale gud?

Be gay, do crime zůstalo, takže moc nevím, nakolik to Fight Club 2: Groypers & Catboys bylo nutný.

Mému vnitřnímu Sherlockovi neuniklo, že ty hračky se na podlaze fakt válej.

Dům

Že Phoenix si jede svého standardního necharismatického mamlase, přestože Commodus úplně identickou výrazovou polohou ukazoval, jak podobní lidi nejsou schopní přesvědčit ani hrobníka, aby je odvez na skládku, nechápu, ale nějakej účel to, hádám, mít muselo. Že Josefína byla ve skutečnosti o šest, nikoli jeden rok starší a obsazením Phoenix & Kirbyová ten aspekt Napoleon the MILF Chaser zanikl úplně, ořvu jako zločin z nenávisti, ale holt ne každej může mít můj vytříbenej vkus. Že Slavkov je mrdnutej někde na Bajkalu uprostřed Pamíru, hele, východní Evropa, viděl to tam někdy někdo, já teda ne. Že film o vojevůdci, kde podstatnou část tvoří řežby, neobsahuje žádný strategizování, a jak se co vyvíjí, pozná člověk leda z triumfální/tragický hudby, to samý v podstatě totální absence politikaření, protože v tom filmu jsou pořádně jen dva lidi, nu což, intimní osobní portrét. Že nejvíc Scotta evidentně zajímala Josefína coby zocelená přeživší, která vedle sebe se zatnutými zuby snáší prchlivého čuráka, je fajn, jen tam v tom až moc zavazej ty řežby, ale co, bohatá tapisérie, neasi. Že válka špatný a nedosazujme prosím do role tatíčků charismatický tyrany, je krásný téma, jen by bylo radno zpracovat ho jinak než závěrečným titulkem, ovšem Scott zjevně z diváka nechtěl dělat blba. Že ale když se to všechno sečte, já vlastně vůbec nevím, proč Napoleon Scotta fascinuje natolik, aby o něm cokoli točil, je imho už malinko blbý.

Jsme s Elim dobří kámoši, protože jsem jediná, kdo pochopil Hostel, a tak mě silně ranilo na citečkách, že se mě nezeptal, jestli ta motivace náhodou není ale úplně na pyču.

Tragicky nedoceněný klenot postkoloniální kinematografie, na tuhle debatu ale svět není připraven. Nejspíš proto, že ten film je totální sračka.

Tak snad nasolim a zapálim, neasi. Supernaturál byl morovou ranou 15 let, tož prosím pěkně aspoň naprostý základy.