Jiří Šrámek

Jiří Šrámek byl především významnou osobností mluveného slova, díky několika menším rolím známe ale i jeho tvář z filmu. Narodil se v Praze, kde také absolvoval studium na dramatickém oddělení Státní konzervatoře (1939). V době druhé světové války hrál v oblastních divadlech v Pardubicích a v Ostravě, po osvobození se vrátil do Prahy a v letech 1945-1947 působil v nově založeném Realistickém divadle.

Již v roce 1947 ukončil Šrámek aktivní jevištní činnost a od té doby se herecky uplatnil jen příležitostně ve filmu. V letech 1947-1950 působil v Armádním rozhlase, své další aktivity pak natrvalo spojil s vydavatelstvím Supraphon, kam nastoupil v roce 1950 jako režisér. Realizacím nahrávek mluveného slova se pak několik desetiletí věnoval nejen v Supraphonu, kde vedl tzv. Slovesnou edici, ale také v rozhlasových studiích. Pod jeho vedením vznikla řada záslužných počinů v oblasti čtených úprav knih, divadelních her, důležitou součástí jeho tvorby byla také práce pro děti, za všechny významné práce jmenujme Werichovu prezentaci Osudů dobrého vojáka Švejka nebo slavnou divadelní Kočičí hru, která vyšla na třech LP deskách. Pod režijním vedením se v záznamech na gramofonových deskách a rozhlasových nahrávkách uplatnila řada významných herců. V rámci Supraphonu byl Šrámek v letech 1957-1971 také ředitelem Divadla hudby.

Sám Šrámek četl komentáře k desítkám dokumentárních filmů, zvláště v padesátých letech. Ostatně, historicky první zpravodajská relace Československé televize v roce 1953 je také Šrámkovou prací. Hlasem vypravěče se uplatnil i v celovečerních snímcích, například MUŽ Z PRVNÍHO STOLETÍ (1961) nebo KRÁL KRÁLŮ (1963). Výjimečně se postavil před kameru i jako herec. V nevelké postavě referenta jej bylo možno vidět v zapomenuté kriminálce TEREZA (1961), jako reportér se objevil v dětské detektivce U TELEFONU MARTIN (1966). Až jako penzista se pak dočkal větší role agenturního dramaturga Pihy v posmutnělé komedii NEJISTÁ SEZÓNA (1987).

Jako režisér Supraphonu působil Jiří Šrámek až do konce osmdesátých let, poté odešel do důchodu. Zemřel 31. července 2004 krátce po svých 84. narozeninách.

Pavel "argenson" Vlach