Reklama

Reklama

Gustaf Gründgens

Gustaf Gründgens

nar. 22.12.1899
Düsseldorf, Nemecká ríša

zom. 07.10.1963 (63 rokov)
Manila, Filipíny

Biografia

"Život je jako kost hozená psovi."

Gustav Heinrich Arnold Gründgens, od roku 1921 jen Gustaf Gründgens. Své jméno nese po matce Emmi, otcem byl Arnold Hubert. Roku 1917 přerušil středoškolská studia. Po krátké anabázi, jako učňovský prodavač, byl povolán roku 1917 do armády a přidělen k frontovému divadlu v Saarlouisenu. Po válce studoval herectví u Louise Dumontové a Gustava Lindemana. Vystřídal krátká angažmá v Halberstadtu, v Kielu, Berlíně a Eckernfördu. Zde roku 1923 debutoval jako režisér a pochvalná kritika v novinách se dostala k Erichu Ziegelovi. Stejného roku jej angažoval do svého hamburského Kammerspiele jako režiséra a herce. Gründgens rozšířil klasický repertoár o současné hry. Jedním z autorů byl Klaus Mann, syn spisovatele Thomase Manna, z kterým nastudoval jeho drama ANJA UND ESTHER. Roku 1926 si Gründgens, v tomto období levicově smýšlející, vzal Mannovu sestru Eriku. Manželství bylo roku 1929 rozvedeno.

Od roku 1928 působil v Německém divadle Maxe Reinhardta, kde režíroval opery a zlatý důl dvacátých let - kabaretní revue. Roku 1931 hrál Schränkere ve VRAH MEZI NÁMI. Francouzkým časopisem Cahiers du cinéma je film řazen jako šestý nejlepší na světě. Hlavní roli Beckerta stvárnil ružomberský rodák Peter Lorre. Gründgens, v tomto období již pravicově smýšlející a jeden z nejúspěšnějších divadelních režisérů nastoupil roku 1932 do Pruského státního divadla. Svou kariéru umocnil rolí Fausta v MEPHISTOPHELES a předvolební podporou nacistů. Roku 1933 hrál velmi zápornou roli bankéře Woolfa v DER TUNNEL. O rok později se stal intendantem Státního hereckého domu. Roku 1936 vyvrcholila proti Gründgensovi v rámci vnitrostranického boje, nebo snad vyřizování účtů nenávistná kampaň a na herce zaútočil i stranický list NSDAP - Völkischen Beobachter. Gründgens údajně své herectví přeceňuje a sílí podezření, že je homosexuál. Utekl do Švýcarska, pravděpodobně zorganizoval protiofenzívu, protože ten samý rok se vrací jako vítěz do Německa a z herce se stává politik. Ochrannou ruku nad ním držel Göring, který jej jmenoval pruským státním radou. Gründgens do konce války úřadoval jako generální intendant pruských divadel a podléhal Göringovi, který byl pruský ministerský prezident, ne tedy Goebbelsovi.

Gründgens, který točil dva až tři filmy ročně (v roce 1931 pět filmů), neměl na filmování čas. Za celou válku natočil dva filmy: FRIEDEMANN BACH (hlavní role a produkce) a STRÝČEK KRUGER. Když Goebbels vyhlásil 18. února 1943 "totální válku", přihlásil se dobrovolně na frontu. Byl ale Göringem povolán zpět do Berlína a jeho jméno zaneseno na seznamy "Boží milosti". (V němčině Gottbegnadeten - Liste. Seznam lidí, vyňatých z povinosti bojovat na frontě.) Jeho druhou ženou byla v letech 1936 až 1946 herečka Marianne Hoppe. Po skončení války byl Gründgens internován v sovětském lágru Jamlitz (bývalý německý lágr KZ Lieberose). Roku 1946 mu v rámci denacifikace bylo povoleno hrát v sovětské zóně. V letech 1947 až 1955 působil jako generální intendant v Düsseldorfu. K filmařské práci se vrátil roku 1960 tragédií FAUST a tento film byl jeho poslední.

Gründgens byl považován za odborníka na FAUSTA a je dodnes nepřekonatelný představitel Mephista. Šlo o druhou hlavní roli a Gründgens ji hrával v masce, kterou si koupil v třicátých letech v Berlíně. Byl vynikajícím divadelním režisérem a s hamburským nastudováním hostoval roku 1960 v Moskvě. V létě 1963 z ničeho nic složil všechny divadelní funkce, zrušil všechny závazky a opustil Německo. Nesmírně tím šokoval své spolupracovníky. V noci ze 6. na 7. říjen 1963 zemřel v Manile na krvácení do žaludku, vyvolané velkým množstvím prášků na spaní. Hovořilo se o sebevraždě, ale také o nešťastné náhodě. Přesné okolnosti se nepodařilo nikdy objasnit. Po herci zůstala dopisní obálka se vzkazem: "Myslím, že jsem si vzal příliš mnoho prášků, cítím se trochu divně, nechte mě spát." Gründgens dnes spí na hamburském hřbitově Ohlsdorf v blízkosti hlavní brány.

ČSFD.cz

Herec

Režisér

Hosť

Relácie
2003

Unsere Besten

Reklama

Reklama