Stewart Lee's Comedy Vehicle

Co je stand-up, jak k němu přistupovat, jak ho chápat, jak mu rozumět a snad i jak ho dělat... to nám zdánlivě bez pointy podsouvá Stewart Lee. Opravdu vtipný výstupy přitom střídaj ty hlušší, jak to obyčejně chodívá, nicméně pořád platí, že jde o v zásadě ocenění hodnou iniciativu. (26.05.2014)

Letošní double na Comedy Awards je naprosto zasloužený (za 2. sérii). Škoda několika nevtipných scének z první série. Samotný Lee je totiž vynikající. Za každou cenu chce dokázat, že umí bavit i bez vtipů, vysmívá se chlebodárci BBC za svůj odsun do pozdních hodin, neváhá si rýpnout do řady kolegů z profese, diváků a hlavně i sám do sebe. Vtipnější momenty už přicházejí pouze při přímé konfrontaci s legendárním Iannuccim a Morrisem. (22.12.2011)

Multivrstevnatá uroborovská reflexe reflexí je sice náročná, ale mimořádně originální a odvážná. Komik komiků, totální rebel proti jednoduchým řešením, co kromě bezbřehý dekonstrukce stíhá i kázat a bavit. Mistr suchýho, cynickýho, opovržlivýho humoru. Dead...fucking ...pan. Silou podvratnosti neochvějná víra v kritiku a znalostí řemesla absolutní. Fakt obdiv, že se plně oddal týhle práci, která je umělecká jenom když není sama sebou. A o umění tu jde především, když Stew strhává všechny závoje. Bratr nadčlověk, formálně jazz: tempem a důrazem na strukturu. Snaží se zachránit realitu. (22.01.2020)