dormouse

Úžasný dobový thriller. Záchrana diplomatů z Teheránu v době, kdy Írán tepal nenávistí vůči Americe. Člověk jen těžko věří, že se to tak všechno odehrálo.

Příběh vážící se k plánu, v rámci kterého si bohatí židé vykupovali své životy značným majetkem, je svým zpracováním spíš průměrným thrillerem, svým morálním vyzněním je to ale neodpustitelná hanba. Samotý fakt, že svět zavíral oči před vyhlazováním židů, přestože informace pronikly na veřejnost ještě před koncem války a nikdo, evropské velmoci ani bohatí židé, žijící v zahraničí, nechtěl nic vědět, dělat či zasahovat, je strašný. Natočit film, v jehož závěru se ještě stále bohatí manželé Krauzenbergovi setkávají se svými sloužícími v slunném Švýcarsku, kde se vlak prodírá svěží zelenou trávou vedle vymydleného bernardýna, mi připadá hanebné a nedůstejné znevažování těch šesti milionů, kterým se nic podobného nepodařilo, nebo kteří neměli prostředky či odmítli spolupracovat s nacisty.

Nesmírná blbost. Chápu, že film má být nadsázka až komedie, ale na to je málo, respektive vůbec není vtipný a na akční film je zas málo konzistentní. Pořád někdo po někom střílí a pronáší nejapné hlášky a to celé v délce dvou hodin je velmi únavné. Nicméně dvě hvězdy za scénu, kdy Bradley Cooper střílí na nepřátelské letouny z dělové hlavně tanku, který se snáší na padácích k zemi.

Velké rozpaky a zklamání. Co je na filmu dobré, ja jeho předloha. Zpracování bych ale vytkla mnohé. Za prvé to, že je několik hrců obsazeno do mnoha rolí, působí jednak nízkorozpočtově, a druhak nepřirozeně. Muži namaskovaní jako ženy jsou směšní, ale horší je snaha udělat z asiata evropana a naopak, změnit černošku na bělošku už je vyloženě smutné. Kulisy v časové linii poslední epizody z daleké budoucnosti už působí vyloženě pohádkově, jak scény z Petera Jacksona. Ale filosofický potenciál díla je natolik silný, že člověk zamhouří oko. Dávám sice přednost evropskému filmu, ale v tomto případě mám pocit, že Hollywoodské zkušenosti a peníze by pro dílo byly jednoznačným přínosem.

Ari je obyčejný proutník, který žádnou dívku nepoužije dvakrát, není schopen citově se připoutat a moc si nevybírá. Proč se takhle chová, je ale divákovi utajeno, má snad duševní poruchu? Proč se do něj všechny ženské zamilují, mi také uniklo. Všechny postavy se chovají nepochopitelně, což se stupňuje během filmu...ale nemohu prozrazovat. Neodpustím si ale poznámku: kdyby Ari k dovršení všeho aspoň přefiknul i všechny kamarády mužského pohlaví, film by sice nebyl srozumitelnější, ale stylovější.

Barevná 3D pohádka, jejíž scénář vykradl všechno možné, nejvíce Pocahontas, navěsil na sebe ta nejbanálnější klišé a zabalil to všechno do třpytivého jasu exotické cizí planety. Ale kupodivu jsem se ani moc nenudila i když pár zasahů střihače by filmu jistě prospělo. A Michelle Rodriguez nemá zas tak velké přednosti, aby si kvůli nim musela rozstříhnout nátělník. Hrudník jejího nadřízeného je jistě mnohem širší a taky si nemusel trhat tričko, aby se do něj vešel. Po návratu z kina jsem zkoušela zaplést svůj vlas se srstí mého kokršpaněla a kupodivu to fungovalo. Takže proto ty 3 hvězdy.

V dnešní době, kdy se nakupují do distribuce bezduché hovadiny pro teenagery, je Andersonův film pastvou pro oči, balzámem pro duši a rajskou hudbou pro sluch. Tím chci říct, že k dokonalosti filmu, který je vlastně obyčejným příběhem mladých milenců, jen viděný z trochu netypckého úhlu pohledu, přispívá Andersonova záliba v hraní si s dekoracemi, vyizuální dadaistická krása, a úžasný výběr doporvodných melofií. O skvělých hereckých výkonech nemluvě. Anderson je důvod, proč má význam točit filmy a chodit do kina.

Příběh dvou detektivů, kteří v boji se zločinem užívaji násilí stejného kalibru jako ti, které honí. Chápu, že dnešní divák si žádá střelby, výbuchů a rozmlácených aut, ale toto je už příliš samoúčelné. Navíc Michael Bay stále točí filmy jako reklamní spoty se záběry kamer, které jsou jedno velké klišé.

Protože jsem měla Juraje Jakubiska ráda, doufám, že můj názor nebude sdílet mnoho diváků a že se aspoň část těch 300 milionů korun, které film stál, tvůrcům vrátí. Neumím si ale představit, jak. Děj je strašně nekonzistentní, film rozvleklý, bitvy jak vystřižené ze Třech veteránů a herecké výkony mizerné. Vyjma Anny Friel, Karla Rodena a Deany Horváthové působí jak herci amatérského divadla. A ke všemu ta lámaná angličtina s češtinou v pozadí, která má dodat zdání věrohodnosti a autenticity. To opravdu rve uši. Dva mnichové, kteří komentují celý příběh a snaží se rozluštit pozadí vražd, příliš připomínají Jméno růže a z tohoto srovnání vychází Bathory bohužel velmi nedobře. Měla jsem ráda snového Jakubiska, autora Perinbaby a Tisícročné včely, slovenského Felliniho, ale ten je nenávratně pryč.

Většina uživatelů čsfd jsou asi mladí diváci. Film se člověka dotkne teprve tehdy, když se sám stane rodičem. Mně připadal vynikající. Steve Carell i Timothée Chalamet byli skvělí.