Jana Rybářová

No, koukl jsem na ten Boudův medailón a mám teď trochu slzy v očích. Sám jsem ve svým životě kdysi takovou osůbku potkal (a mám s ní děti :-) ), naštěstí aspoň nedošla až k tomu, že to tu musí ukončit. Ale jinak ta podoba nesmírná, taky krásná na pohled i uvnitř, taky si vůbec nerozumí s okolním světem a nedokázala na něm ani za 50 let najít svoje místo. I díky příběhu Jany trochu víc chápu, proč vlastně nebylo možný, abysme spolu zůstali. Jana před sebou žádnou úžasnou budoucnoct neměla - aby byla šťastná v celoživotní práci herečky, na to by musela bejt aspoň trošičku cynická a zemitá. Měla před sebou na výběr z celoživotního boje s trápením, osaměním plynoucím z nepochopení svý skutečný podstaty i tím nejbližším okolím, a nebo okamžitýho konce. Vybrala si to druhý. Je to určitě škoda, ale vlastně je dost těžký jí to vyčítat a svým způsobem to chápu.

Byla přenádherná! Velká škoda :(

Taková krásná holka a vezme to tak zkrátka.....