Pracovala od ukončení střední školy (1960) externě v ČST a ve FSB jako asistentka režie a asistentka produkce. Poté nastoupila jako elévka do divadla v Pardubicích (1963–64), kde také vznikl její první amatérský hraný snímek s dětmi. Krátce působila v Krajském divadle v Příbrami (1964–65). Ve filmu debutovala epizodkou v Novákově dramatu Na Laně (1963) a jedním z hostů večírků byla ve filmu Pražské blues (1963). Pak hrála hlavní roli Květy v povídce Jak se kalí ocel, kterou natočil Václav Gajer do triptychu Místo v houfu (1964). Objevila se ještě v epizodce dívky v Zemanově verneovském filmu Na kometě (1970). To už ale končila studia režie na FAMU (1965–70), kterou absolvovala snímkem Příběhy, žerty a všednosti z Rožmberka (1970). Spolupracovala s ČST na vzdělávacích pořadech o výtvarné výchově. Pro Krátký film natočila snímky Zavinil to Bolzano (1978) a Deti z tehlového dvora (1978). Ve FSB působila jako asistentka režie u koprodukčních snímků a prvním celovečerním filmem pro děti, na němž se podílela, byl film Borisek – malý seržant (1975) režiséra Lva Goluba, roli produkční plnila i u filmu Boty plné vody (1976). Roku 1976 s Otou Kovalem spolurežírovala psychologický příběh Jakub (1976), v němž hrála matku titulního hrdiny (F. Renč). Dětská komedie podle námětu Antonína Máši Prázdniny pro psa (1980) s T. Holým pak znamenala úspěšný samostatný režijní debut, podruhé režírovala film Evo, vdej se! (1983), ale následně emigrovala do USA, kde se filmu už nevěnovala. Až nyní uvažuje o návratu ke své profesi.
