Réžia:
William WylerKamera:
Gregg TolandHudba:
Alfred NewmanHrajú:
Merle Oberon, Laurence Olivier, David Niven, Flora Robson, Donald Crisp, Geraldine Fitzgerald, Hugh Williams, Leo G. Carroll, Miles Mander, Cecil Kellaway (viac)Obsahy(1)
Príbeh nešťastných milencov Heathcliffa (Laurence Olivier) a Cathy (Merle Oberon), ktorí sú napriek veľkej láske nútení okolnosťami a predsudkami žiť svoje životy oddelene. Heathcliff a Cathy sa prvýkrát stretnú ako deti, keď Cathyin otec prináša opusteného chlapca, aby s nimi žil. Keď o niekoľko rokov neskôr starý pán umiera, Cathyin brat, teraz majiteľ nehnuteľnosti, donúti Heathcliffa pracovať a žiť so služobníctvom. Medzi Cathy a Heathcliffom vzniká bariéra triedy a Cathy sa vydá za bohatého suseda Edgara Lintona (David Niven). Heathcliff zmizne a o niekoľko rokov neskôr sa vracia ako bohatý muž... (matriosa)
(viac)Recenzie (62)
Černobílým filmům zkrátka neodolám, je to jako otevřená kniha na stole nebo někde položená fidorka (hořká s čokoládovou náplní) nebo skvělý romantický příběh o hříčkách osudu a svízelích lásky... Tuto verzi Větrné hůrky jsem si kupodivu nechala na konec, ale nemá se na konec nechat právě to nejlepší? ___ I am Heathcliff. ()
Klasické hollywoodské melodrama z dob dávno minulých. Spolupráce všestranného Wylera s herecky vždy dokonalým Olivierem vyšla na jedničku, stejně jako zachycení magicky nádherného místa vřesovišť, kde jako by se čas zastavil a trpělivě vyčkával, až v něm dvě osudem spojené duše naleznou to, po čem celý život toužily. 9/10 ()
Podobné ako v prípade o 31 rokov mladšej verzie známeho románu. Olivier je rovnako silný ako je tomu v prípade Daltona. Tu však dostávajú aj ostatné postavy svoj priestor. Mne sa páčili hlavne prevedenia v podaní Flory Robsonovej a Davida Nivena. Škoda ale, že jeho postava nedostala takmer žiadnu charizmu. Prerozprávanie je fajn, mysteriózny nádych si ale mohli odpustiť. ()
Pro mě je nepřekonatelná verze s Ralphem Fiennesem, která mi přišla podstatně barvitější. A rozhodně ne proto, že na rozdíl od téhle barevná je. Wylerův film je pro mě statickým a ničím nevybočujícím příběhem o lásce a zradě na pozadí severoanglických vřesovišť. A dokonale neživotným, což se týká i herců, čemuž nerozumím, protože Olivier i Oberonová mě mockrát donutili k potlesku. Tady ale ne. Ten film má v podstatě všechno kromě atmosféry, šťávy a života, přesvědčivosti, díky které jsem měla u knihy i Fiennesovy verze pocit, že stojím na pokraji hluboké rokle, točí se mi hlava při pohledu do její černé hloubky, mrazivý vítr mi proniká až do kostní dřeně a slyším pláč duchů. Toho jsem se zde nedočkala. A další potíž byla, že Heathcliff v mých představách je poloviční démon, jehož nezkrotí lidská síla. Olivierův ve mně budí pocit, že by ho zkrotilo pár pohlavků a půlhodinové klečení na hanbě. ()
Mysteriózním úvodem, kdy se sněhovou bouří prodírá cizinec a hledá útočiště na Větrné hůrce, kde je poté svědkem čehosi paranormálního a chce si vyslechnout příběh o nešťastné lásce, která jako by uvrhla na místo temný stín, si William Wyler musí získat snad každého diváka. Bohužel se poté snímek promění v krásně natočený romantický kýč, jehož ústřednímu páru (krásná Merle Oberon a charismatický Laurence Olivier) snad nejde doopravdy fandit, jelikož jsou oba velmi nesympatičtí - hlavní hrdinka se chová, jako by měla bipolární poruchu, a Olivierův pomstychtivý hrubián ze sebe postupně oklepe veškeré divákovy sympatie. Oba mluví o velké lásce, přesto neustále dělají vše proto, aby spolu nemuseli být. Možná v tom vězí nějaký paradox lépe patrný v předloze Emily Brontëové, kterou jsem zatím nečetl, film však vyznívá jako vyumělkovaně tragické love story (jinými slovy klasická červená knihovna), které si užijete, když se oprostíte od děje a jeho postav a budete si vychutnávat skvěle udělanou technickou stránku (právem oscarová kamera). Dojmy z toho mám jinak ale velmi rozpačité. [LFŠ 2019] ()
Galéria (70)
Fotka © United Artists
Zaujímavosti (10)
- Wylerovo obvyklé spory s producentem v tomto případě přerostly v otevřený konflikt ohledně závěru filmu. Goldwyn, který měl slabost pro šťastné konce, nutil Wylera ukončit film záběrem, s nímž režisér vášnivě nesouhlasil a odmítl ho natočit. Producent si ovšem prosadil svou a pověřil H. C. Pottera, aby scénu natočil. Na rozdíl od Wylera ji diváci milovali. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Emily Bronte. (Hans.)
- 25. 1. 1946 odvysílala populární rádiová stanice The Screen Guild Theater 30minutovou adaptaci filmu s herečkou Merle Oberonovou v hlavní roli. (Conspi)
Reklama