Mrs. Miniver
Réžia:
William WylerKamera:
Joseph RuttenbergHudba:
Herbert StothartHrajú:
Greer Garson, Walter Pidgeon, Teresa Wright, Dame May Whitty, Reginald Owen, Henry Travers, Henry Wilcoxon, Christopher Severn, Clare Sandars, Brenda Forbes (viac)Obsahy(1)
Tento pamětnický snímek o Angličance, která čelíc hrůzám války dál pěstuje své výstavní růže, zahrál na vlasteneckou strunu americkému publiku a stal se kasovním trhákem č. 1 roku 1942. Greer Garsonová utěšující vyděšené děti v bombových krytech či zajímající nepřátelské vojáky předvedla v titulní roli impozantní oskarový výkon. Když Hilter se zdál ďáblem, paní Miniverová andělem... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (41)
Wyler opět nezklamal. Film točený přímo za války je autentickou výpovědí a je to z něj cítit. Pro nás je určitě dost drsné sledovat ty suché anglické dialogy zdánlivě prosté jakýchkoli emocí. Jak říkal Machatý (Kaiser) v Tmavomodrém světě: "Obdivuju ten jejich klid. Na to Hitler dojede, protože je cholerik!" Starý film, ale pžekelnul čas a je pořád dobrý. 90% ()
Další oskarovka za mnou. Paní Miniverová je celkem obyčejný film. Sledujeme obyčejnou anglickou středostavovskou rodinu, která žije obyčejný život. Matka a otec před sebou vzájemně tají zbytečné nákupy, malé děti zlobí, starší syn se nejprve pohádá a potom zamiluje do vnučky místní lady, kterou zlobí obyčejný nádražák, co si dovolil s ní soutěžit při výstavě růží. A do života jim pomalu, ale jistě zasahuje válka - manžel se stává říčním dobrovolníkem, syn rukuje k letectvu, občas přijde nálet, občas silná scéna (německý voják, bunkr, závěr v kostele). Abych přiznal, celou dobu jsem čekal, že dojde k nějaké tragédii a když došlo, bylo to stejně nečekané. Paní Miniverová není strhujícím pětihvězdičkovým dramatem, je to celkem obyčejný film, ale v té obyčejnosti a autenticitě (natočeno v době, kdy nikdo netušil jak válka dopadne) má překvapivou sílu. Oskara celkem chápu. ()
Jako (proti)válečné drama či oslava nezdolné ženské síly funguje Paní Miniverová výborně, ale jakmile dojde na propagandu (která z filmu místy doslova kape v koncentrátu - není se však čemu divit s přihlédnutím k době vzniku), jako bych koukal na dočista jiný snímek. Podstatně méně zajímavý, nutno dodat. Rozhodně stojí za podívání, což tehdy stvrdila i Americká akademie filmového umění a věd několika Oscary, včetně toho hlavního. ()
Rozumim tomu, za jakych okolnosti a proc byl film natocen. Stejne tak, proc se stal kasovnim trhakem a ziskal tolik oceneni. Pani Miniverova je ve vsech smerech nadprumerny film, do dokonalosti ma vsak daleko. Resi spoustu malichernosti, kterymi chce odpoutat od hlavniho tematu a zaverecny proslov byl take predvidatelny. Ve sve dobe ale lidem mohl moralne pomoci. ()
Průměrné melodrama plné klišé, ovšem s několika silnými scénami (působivý je zejména výjev z rodinného bunkru během bombardování), celkem zdařilé jsou i některé dialogy. V druhé polovině filmu nabírá na síle propagandistická linie, která se snaží ukázat, že válečné úsilí stmeluje dohromady všechy třídy britské společnosti, od aristokracie (lady Beldonová) přes vyšší střední třídu (paní Miniverová a její idylická rodina) až po nižší vrstvy (služebná Miniverových a její snoubenec). Skutečnost, jak jí dokumentuje "Válečná deník" George Orwella však byla diametrálně odlišná: Orwell se dokonce domníval, že arogance a sobectví vyšších vrstev, které nepolevily ani za války, povedou zákonitě k revoluci... ()
Galéria (56)
Zaujímavosti (10)
- Greer Garson si vzala Richarda Neye, ktorý hral vo filme jej syna. Bol o dvanásť rokov mladší. (fishki)
- Scénář byl inspirován knihou Jan Strutherové, respektive souborem jejích sloupků v Timesech, které „popisovaly obyčejný život obyčejné ženy“. Scenáristé nepřevzali z předlohy ani tak konkrétní události jako spíše postavy a celkovou atmosféru malé anglické vesničky nedaleko Londýna, kde svůj všední život žije středostavovská rodina se třemi dětmi. I do této idyly však zasáhne válka, otce odvede i s jeho člunem k Dunkerku, matku konfrontuje s německým pilotem, syna s bojovým nasazením. Nic není jako dřív, smrt dosáhne i do vesnice, ovšem britský duch triumfuje. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Během natáčení došlo k útoku na Pearl Harbor, scénář se přepisoval a aktualizoval a závěrečné kázání v poškozeném kostele psal Wyler spolu s Henrym Wilcoxonem, který představoval vikáře, až noc před natáčením. Jeho síla byla taková, že ho prezident Roosevelt nechal přeložit do mnoha jazyků, vytisknout a distribuovat spojencům. Dnes film samozřejmě působí dost sentimentálně, ve své době ovšem splnil svůj účel měrou vrchovatou. Přesto vůči němu Wyler později pociťoval jisté rozpaky. Bezprostředně po jeho dokončení totiž narukoval k letectvu a přímý kontakt s válečnou realitou ho přiměl k následující úvaze: „Film se otřel jen o povrch války. Nemyslím tím, že by byl špatný, byl jen neúplný.“ (Zdroj: Letní filmová škola)
Reklama