Oldřich Unger

Jedná se o první hru, která byla natočena na desku. Natočena byla v roce 1975 v Braníku v obsazení L. Smoljak, M. Čepelka, O. Unger, P. Brukner, J. Weigel a J. Koudelka a následně v roce 1976 byla vydána. (mnaucz)

Postavu Ladislava Pýchy psal Zdeněk Svěrák Ladislavu Smoljakovi na tělo. Roli Bedřicha Síry psal Zdeněk Svěrák zase na tělo Oldřichu Ungerovi. (mnaucz)

Hlas hostinského Sirotka, který na otázku, zda se stěny škrábaly, odpověděl: „To ne,“ namluvil Oldřich Unger. (mnaucz)

Miloň Čepelka i přes to, že ve hře hrát odmítl, byl nakonec ve hře dost často obsazován, dokonce ještě před emigrací Oldřicha Ungera, po které byl obsazen do role Otce a Hlavsy. Velmi často zaskakoval v roli Artura a Syna. (mnaucz)

Věta: „Byl jsem jednou v jeho divadle, stáčí mi to na celý život,“ ve hře původně nebyla. Původně v textu bylo: „Znal jsem ho osobně, když ještě nebyl slavnej, žebral.“ Ta 1. věta se ve hře objevila díky improvizaci Oldřicha Ungera a jelikož to autorům přišlo lepší, ve hře to zůstalo. (mnaucz)

Miloň Čepelka, který v té hře hrát nechtěl, se do hry dostal kvůli tomu, že v roce 1977 opustil divadlo Oldřich Unger a rok nato emigroval do USA. A tak Miloň Čepelka hrál dvojroli otce a Hlavsy. Druhá změna rolí proběhla po smrti Jaroslava Vozába v roce 1988, kdy hrával Miloň Čepelka dvojroli po Ungerovi i Vozábovi. Až v roce 1994 nahradil Miloně Čepelku v této dvojroli Jan Hraběta a od té doby hraje Miloň Čepelka jen matku a uhlobarona Ptáčka. (mnaucz)

Hrací skříň, kterou má Inspektor (Jaroslav Weigel), byla vytvořena na tělo Oldřich Ungerovi, který hrál roli Inspektora a byl dost silný na to, aby ji unesl. Když ho Jaroslav Weigel začal alternovat, měl dlouho problém hrací skříň unést. (mnaucz)

Jiří Menzel sáhl po zkušenosti z filmu Na samotě u lesa (1976) po členech Divadla Járy Cimrmana do obsazení. Ve filmu vystupuje Jaroslav Vozáb, Pavel Vondruška a Oldřich Unger. (mnaucz)

Scénka, ve které Ladislav Smoljak vypraví historku o vodníkovi, byla inspirována obnoveným představením „Aktu“ z repertoáru Divadla Járy Cimrmana z roku 1973. V semináři totiž podával Oldřich Unger odbornou přednášku o Cimrmanově „Elektrické valše“, kterou během výkladu zapnul a na konci výkladu ji vypnul a dodal: „A to je právě to nejzajímavější,“ a celý výklad ve hluku prakticky zanikl. Scénka je v představení „Akt“ dodnes. (mnaucz)

V tomto filmu hráli skoro všichni v té době aktivní herci Divadla Járy Cimrmana. Ladislav Smoljak (Karfík), Zdeněk Svěrák (Klásek), Oldřich Unger (předseda výstavního výboru), Jaroslav Weigel (zahajovatel výstavy japonského malíře), Miloň Čepelka (překladatel), Jaroslav Vozáb (moderátor výstavy psů), Pavel Vondruška (hlasatel na utkání juda), Petr Brukner (Jáchym) a František Petiška (hlasatel na závodech automobilů). Jediný, kdo z aktivních herců Divadla Járy Cimrmana ve filmu nebyl, byl Jan Klusák. Důvodem jeho neobsazení byl i zákaz účinkování na Barrandově. (mnaucz)

Zaujímavosti (10)