Američan Matthew Barney bývá považován za jednoho z nejvýznamnějších vizuálních umělců přelomu století. Typicky mu, jako mnoha dalším současným výtvarníkům, nepostačuje pouze jedna forma vyjádření, ale zabývá se fotografií, performancí, kresbou, instalacemi, videem a klasickým filmem. Mezi jeho stěžejní témata patří tělesnost, sexualita, stvoření, a to v kulisách vlastních či již existujících mýtů a historických reálií.
Vedle Barneyho vypadá Peter Greenaway jako Joel Schumacher (jeden z filmových kritiků ke CREMASTER 3).
Barney se narodil v San Franciscu, kde vyrůstal spolu se sestrou Tracy do svých šesti let. V roce 1973 se rodina odstěhovala do Idaho do města Boise, kde otec Robert zajišťoval občerstvení pro místní univerzitu. Když bylo Matthewovi dvanáct let, rodiče se rozvedli a zatímco on se sestrou zůstali ve výchově otce, matka, abstraktní malířka Marsha Gibney, se odstěhovala do New Yorku. Matthew v Boise navštěvoval základní i střední školu, kde aktivně sportoval, především jako člen fotbalového týmu. Během této doby však také často navštěvoval matku v New Yorku a začal se intenzivně seznamovat s místním uměleckým podhoubím. Dle některých názorů jej právě tyto protiklady ovlivnily v další tvorbě, především pak ve vztahu k lidskému tělu. Je zajímavostí, že po maturitě se Barney po kratičké období živil jako model, než nastoupil na univerzitu Yale. Zde se chtěl připravit na kariéru plastického chirurga, avšak naštěstí pro jeho pozdější obdivovatele a zřejmě také naštěstí pro budoucí potenciální klienty po dvou semestrech přestoupil na katedru umění. V roce 1987 začal pracovat na své mnohadílné sérii Drawing Restraint, v níž si kladl v malbě všelijaké překážky, např. se k plátnu dostal jen po napnutí silné gumy, k níž byl připoután, či maloval na strop, k němuž se dostal jen pomocí výskoku. Vycházel zde z premisy založené na fungování lidských svalů – k růstu dochází pouze při překážce, svalové vlákno se s ní setká, následně se překrví, je přetrženo, aby bylo nahrazeno silnějším. V roce 1989 ukončil Barney šestou část svého cyklu, který byl dokumentován jak videem, tak fotografiemi. Ve stejném roce také zakončil studium diplomovou prací nazvanou Field Dressing. V tomto videu nasáklém vazelínou lze již rozpoznat zárodky myšlenek, jež byly později rozvinuty v sérii CREMASTER. Poté se Barney přesunul do New Yorku, kde provozoval ateliér a netrvalo mu ani dva roky dostat se do širšího povědomí galeristů, vzápětí uskutečnil řadu výstav i mimo domovské město. V roce 1993 byl Barney oceněn na benátském bienále za cyklus videí, maleb a fotografií pod názvem Drawing Restraint 7.
Kremaster - sval vedoucí podél semenného provazce (funiculus spermaticus), jeho stah vede ke zdvižení varlete [řec. kremastos visící].
Devadesátá léta jsou především ve znamení Barneyho nejznámějšího cyklu CREMASTER. Projekt sestává z pěti filmů natočených v letech 1994 až 2002, jejichž leitmotivem jsou odkazy na pozici pohlavních orgánů během období jejich diferenciace v embryonálním stádiu vývoje. Zatímco CREMASTER 1 reprezentuje období vzestupu a stav nerozlišenosti, CREMASTER 5 naopak fázi sestupu a rozlišení. Barney všechny díly cyklu napsal a režíroval a kromě dílu CREMASTER 1 se v cyklu také objevil v mnoha rolích, z nichž vzpomeňme např. satyra, učedníka nebo obra. Filmy ze série CREMASTER jsou převedením Barneyho výtvarných vizí na plátno a jejich umocnění za použití filmařské techniky. Jedná se o experimentální snímky, v nichž bychom mnoho klasických elementů filmového média hledali marně. Symbolistické sledy obrazů a výjevů je možné vnímat samostatně i v jejich vzájemné souvislosti, stejně tak jednotlivé díly série. Chronologicky prvním byl CREMASTER 4 uvedený v roce 1995 s rozpočtem pouhých 200.000 dolarů. S vzrůstající Barneyho popularitou bobtnal jak rozpočet dalších dílů cyklu, tak i jejich stopáž a míra použitých odkazů, paralel a vlivů. O cyklu CREMASTER by teoretici umění jistě dovedli napsat stohy papíru, tak snad jen stručně ke kulisám a ose jednotlivých dílů. CREMASTER 4 se odehrává na britském ostrově Isle of man během tamních slavných motocyklových závodů a Barney v roli satyra představuje berana, symbol ostrova. CREMASTER 1 z roku 1996 nás vrací na místo Barneyho mládí, na stadion v Boise, nad nímž se vznášejí dvě vzducholodě Goodyear. Výsledný obraz evokuje tvar pohlavních žláz. CREMASTER 5 se odehrává v Budapešti, využívá její architektonické skvosty a Barney se zde v ústřední trojroli operní divy, obra a kouzelníka objevuje vedle první bond girl Ursuly Andress. Děj CREMASTER 2 se prolíná v sedmdesátých letech, době popravy vraha Garyho Gilmora představovaného Barneym a na konci devatenáctého století při celoamerické výstavě v Chicagu, kde vystoupil Harry Houdini, zde představovaný spisovatelem Normanem Mailerem. Hrdinou CREMASTER 3 z roku 2002 je budova Chrysler building v New Yorku, avšak svou roli sehraje i budova Guggenheim muzeum. Barney odkazující na zednářství se zde objevuje v roli učedníka, jeho protihráčem je pak coby architekt sochař Richard Serra. Významnou postavou je pak i Aimee Mullins, modelka s amputovanýma nohama. Zatímco jedni vnímají sérii CREMASTER jako jeden z vrcholů filmové avantgardy a dokonalé spojení filmu a současného výtvarného umění, jiní napadají Barneyho z manýrismu a hry na efekt, někteří pak rovnou CREMASTER splachují jako neuchopitelnou pseudointelektuální nudu. Co však platí nesporně je, že Matthew Barney si touto sérií vydobyl neotřesitelnou pozici a uznání ve světě umění, kde je hýčkanou celebritou.
V létě roku 2001 byl Barney poprvé vídán na schůzkách s legendární islandskou hudebnicí Björk, což vedlo k rozpadu jeho prvního manželství s Mary Farley. Již o rok později se z nového vztahu narodila dcera Isadora. V roce 2003 se Barney vrátil ke svému projektu Drawing restraint a v Benátkách uvedl jeho osmou část v podobě deseti vitrín s malbami. V roce 2005 pak spatřil světlo světa díl devátý, koncipovaný jako celovečerní film. Na snímku DRAWING RESTRAINT 9 úzce spolupracovala i Björk, jež ve filmu spolu s Barneym ztvárnila ústřední dvojici a složila také soundtrack. Snímek vznikal v Japonsku a je silně ovlivněn jeho kulturou. V roce 2006 Barney přispěl krátkým snímkem HOIST do skandálního souboru erotických filmů uvedených pod názvem DESTRICTED. Posledních pár let se Barney soustředí hlavně na „živé“ performance, z nichž zmiňme alespoň několikadílný cyklus inspirovaný Mailerovou knihou Ancient evenings. Věnuje se rovněž malbě, přičemž užívá zejména tužky a svou milovanou vazelínu, série Drawing restraint v roce 2010 čítala již osmnáct částí. V současné době žije Barney stále v New Yorku, je držitelem mnoha ocenění a jeho díla klenotem mnoha institucí. Jeho velkou retrospektivu obsahující cyklus CREMASTER a DRAWING RESTRAINT 9 uvedl v roce 2006 festival v Karlových Varech v sekci Celluloid Dreams uvádí Matthewa Barneyho.
Josef "J.Connor" K
