Zaujímavosti (24)
- Po roce 1989 se objevily amatérské záběry z letní brigády Vysoké školy ekonomické v Sovětském svazu. Jedná se o jediné filmové záběry, na nichž je zachycen živý. (sator)
- Jeho životní motto bylo: „Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které stačí...“ (sator)
- Byla po něm pojmenována planetka s oficiálním číslem 1834 (Duoscop)
Hořící keř (2013)
- Zvuková nahrávka z mítinku, na níž poslanec Nový (ve filmu Martin Huba) prezentuje nesmyslnou teorii o studeném ohni a znevažuje Palachův (Lukáš Černoch) čin, je autentická. (bohhous22)
Hořící keř (2013)
- Ve filmu není zaznamenán nahrávaný rozhovor psychiatričky MUDr. Zdenky Kmuníčkové s Janem Palachem (Lukáš Černoch) uskutečněný dne 17. ledna 1969 na Klinice plastické chirurgie Fakultní nemocnice na Vinohradech (jejíž součástí bylo i oddělení pro léčbu popálenin). Poslední věta nahrávaného rozhovoru byla: „Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na který právě stačí.“ (PATTXA)
Hořící keř (2013)
- V prvních měsících roku 1969 došlo k vlně sebevražedných pokusů mladých lidí, kteří Jana Palacha (ve filmu Lukáš Černoch) následovali. Po Palachovi se do konce dubna 1969 pokusilo v ČSSR o sebevraždu 26 lidí, z toho 7 zemřelo. Nejznámějším z nich je Jan Zajíc, který se sám podepsal jako "pochodeň č. 2" a který se upálil 25. února v průchodu domu na Václavském náměstí. Ani on, ani nikdo z dalších lidí, kteří se počátkem roku 1969 upálili, se ale s Janem Palachem takřka jistě neznali a nebyli členy žádné organizované skupiny. Jména některých dalších jsou: Josef Hlavatý (který zemřel 20. ledna na pomníku Tomáše Garrigue Masaryka v Plzni), Evžen Plocek (jenž zemřel 4. dubna 1969 v Jihlavě) a Michal Lefčík (upálil se v Košicích 11. dubna 1969). S výjimkou Josefa Hlavatého se ale informace o jejich činech na celostátní úrovni omezila jen na několikařádkovou zmínku v černé kronice Rudého práva. V zahraničí se v návaznosti na Palachovu smrt 20. ledna 1969 v Budapešti v zahradě Národního muzea polil benzínem a zapálil Sándor Bauer, šestnáctiletý student průmyslové školy. Zemřel v nemocnici po třech dnech. V dubnu téhož roku se pokusil upálit lotyšský student Elijahu Rips, který čin - zejména díky rychlé pomoci kolemjdoucích - přežil. (PATTXA)
Hořící keř (2013)
- Před Janem Palachem (ve filmu Lukáš Černoch) už v září 1968 provedl podobný čin v Polsku Ryszard Siwiec, za přítomnosti sta tisíc lidí včetně vedení polské komunistické strany. Jeho protest byl všemi oficiálními médii zamlčen a dlouho zůstával téměř neznámý. Podobně zamlčován byl i čin jednačtyřicetiletého ukrajinského disidenta Vasyľa Makucha, který se 5. listopadu 1968 zapálil na hlavním náměstí Chreščatyk v Kyjevě na protest proti komunistickému totalitnímu systému, koloniálnímu stavu Ukrajiny, politice rusifikace a agresi SSSR v Československu. Zemřel následující den. (PATTXA)
Hořící keř (2013)
- Podle sdělení historika Petra Blažka Jan Palach (ve filmu Lukáš Černoch) řekl na nosítkách ošetřující sestře: „Udělal jsem to proto, aby odešli Rusové.” Na zvukovém záznamu však mluví o pasivitě lidí, proti rozšiřování Zpráv (deník vydávaný sovětskými okupanty) a požaduje generální stávku. Z rozhovoru je patrné, že byl pod utišujícími léky a měl značné bolesti. (PATTXA)
Hořící keř (2013)
- Jan Palach (ve filmu Lukáš Černoch) byl po svém činu odvezen na oddělení popálenin v Legerově ulici. Ve snímku je scéna převozu situována do Studničkovy ulice na pražském Albertově. V areálu, do kterého sanitka zajíždí, se dnes nachází Oddělení tropické medicíny při 1. LF UK. (GUGA25)
Hořící keř (2013)
- Sama režisérka Agnieszka Holland má na dobu upálení Jana Palacha (ve filmu Lukáš Černoch) mnoho vzpomínek, jelikož v té době studovala v Praze na FAMU a angažovala se ve studentském hnutí. (morgos)
Hořící keř (2013)
- Světovou premiéru měl Hořící keř v Rotterdamu. Premiery se zúčastnila i dcera bratra Jana Palacha (ve filmu Lukáš Černoch), která žila v Nizozemsku. (morgos)
Hořící keř (2013)
- Pro natáčení filmu hledali filmaři dle dobových dokumentů rakev co nejpodobnější té opravdové. Při procházení internetových nabídek truhlářských dílen našli shodné zdobení rakví u jednoho moravského truhlářství. Majitel dílny jim posléze potvrdil, že kdysi vyráběl i skutečnou rakev Jana Palacha. (NotimeCZ)
Hořící keř (2013)
- Když filmaři hledali v okolí Prahy dobovou spalovací pec krematoria, volba padla na jedinou autentickou pec, která se nacházela v Mělníku. Později se ukázalo, že právě tam byl Jan Palach (ve filmu Lukáš Černoch) zpopelněn. (NotimeCZ)
Hořící keř (2013)
- Natáčelo se na mnoha místech, kde se události kolem Jana Palacha (ve filmu Lukáš Černoch) a jeho činu skutečně odehrály. Mimo Všetat se natáčelo i na Olšanských hřbitovech, kde byly nafilmovány scény pohřbu a exhumace těla, nebo v České Lípě v hotelu Merkur. Z pražských lokací štáb dále navštívil například ulici Haštalská, kde byly natočeny záběry z demonstrace. (gogos)
Hořící keř (2013)
- Scéna Palachova (Lukáš Černoch) upálení se natáčela v sobotu 10. března 2012 ve střešovické tramvajové vozovně v Praze. Kašna Národního muzea byla vyrobena jako kopie a pozadí historické budovy Národního muzea bylo do záběru doklíčováno později. To vše proto, že v roce 1969, kdy se Jan Palach upálil, jezdily tramvaje ještě v horní části Václavského náměstí. Kvůli autentické dlažbě a kolejím se proto natáčelo ve vozovně. V den Palachova upálení bylo ošklivé počasí, a tak filmaři nad místem natáčení scény natáhli hektarovou plachtu kvůli případnému slunci. (navabaca)
Vyprávěj - Velká očekávání (2009)
- Pohřební průvod při pohřbu Jana Palacha, který se odehrál 25. ledna, prochází i pod cedulí s nápisem: „Náměstí Jana Palacha“, a to pouze devět dní od jeho smrti. Od roku 1952 neslo název náměstí Krasnoarmějců. Po sebeupálení Jana Palacha bylo náměstí spontánně přejmenováno na náměstí Jana Palacha, oficiálně však bylo pojmenováno až 20. prosince 1989. Toto místo bylo vybráno proto, že se nachází blízko Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Jan studoval. (sator)
Poselství Jana Palacha (2008)
- Zvukový záznam rozhovoru s Janem Palachem pořídil kameraman Vladimír Tůma. (sator)
Studio Kamarád (1980)
- V jednom z dílů byla scénka, kde figuroval plamínek. I když byl odvysílán několik měsíců před výročím upálení Jana Palacha, snesla se velká kritika, že šlo o záměrnou provokaci. (Olík)
Ticho (1969)
- Píseň „Ticho“, která provází celý film, složil Bohdan Mikolášek během tří dnů po činu Jana Palacha, 19. ledna 1969. V den pohřbu Jana Palacha byla již hotova. (sator)
Andrea Čunderlíková
- Andrea Čunderlíková sa zúčastnila v sprievode študentov pohrebu Jána Palacha, kde ju vyfotografoval jeden americký fotograf. Táto fotografia sa následne objavila na titulnej stránke amerického magazínu Life. Po nejakej dobe bola Andrea vydieraná neznámym človekom, ktorý sa jej vyhrážal, že podá na ňu udanie, že sa objavila v americkom časopise. (Raccoon.city)
Herec
| Dokumentárne | |
|---|---|
| 2020 |
Věřím, že více světla potřeba nebude (TV film) - a.z. |
| 2019 |
Komunizmus a sieť alebo Koniec zastupiteľskej demokracie - a.z. |
| 2014 |
Oběť nejvyšší (TV film) - a.z. |
| 2008 |
Poselství Jana Palacha (TV film) - a.z. |
VEČER NA TÉMA... Oběť nejvyšší (TV film) - a.z. |
|
| 1990 |
Tvá oběť, nebyla marná (TV film) - a.z. |
| 1969 |
Ticho - a.z. |