Christopher Morris. To jest jméno britského satirika, rozhlasové osobnosti, herce a režiséra, který se narodil roku 1962 v Bristolu. Oba Chrisovi rodičové (otec Micheal a matka Rosemary) byli obvodní lékaři. Jeho dva mladší bratři se stejně jako Chris pohybují v oblasti umění. Tom je uměleckým ředitelem a divadelním režisérem. Ben je dramatikem. V současnosti Christopher žije v jižní části Londýna spolu se svojí ženou a dvěma syny.
Po studiích na střední jezuitské škole Stonyhurst úspěšně dokončil i bakalářské studium na University of Bristol v oboru zoologie. V roce 1985 nastoupil do rádia BBC Cambridgeshire na pozici reportéra, odkud musel odejít v roce 1987; údajně kvůli napuštění studia heliem v době živého zpravodajství jeho kolegů. Přesunul se na Radio Bristol a v roce 1988 i na GLR. Z obou těchto rádií byl také vyhozen. Z Bristolu v ’89, když různými pazvuky a hrubými komentáři „doplňoval“ oficiální zpravodajství. Z GLR v ’91 po stížnostech vedení na jeho upravený proslov královny a feature s názvem „Kiddies outing“.
Roku 1991 Morris nastoupil do týmu On the Hour na Radio 4. Tam pracoval například po boku Iannucciho, Coogana a nebo Leeho s Herringem. Jejich motto znělo: „Člověk je voda jen z 90%, ale On the Hour jsou 100% zprávy!“ Pořad byl úspěšný a v roce 1994 se dočkal i televizní verze na BBC 2 pod názvem THE DAY TODAY. Morris si zde zahrál hlavního moderátora zpravodajství. V tomto roce byl vysílán i rozhlasový pořad „Why bother?“, který obsahoval rozhovory Morrise s legendárním Peterem Cookem. Na BBC Radio 1 v tomto roce vzniká 24 dílná Show Chrise Morrise, kterou uvádí spolu s Peterem Baynhamem a s „veřejným činitelem na mobilu“ Paulem Garnerem. V letech 1997 – 1999 vznikají tři série vysoce kontroverzního rozhlasového pořadu Blue Jam. Ten byl určen nespavcům a dálkovým řidičům a běžel až dvě hodiny po půlnoci. Obsahoval velmi černý humor doprovázený ambientním soundtrackem. Televizní podoby se dočkal v roce 2000 pod názvem JAM.
V roce 1997 vytváří Morris pro Channel 4 další parodii na zpravodajské pořady, tentokrát pod titulem BRASS EYE. V roce 2001 ještě vznikl speciál věnovaný tématu pedofilie. Toto samo o sobě ožehavé téma bylo navíc rozebíráno tak kontroverzním způsobem, že to velká část populace neunesla. Rada pro televizní vysílání a Channel 4 zaznamenaly rekordní počet stížností (později překonán Jerry Springer: The Opera a Celebrity Big Brother 2007). Média se toho chytila a vytvořila ze speciálu velké téma, kterým se nakonec zabývala i vláda UK. Paradoxem byly 2 nominace tohoto speciálu na televizní BAFTAs. Toto ocenění pak Morris získal za přetvoření jednoho monologu Roberta Katze z Blue Jam do podoby krátkometrážního filmu s názvem MY WRONGS #8245-8249 & 117 (rok 2002).
V roce 2004 vznikl NATHAN BARLEY. Seriál vytvořený Morrisem a Brokerem, volně založený na parodických vydáních televizních programů TvGoHome. V roce 2006 se Chris vrátil i před kameru, kdy si na žádost režiséra Linehana zahrál roli šéfa v seriálu IT CROWD (AJŤÁCI). V druhé sérii byl již nahrazen svým seriálovým synem Mattem Berrym. V roce 2010 se Morris dočkal i svého prvního celovečerního filmu. Výbušná komedie ČTYŘI LVI sleduje osudy několika amatérských teroristů na území UK. Za tento film dostal Morris cenu BAFTAs v kategorii „Výjimečný debut britského autora, režiséra nebo producenta.“ V roce 2012 pomáhal režírovat dvě epizody seriálu VEEP.
Morris velmi silně odděluje práci a soukromý život. Poskytuje velmi málo osobních rozhovorů. Výjimku bylo možné sledovat v době uvedení Čtyř lvů, ale i zde šlo více o propagaci filmu. Jeho mediální obraz je pokřivený, což je dáno i tím, že se mu často dařilo nachytat mediální osobnosti a samotná média. Jako příklad uveďme jeho další kontroverzní akci – sloupky Richarda Geefa v The Observeru. Od některých novinářů se tak dočkal přezdívky „Mediální (či Kulturní) terorista“. Řadu mýtů a legend okolo své osobnosti vytváří samotný Morris. Bylo by dobré to brát na vědomí i při pročítání této biografie. V roce 2010 vydal Lucian Randall knihu s názvem Disgusting Bliss, která se snaží mapovat život a tvorbu Christophera Morrise. Ale i ta má jeden zásadní nedostatek – vznikla bez spolupráce se samotným Morrisem.
Steve "Splasher" Splasher
