Réžia:
William WylerKamera:
Robert SurteesHudba:
Elmer BernsteinHrajú:
Lee J. Cobb, Roscoe Lee Browne, Lola Falana, Lee Majors, Anthony Zerbe, Barbara Hershey, Yaphet Kotto, Chill Wills, Dub Taylor, Ray Teal, Arch Johnson (viac)Obsahy(2)
L.B. Jones je jedním z nejbohatších černochů v Tennessee a právě se rozvádí s manželkou, která se zapletla s bílým policajtem. Za svůj protirasistický postoj je sužován nepřátelskou partou jižanských fanatiků i řadou negativních stereotypů. Spravedlnost má v tomto silném jižanském dramatu pachuť krve. Steve Mundine je mladý advokát, který krátce po svatbě se svou milovanou Nellou přijme místo v právnické firmě v malém jižanském městečku, v jejímž čele stojí jeho strýc Oman Hedgepath. Afroameričan L. B. Jones je úspěšným majitelem pohřebního ústavu, který u Hedgepathovy společnosti hledá pomoc se zastupováním u soudu. Jones se chce nechat rozvést se svou manželkou Emmou, ovšem jeho důvody dělají z případu ožehavou záležitost - Jones se dozvěděl, že má jeho žena poměr s bílým policejním důstojníkem Williem Joem Worthem, který je otcem Emmina nenarozeného dítěte. Worth rozhodně nestojí o to, aby se celá aféra dostala před soud, a tak společně se svým kolegou Stanleyem Bumpasem vezmou věci do vlastních rukou, což vyústí v krvavý střet plný mučení a rasových výpadů. (Cinemax)
(viac)Recenzie (25)
Nudná první půlhodina, která je pouhým seznamováním s postavami, je vystřídána napínavou, mrazivou a bolestnou druhou půlkou filmu. Chudáci černoši v Americe, neměli to snadné, ani když už "formálně" byli rovnoprávní. Jak hodně formální to na jihu bylo, ukazuje tenhle film, vylepšený vypiplaným dabingem (Větrovec, Němec, Haničinec, a mj. Kopřiva jako prodejce zbraní!). Scéna na vrakovišti Vám, obrazně řečeno, otevře kudlu v kapse. Rasisty jsem nikdy neměl rád. ()
Cizoložství s rasovým podtextem z prostředí jižanského státu Tennessee plné předsudků, aneb kontroverzní Wyler ve svém vůbec posledním filmu režisérské kariéry, ve kterém se snaží předat svůj vlastní komentář k rasové problematice tehdejší doby. Jeho záměr působí pozoruhodně, chladně, avšak netrpělivě v oblasti vývoje příběhu. Celková otázka rasismu byla výborně prezentována i v jiných, daleko starších filmech. Nicméně Wyler je schopen se obdivuhodně pohybovat po hranici společenských názorů a závěrečný dvojsmyslný záběr to nádherně vystihuje. Technicky skvělý a podnětný film, který s odstupem času získává své zasloužené uznání. ()
V pražských kinech se promítal od 16.11.1972 (U Hradeb) ()
Děj si pamatuju jen matně, ale vím, že jsem na tenhle film byl 2x za sebou, abych se vyhnul tanečním (venku byla kosa a do hospod jsem tehdy ještě nechodil). DPZ: 27.11.1972. ()
Protirasistická klasika s nejednoznačnými charaktery na obou stranách. Výborný výkon L.J.Cobba, viz komentář Eddard. Více než důstojný závěr Wylerovy režijní dráhy. ()
Reklama