Lištičky

Wyler je jeden z nejméně nápadných filmařských géniů. Nemůžu říct, že bych o něm nějak přemýšlel a vnímal ho jako vzor pro kohokoliv, ale po rozkliknutí jeho profilu na mě najednou vykoukne několik pětkových filmů. Vlastně asi u žádného režiséra nemám tak velký nepoměr pětkových hodnocení vůči mému (ne)zájmu o něj. Vím, že tenhle wylerovský paradox není novinka, k Lištičkám mě ostatně přivedla část Bazinovy knihy, která se věnuje právě tomu, proč Wyler tak zapadá i přes svou genialitu. A vážně na zatím žádném jeho filmu, co jsem viděl to není patrnější. Tiše bezchybný a nekompromisně nadčasový film. Samotná práce hloubkou obrazu mě vyloženě nestrhává, ostatně kdyby mě strhávala, tak by Wyler selhal, ale rozhodně je velmi impozantní a stává se základem intenzivního zážitku, kde nepatrný pohyb vyvolává nejsilnější reakci. Sice mi je bližší baroknější pojetí s trochou té exhibice, ale jednou za čas neuškodí ani takováhle precizně čistá práce. (05.02.2017)

Bette Davis hraje opět jedno ze svých žen-monster, které otravují život všem okolo sebe. Film ani s léty neztratil na přitažlivosti a osloví i dnes. Tu ženskou bych uškrtil po deseti minutách filmu, ale ona to bohužel dožije až do konce. Pojetí tehdejšího životního stylu je nám poněkud cizí, o to však bylo tehdy těžší se svobodně rozhodovat a jít za svými sny. Bez peněz to nešlo a pád na dno byl dlouhý a hrozivý. Proto lidé často skousli i nesnesitelné a byli často vězni druhých, ale i sebe samých. 80% (11.09.2011)

Vždycky, když vidím nějaký film s Bette Davis, tak si vzpomenu na písničku Bette Davis Eyes od Kim Carnes. Takhle pichlavé oči žádná herečka nikdy neměla. Taky mi dělá upřímně řečeno problém na ni koukat, i když uznávám, že herečka to byla vynikající. A tady byla přesná. Ostatní mi ale přišli takoví teatrální, nepřirození. (24.05.2022)

Zase skvělá Bette Davis jako mrcha ve Wylerově filmu podle knihy Lillian Hellman, která je povinnou četbou ve Státech. V téhle poloze na ní nikdo nemá. To musí být vrozený. Jižanská dramata ve skoro divadleních kulisách jsou opravdu americkou klasikou. Silný příběh a pravdivé vystižení ženské mysli a obecně hamižnosti. (09.07.2007)

Jedu na Wylerově vlně, jako režiséra ho mám ráda a Bette zbožňuju, takže jsem jejich poslední spolupráci nemohla vynechat. Tady musím ocenit především práci s mizanscénou - záběry do hloubky, skvělá práce s plánem, podhledy, nadhledy, za vším vidíte momentální rozpoložení postav, jejich momentální nadřazenost/podřazenost... Prostě nic není náhodné, ale cílené, a tak to má být. Bette byla skvělá jako vždy, role potvor jí zkrátka sedí, přizpůsobí tomu vše a je neskutečně autentická. Příběh asi nezaujme všechny, Lillian Hellmanovou znám díky filmu Julia (1977), ale americká klasička u nás jinak známá není. Ten příběh je uzpůsoben spíše Američanům, není tak atraktivní, ale jakási dramatická rovina, která mě zaujala, tu je... Prostě další Wylerův povedený film a moje milovaná Bette, to stojí za to vidět! (13.05.2012)