Muž s kinoaparátom

Poznat historickou filmovou tvorbu tak zásadní a vyčnívající, jako Muž s kinoaparátem, je do jisté míry vzrušující a fascinující. Některé hrátky s kamerou byly originální a působivé i na dnešní dobu, změny tempa filmu a tedy i tempa vyprávění (obraz u tohoto filmu = vyprávění) zabraňují upadnutí do monotónnosti, ale přesto jsem byl onoho "běžného života zachyceného okem a nikoliv kamerou" nasycen dřív, než film skončil. Z vědeckého hlediska je to jiná, nemusíme si to někde přečíst, abychom mohli sami odvodit, že Muž s kinoaparátem ve své době značně dopomohl k tvorbě filmového jazyka, ale můj osobní filmový prožitek se v dnešní době rovnal 6/10 (02.08.2009)

Dvadsiate roky dvadsiateho storočia a život v nich v Sovietskom zväze v letnom období umelecky spracovaný, síce vyhýbajúci sa politike a môže to takto pôsobiť povrchne, no strieľanie na panáka s fašistickým znakom, vlastne neskôr skôr znakom nacistov, občasné budovateľské a socialistické reálie hovoria sami za seba. Vertov priniesol do filmu určitý život svojim pohľadom, je to nápadité, originálne, pohral sa s tým, nie je to ani dlhé a podľa mňa svojim spôsobom revolúcia vo filme pre danú oblasť a možno nielen pre ňu. (12.03.2014)

Je moc zajímavé, jak se dá tak jednoduchou, ale v tomto případě důmyslně promyšlenou, věcí jako je střih udělat z hovna velice zajímavou věc. Představte si, že jste na výstavě černobílých fotografií s názvem "Výjevy z života ruského lidu" a chodíte jen tak od exponátu k exponátu, předstíráte zájem a přitom se šíleně nudíte a pokukujete tak maximálně po nějakých sličných spolunávštěvnic výstavy. Nuda, co? Ale když v tom začne hrát rytmická hudba a vy z ničeho nic začnete běhat od fotografie k fotografii, pohled doprava střídá pohled doleva, doprostřed a zpátky, pomalu, rychle, rychle, rychle, pomalu, ty vteřinky, které daný obraz vidíte vás donutí úplně jinak nad jejich obsahenm přemýšlet a vy jste najednou katarzováni a úplně odvaření z nově nalezeného pocitu. Jenže kdo vydrží v takovém tempu celých 68 minut? Dziga Vertov zřejmě ano a já mu děkuji za Muže s kinoaparátem, třebaže jsem měl z počátku filmu v něj poměrně velkou nedůvěru s pocitem, že sleduji "jenom" takové hrátky s filmem až asi ve třech čtvrtinách filmu mě oslovila ta neskutečná dynamika střihu, která z ničeho udělala všechno a ty náznaky stop-motion animace a ty obrazy v obrazu a ty davy lidí a ti muži s kinoaparátem a ta invence a ta moderní hudba (bez kterého by to ovšem tak dobře nevyznělo) a ta a ty a to... PS: Tento film zraje jako víno, původně jsem dal čtyři hvězdy, ale nyní nemohu jinak... AR: 1,37:1 - Full aperture ratio (03.12.2008)

Ženské vyrábějí cigára, bezďák sedí na lavičce, chlap opravuje traktor, kameraman jede na autě,... A tak dále následujících 68 minut. Je to přelomové? Možná. Je to originální? Určitě. Bavilo mě to? Kurva ne! Kdybych čuměl přes hodinu z okna, jak se venku perou veverky se strakami, udělal bych líp. Pro moje pragmatické vidění kinematografie čistý odpad. 0% (18.07.2017)

Já plně chápu, že "vy" jste tím filmem fascinováni, že se o něm učíte na svých filmových školách, píšete o něm seminárky a diplomové práce. Že je pro "vás" přelomem, skvostem a bůh ví čím ještě. To je všechno v pořádku. Snad pochopíte i vy, že já jsem pouhým pasáčkem krav a tedy že mne hodinu a půl dlouhé sledování každodenního hemžení nijak nezaujalo. Resp. zaujalo, ale z pouhého časového odstupu od doby současné. Kdybych pozoroval hemžení z roku 2017, těžko bych mířil takto relativně vysoko. A jsem schopen uznat, že vy v tom filmu vidíte něco, co já tam nevidím, ale i tak si dovolím pochybovat, že byste byli takto uchváceni, kdybyste se na film koukali v roce 1932. To už si raději někdy zase pustím Metropolis... 60% (02.09.2020)