Michail Kalatozov

Na svět přišel v dnešní gruzínské metropoli Tbilisi, ale jeho původní profese měly k filmu hodně daleko. Živil se jako pomocník v garážích, potom jako šofér. Učaroval mu však film, a tak po absolvování večerní střední školy začal pracovat jako promítač. Když se mu podařilo dostat místo ve střižně tbiliského filmového studia, mohla začít jeho pozvolná cesta k režisérské židli.

Z funkce střihače postupoval na post asistenta kamery, později na hlavního kameramana, ale jeho snem bylo režírovat. Nejdřív zkusil dokumentární tvorbu, v roce 1932 vytvořil svou prvotinu HŘEBÍK V BOTĚ, která byla tak neúspěšná, že ji schvalovací komise vůbec nepustila do kin. Kalatozov si tak dal sedmiletou pauzu, kterou vyplnil studiem na Leningradské akademii.

Už jako vedoucí tbiliského filmového studia natáčí svůj první úspěšný film PILOT ČKALOV, který vypráví příběh skutečného pilota, proslulého především dálkovými lety. V jeho další tvorbě má významné místo válečný snímek NEPŘEMOŽITELNÍ, kterým jako mnoho jiných režisérů vzdal hold obráncům Leningradu.

Další činnost odsouvá do pozadí jeho činnost na konzulátě SSSR v USA, kde má funkci jakéhosi "styčného důstojníka" mezi oběma velmocemi na filmovém poli. Po návratu krátce působí na ministerstvu kinematografie, od roku 1949 už zase sedí na režisérském postu.

V posledním období své práce už sklízel Kalatozov i významná ocenění. Zfilmovaná Virtova hra SPIKNUTÍ ODSOUZENÝCH (1951) získává na MFF v Karlových Varech Cenu míru, adaptace Rozovova románu JEŘÁBI TÁHNOU si odnesla Velkou cenu z MFF v Cannes (1958).

Nejznámějším dílem tohoto gruzínského rodáka je bezesporu koprodukční snímek ČERVENÝ STAN, zachycující osudy Nobileho polární výpravy. Po jeho dokončení odešel Kalotozov na odpočinek a ještě se dočkal nominace filmu na Zlatý glóbus (1971). Zemřel ve věku nedožitých 70 let v hlavním městě tehdejší SSSR.

Robert "Robbi" Pavelka