Geneviève Page

Francouzská herečka Geneviève Page má za sebou obdivuhodnou padesátiletou kariéru v divadle i ve filmu, před kamerou se ale více prosadila v zahraničí než v rodné Francii. Narodila se v Paříži do dobře situované rodiny, její otec Jacques-Paul Bonjean (1899-1990) byl známým sběratelem umění a obchodníkem se starožitnostmi. Herectví studovala Geneviève Bonjean na Národní konzervatoři dramatických umění a poté krátce působila v Comédie Française, již počátkem padesátých let ale zamířila na menší scény.

Před filmovou kamerou debutovala menší rolí v melodramatickém příběhu ŽÁDNÉ SLITOVÁNÍ SE ŽENAMI (Pas de pitié pour les femmes, 1951), hned vzápětí hrála ve slavném FANFÁNU TULIPÁNOVI (Fanfan le Tulipe, 1952), kde se objevila opět v nevelké, ale zapamatovatelné postavě Madame de Pompadour. První hlavní roli vytvořila po boku předčasně zemřelého Rolanda Alexandre v komedii PAŘÍŽSKÉ RADOVÁNKY (Plaisirs de Paris, 1953). V divadlech Théâtre Antoine nebo Odéon Théâtre hrála velké role převážně v dílech francouzských dramatiků (Škola žen, Andromache, Saténový střevíček), na festivalu v Avignonu zazářila v titulní roli Mussetovy hry Marianniny rozmary.

Nadaná herečka se zajímavou vizáží se ve druhé polovině padesátých let stala i mezinárodní hvězdou a před kamerou vytvářela dvojice se slavnými herci. S Curdem Jürgensem hrála ve filmu MICHAL STROGOV (Michel Strogoff, 1956), po boku Roberta Mitchuma se objevila v americkém thrilleru CIZÍ ZÁSAH (Foreign Intrigue, 1956). Poté hrála v americkém životopisném filmu o Franzi Lisztovi SONG WITHOUT END (1960), mezinárodní hvězdné obsazení doplnila také v americkém historickém filmu CID (1961). Později dostala velké příležitosti v Británii, kde natočila další historický film ARCIVÉVODSKÁ TRAGÉDIE V MAYERLINGU (Mayerling, 1968) – tady hrála dějově důležitou postavu hraběnky Larischové, přítelkyně hlavní hrdinky (Catherine Deneuve). Ve Wilderově detektivce SOUKROMÝ ŽIVOT SHERLOCKA HOLMESE (The Private Life of Sherlock Holmes, 1970) dostala roli záhadné Gabrielle, která je považována za její nejlepší výstup před kamerou. V roce 1964 byla členkou poroty na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes.

Ve srovnání s mezinárodní kariérou má práce Genevieve Page ve Francii menší význam, vidět jsme ji ale mohli v několika kriminálkách (MAJORDOMUS – Le majordome, 1965; SYMPATICKÝ DAREBA – Tendre voyou, 1966), s již zmíněnou Catherine Deneuve se objevila ve slavné KRÁSCE DNE (La belle de jour, 1966), příležitostně točila také v televizi. V sedmdesátých letech se před kamerou objevovala jen výjimečně, další zásadní role na ni čekaly ale v divadle, například Ibsenova Hedda Gablerová, za titulní roli v německé hře Hořké slzy Petry von Kantové získala v roce 1980 cenu francouzské unie divadelních kritiků.

K práci pro film ji později přizvali další slavní režiséři jako Claude Miller (ZHOUBNÉ PÁTRÁNÍ – Mortelle randonnée, 1983) nebo Jacques Deray (ČERNÉ DŘEVO – Les bois noirs, 1989), v justičním dramatu NEZNÁMÝ V DOMĚ (L′inconnu dans la maison, 1992) se objevila v úloze sestry hlavního hrdiny, advokáta Loursata (J. P. Belmondo). Nominaci na prestižní Molièrovu cenu jí vynesla hlavní role v Anouilhově hře Colombe (1996). Na divadelním jevišti se Geneviève Page představila naposledy v Brechtově hře Matka Kuráž a její děti v roce 1998.

Geneviève Page je od roku 1959 vdaná a se svým manželem Jean-Claude Bujardem má dvě děti.

Pavel "argenson" Vlach