Anna Kanakis

Ve třetím největším sicilském městě Messině, se 1. února 1962 narodila budoucí italská herečka a spisovatelka Anna Maria Kanakis. Již podle jména je patrné, že otec Anny byl rodákem z Kréty. Tento řecký inženýr se oženil s italskou právničkou a tak má Anna původ italsko-řecký. Její jméno proto můžeme vidět také jako Άννα Κανάκη. Na dětství vzpomíná Anna s láskou, byla prý holčička s kudrnatými vlásky a neustále „zabořená" v knihách, kde svou myslí poznala mnoho zemí. Dnes je pro ní cestování velkou vášní.

Když bylo Anně patnáct let byla s matkou a sestrou na dovolené na Liparských ostrovech (konkrétně na Vulcanu). Jednou večer byla volena na tanečním parketu Miss Vulcano a Anna se stala vítězskou. Za pár týdnů se ocitla na Miss Italia a také tuto soutěž vyhrála. Psal se rok 1977. Po vítězství jí matka vzala zpět domů do Catanie, aby pokračovala ve studiu na gymnáziu. Návrat do školy nebyl jednoduchý. Zvědavost žáků střední školy byla smíšená s pohledy na to, že udělala něco hříšného. O rok později začala díky popularitě Miss Italia vystupovat na nejrůznějších molech italské módy. 173cm vysoká Anna, se mohla pochlubit dokonalými mírami 88-65-88 a roku 1981 reprezentovala svou zemi také na Miss Universe.

Anna debutoval ve filmu s malými rolemi, převážně v komediích. Lehce se „mihla" v komedii CUKR, MED A FEFERONKA (1980) pod režisérskou taktovkou Sergia Martina, s výborným obsazením (Pozzetto, Franco, Banfi, Fenech a další). Ve stejném roce hrála ještě malou roli v komedii BELLO DI MAMMA.

Roku 1982 se stal jejím novým domovem Řím, když se vdala za brazilského hudebníka Claudia Simonettiho (*19.2.1952). Claudio je rodák ze Sao Paula a studoval kompozici a hru na klavír na konzervatoři Santa Cecilia v Římě. Napsal či přispěl k mnoha soundtrackům italských a amerických filmů. Po třech letech, v roce 1984, se však rozvedli.

Roku 1983 hrála Anna ve dvou sci-fi snímcích. Jako Alma v Castellariho I NUOVI BARBARI a jako důstojnice Ania v Martinovo 2019 - DOPO LA CADUTA DI NEW YORK. Anna stále neuvažovala o tom být herečka, až do osudového setkání s režisérem Giuseppem Tornatorem (*27.5.1956), pozdějším držitelem Oscara (NUOVO CINEMA PARADISO – 1989). Na jedné večeři Anně řekl: „Ve vašich očích je živost a máte proměnlivost výrazu, to mívají skvělí herci, tak proč nezkusíte herectví?". Podporována jeho radou, prošla zkouškami focení a Luigi Magni se stal prvním režirém pod kterým hrála svou první větší dramatickou roli. Bylo to roku 1989 ve filmu ´O RE, kde hrála společně s Giancarlem Gianninim a Ornellou Muti. Sama k tomu říká: "V té chvíli jsem byla napadena cizí horečkou, která proudí v žilách herců, zde jsem začala tuto cestu a od té doby jsem nikdy nepřestala".

V roli Elisy se představila roku 1990 v povedeném zpracování klasiky Moliera LAKOMEC (L´AVARO). Scénář i režii obstaral Tonino Cervi a v roli Harpagona zazářil Alberto Sordi. Ve své kariéře ztvárnila Anna zatím něco přes třicet rolí, jak v i italském, tak zahraničním filmu. Za roli Chim ve filmu RIFLESSI IN UN CIELO SCURO v roce 1991 obdržela Anna ocenění pro „nejlepší herečku" na Mezinárodním festivalu ve Valencii a „Zvláštní ocenění" na festivalu ve Viareggiu.

V roce 1989 se také poprvé objevuje na televizní obrazovce jako Muneca Chavez, mladá vdova, v minisérii OCEANO. Od devadesátých let hraje převážně v televizních seriálech a filmech. Jako vůdce zločineckého gangu Elena Curti, se nám představila v seriálu IL MARESCIALLO ROCCA (1995). Hlavní roli, kriminalistku Giulii Cairo hrála v několika epizodách seriálu FINE SECOLO (1999). Tyto epizody odvysílala RAI 2. Významnou rolí je hraběnka Vorontsova v americkém historickém snímku YOUNG CATHERINE (1991). Jako hrabě Vorontsov zde hrál Franco Nero. Tato televizní adaptace obdržela cenu Gemini awards. Roku 2001 hrála Angelicu v televizním filmu UNA SOLA DEBOLE VOCE 2. Okuzlující a svůdnou Genu, hrála v komediálním seriálu O LA VA O LA SPACCA v roce 2004.  Zatím posledním televizním filmem byl snímek LA TERZA VERITÁ. Anna zde hraje roli Claudie Giansanti, manželky známého onkologa Dr. Giansantiho.

Ve filmu jsme mohli Annu vidět ještě v roce 1995, kdy hrála ve snímku LA TENDA NERA roli rafinované a neurotické buržoazní ženy, která je podezřelá z účasti na sérii vražd spáchaných satanistickým kultem. Po delší odmlce, roku 2006 jsme mohli zaznamenat její návrat na filmové plátno Zatím poslední rolí na filmovém plátně byla pro Annu Claudie Procula ve filmu L´INCHIESTA (TAJEMSTVÍ HROBKY).

Dvacet let po rozvodu (2004) se Anna provdala znovu a jejím manželem je od té doby významný italský bankéř a člen mnoha dozorčích rad a firem Marco Ferati Moscarini. Mimo jiné byl také prezidentem švýcarské banky BSI SA. Marco je přímým potomkem Marca Foscariniho (4.2.1696 - 31.3.1763) benátského básníka, spisovatele a státníka, který byl 117. a zároveň poslední benátský dóže. Nutno uznat, že poměrně vysoká a krásná Anna netvoří s malým holohlavým bankéřem vyrovnaný pár, ale to mu asi jen závidím. I když v jednom rozhovoru na otázku jaký má sen, odpověděla se smíchem zamilovat se.

Anna má za sebou také krátkou politickou kariéru, když byla výkonným článkem italské kultury,"Cultura e Spettacolo" za UDR (Demokratická unie pro republiku, strana založená Francescem Cossignou v roce 1998).

Roku 2010 debutovala Anna jako spisovatelka, vydáním románu „Sei così mia quando dormi (L'ultimo scandaloso amore di George Sand)". Roku 2011 jí vychází další román a tím je "L'amante di Goebbels", který vypráví pravdivý příběh Lídy Baarové, která byla roku 1938 milenkou říšského ministra propagandy, Josepha Goebbelse.

Anna má mnoho zajímavých sbírek jako: boty, sovy, hodinky a šperky. Kdyby nebyla herečkou, určitě by byla smírčí soudce. Nejoblíbenější herečkou je Greta Garbo.

Petr "Hennes" Hennebichler