Agostina Belli

Agostina Belli je rodačka z italského Milána. Narodila se 13.4.1949 jako Agostina Maria Magnoni. Její otec byl řemeslník Domenico Magnoni (mimochodem se narodil ve stejný den 13.4.) a matka se jmenovala Adele Margherita Dossena.

Umělecký pseudonym „Belli“ pochází od italského básníka devatenáctého století, jenž se jmenoval Giuseppe Francesco Antonio Maria Gioachino Raimondo Belli. Filmovou premiérou byl pro Agostinu snímek BANDITI A MILANO v roce 1968 v němž ztvárnila roli dívky držené jako rukojmí. U filmu vlastně začala náhodou. Carlo Lizzani hledal dívky právě do filmu BANDITI I MILANO k natáčení taneční scény. Agostina se svými přítelkyněmi, se kterými pracovala v účtárně Rinascente, se přihlásila na tento konkurz a dostávala pak 10.000 lir denně. Lizzani si nakonec Agostinu vybral do role „rukojmí“ a nasměroval ji k filmové kariéře. Agostina se přestěhovala do Říma a započala její kariéra.

Objevila se v roli manželky Giancarlo Gianniniho ve snímku MIMI METALLURGICO FERITO NELL´ONORE (1972). Velký úspěch byl snímek PROFUMO DI DONNA (VŮNĚ ŽENY) z roku 1974. V tomto komediálním dramatu ztvárnila Sáru, dívku do které byl hlavní hrdina (Fausto Consolo ztvárněný Vittorio Gassmanem.), dnes osleplý voják zamilován. Ve filmu DUE CUORI, UNA CAPPELLA. (1975) hraje roli Claudie Giliberti po boku Renata Pozzetta. Film TELEFONI BIANCHI (1976) byl sice „chladněji“ přijat v Itálii, ale o to větší úspěch měl ve Francii. Ve Francii slavily úspěch i další filmy. Například LE JEU AVEC LE FEU (HRA S OHNĚM)-1975, nebo UN TAXI MAUVE (1977). V obou hraje Philippe Noiret.

Agostina se objevila ve více než padesáti filmech a v roce 1996 se rozhodla ukončit kariéru snímkem FAVOLA. V roce 2006 se ale objevuje opět na scéně, a to ve filmu UNO SU DUE v roli Eleny (hraje matku Tresy Taddei). Roli matky si zopakovala v roce 2008 ve filmu AMORE CHE VIENI, AMORE CHE VAI.

Agostina Belli byla v roce 1972 první herečkou, která se objevila nahá pro časopis Playboy. Kromě herectví má Agostina v oblibě focení, jízdu na koni, plachtění, procházky přírodou a velice ráda čte. Ráda čte filozofii, obzvláště východní Evropy. Má ráda neznámý, nadpřirozený svět. Agostina má ráda římskou kuchyni a je výbornou kuchařkou.

V roce 1976 obdržela cenu „David di Donatello Awards“ za herecký výkon ve snímku TELEFONI BIANCHI. Největším životním úspěchem však byl pro Agostinu pocit, který zažila po promítání filmu VŮNĚ ŽENY. Po ohromném potlesku vstala a obrátila se směrem k publiku, v tu chvíli dle svých slov měla „husí kůži“ a lidé opětovně tleskali a provolávali její jméno. Tato chvíle se pro ni stala největším oceněním její kariéry.

Petr "Hennes" Hennebichler