Reklama

Reklama

Henri Génès

Henri Génès

nar. 02.07.1919
Tarbes, Francúzsko

zom. 22.08.2005 (86 rokov)
Paríž, Île de France, Francúzsko

Biografia

Francouzský herec Henri Génès strávil na jevišti bohatou uměleckou kariéru jako zpěvák, kabaretiér, na svém kontě má také přes padesát filmových rolí, točil také v televizi. Narodil se jako Henri Genebes ve starobylém městě Tarbes v Pyrenejích, od dětství se aktivně věnoval sportu (vynikal jako hráč ragby), souběžně ale nalezl zálibu ve zpěvu a po účasti v několika amatérských soutěžích začal vystupovat na místních scénách. Přes otcův nesouhlas nakonec zamířil do Paříže, kde našel zázemí v kabaretech a na bulvárních divadelních scénách, jako zpěvák se začal prosazovat i v rozhlase a na gramofonových deskách.

Při práci na muzikálu Čtyři dny v Paříži se v roce 1948 seznámil s herečkou Jeannette Batti (1921-2011), která se pak stala jeho manželkou, několikrát se setkali i před kamerou. Filmovým debutem Henriho Génèse byla menší role v melodramatu OBĚŠENCOVA FARMA (La ferme du pendu, 1945), širší veřejnosti jej zviditelnily hudební filmy POJEDEME DO PAŘÍŽE (Nous irons à Paris, 1950) a POJEDEME DO MONTE CARLA (Nous irons à Monte Carlo, 1952) režiséra Jeana Boyera, které s několikamiliónovou návštěvností patřily ve své době k největším komerčním úspěchům francouzské kinematografie. Slibné herecké příležitosti dostával Henri Génès i v dramatickém žánru (MILENCI Z MRTVÉHO RAMENE – Les amants de Bras-Mort, 1949), k natáčení byl zván i italskými filmaři (PAŘÍŽ JE VŽDYCKY PAŘÍŽ – Parigi è sempre Parigi, 1951).

S manželkou Jeannette Batti se setkal v některých již zmíněných filmech, v padesátých letech několikrát vytvořili před kamerou i ústřední dvojici, kromě dnes již zapomenutých snímků připomeňme další dobově velmi úspěšnou hudební komedii STO FRANKŮ ZA VTEŘINU (Cent francs par seconde, 1952), opět v režii Jeana Boyera. V menší roli se Henri Génès objevil i v historickém filmu KRÁLOVNA MARGOT (La reine Margot, 1954), mezitím pokračoval i v kariéře na jevišti a v nahrávacích studiích.

V roce 1958 byl Henri Génès postižen mrtvicí, která jej na delší dobu zcela vyřadila z provozu a pět let se neobjevil ani ve filmu, ani na jevišti. Po návratu k uměleckým aktivitám se objevil ve společných filmech Bourvila a Louise de Funèse (SMOLAŘ – Le corniaud, 1964; VELKÝ FLÁM – La grande vadrouille, 1966), později hrál i v dalších Funèsových filmech (TONOUCÍ SE STÉBLA CHYTÁ – Le petit baigneur, 1967; ČETNÍK A MIMOZEMŠŤANÉ – Le gendarme et extraterrestres, 1978; LAKOMEC – L’avare, 1980; ZELŇAČKA – La soupe aux choux, 1981). Mezitím absolvoval poslední setkání před kamerou se svou manželkou Jeannette Batti (VELCÍ CHYTRÁCI – Les gros malins, 1969), po boku J. P. Belmonda se objevil v menší roli majitele baru v komedii ZVÍŘE (L’animal, 1977).

Kromě filmu se znovu příležitostně věnoval i divadlu, začal pracovat také pro televizi, kde hrál v několika seriálech. Před filmovou kamerou stál naposledy v menší roli v historickém filmu NALEZENEC JUSTINIEN, BOŽÍ LEVOBOČEK (Justinien Trouvé, ou le bâtard de Dieu, 1993). V této době se ale definitivně stáhnul do soukromí a spolu s manželkou žil v ústraní. Zemřel v Paříži 22. srpna 2005 ve věku 86 let.

Pavel "argenson" Vlach

Reklama

Reklama