Vykoupení L.B. Jonese
The Liberation of L.B. Jones
The Liberation of L.B. Jones
The Liberation of L.B. Jones
The Liberation of L.B. Jones
Réžia:
William WylerKamera:
Robert SurteesHudba:
Elmer BernsteinHrajú:
Lee J. Cobb, Roscoe Lee Browne, Lola Falana, Lee Majors, Anthony Zerbe, Barbara Hershey, Yaphet Kotto, Chill Wills, Dub Taylor, Ray Teal, Arch Johnson (viac)Obsahy(2)
L.B. Jones je jedním z nejbohatších černochů v Tennessee a právě se rozvádí s manželkou, která se zapletla s bílým policajtem. Za svůj protirasistický postoj je sužován nepřátelskou partou jižanských fanatiků i řadou negativních stereotypů. Spravedlnost má v tomto silném jižanském dramatu pachuť krve. Steve Mundine je mladý advokát, který krátce po svatbě se svou milovanou Nellou přijme místo v právnické firmě v malém jižanském městečku, v jejímž čele stojí jeho strýc Oman Hedgepath. Afroameričan L. B. Jones je úspěšným majitelem pohřebního ústavu, který u Hedgepathovy společnosti hledá pomoc se zastupováním u soudu. Jones se chce nechat rozvést se svou manželkou Emmou, ovšem jeho důvody dělají z případu ožehavou záležitost - Jones se dozvěděl, že má jeho žena poměr s bílým policejním důstojníkem Williem Joem Worthem, který je otcem Emmina nenarozeného dítěte. Worth rozhodně nestojí o to, aby se celá aféra dostala před soud, a tak společně se svým kolegou Stanleyem Bumpasem vezmou věci do vlastních rukou, což vyústí v krvavý střet plný mučení a rasových výpadů. (Cinemax)
(viac)Recenzie (23)
Pěkně a bez zbytečného patosu či přehánění zobrazené téma rasismu na americkém jihu 60. let. Labutí píseň Williama Wylera, jednoho z největších režisérů všech dob, za kterou se mistr rozhodně stydět nemusí. Vůbec nejsilněji na mě v celém filmu působil výkon Lee J. Cobba, který se do role jižanského právníka, v jehož nitru se jakoby odráží paradoxní a děsivý konflikt mezi předsudky a raciem, emocemi a rasismem, zakořeněný po století na Jihu, trefil NAPROSTO přesně. Zarámování snímku (příjezd vlaku symbolizující naději a radost a jeho odjezd, naznačující smutek a rezignaci) je taky bezchybný. Rozhodně stojí za zhlédnutí. 80% ()
Letní Filmová Škola 2019, film 33: Na Wylera dost slabota. Nevím jestli to bylo filmovým materiálem, nebo konkrétní kopií ale zdálo se mi, že se koukám na nějaký blaxploitation a tím nemám na mysli jen černošské obsazení. Rozmazaná kamera, vyblité barvy, přeskakující zvuk, a až na výjimky otřesné herecké výkony, v případě Willyho Joea skoro až karikaturní. Od člověka co natočil Ben Hura, Detective Story, Dodsworth a jiné je to ohromný pokles v kvalitě. Co se týče děje, ani ten není nějak ohromující, klasický utlačovaný jižanský černoch postopadesáté, snad s trošku drsnějším koncem, znovu vypůjčeném z exploitation filmů 70. Let. ()
Poslední Wylerův film není krimi, spíše jižanské rasové drama a není to tak skvělé, jak to vypadá ze zdejšího hodnocení. Ano slušně natočené, zahrané, scéna z vrakoviště má sílu (Ne!), nicméně je tu spousta zbytečných dějových linií co film brzdí. A je to opravdu příšerně schematické a v rámci toho absolutně nevěrohodné. Všichni černoši jsou tady milí, pohodoví, slušní, klidní veselí lidé; tedy kromě jednoho, ale ten má důvod. A všichni bílí jsou zmetci a totální rasisti, opět kromě jedné postavy, která ale nemá na žádný prostor a vliv na děj. A v rámci toho rasismu mám věřit, že v roce 1970 by poldovi prošlo mlácení žen, svědků, vydírání vedoucí ke znásilnění a nakonec šikana, pronásledování a chladnokrevná vražda spoutaného člověka? Že všichni kolem včetně kolegy, šéfa a starosty by se koukali jinam? A že bohatý, úspěšný a vážený právník by riskoval kariéru a okamžitě po přijetí klienta by šel informovat někoho z protistrany... a pomáhal krýt vraždu? Být to třeba v 20-30. letech tak neřeknu, být to čistě krimi tak nad tím mávnu rukou, ale pokud to má být drama o utrpení černochů, tak je absolutně nevěrohodné. ()
Kdysi dávno...,ale dost.Takhle ne.I přes propast času je to nevyhasínající dílo.Rasismus jako základ společenského zla a neštěstí.A jestli je oblečen do uniformy máme tu institucionální rasismus.To je ta nejděsivější forma. Cobbova role odráží,a to naprosto skvěle,šílený rozpor a nutný konflikt mezi etikou,logikou,emocemi,právem a rasovými předsudky. Parádně zahráno.Synovec pak představuje to,co začíná.A to jak ve smyslu naděje, práce i života.Jeho protiváhu tvoří L.B.Klidný,slušný, bohatý a proto nesmírně silný.A statečný.Nicméně přesto.....Je ubit tupými policisty.Pak tu máme všeprostupující a všeurčující sexus...,který nezná rasová hlediska.Tedy občas.Policista se stává katem a vrahem a pak se dovolává obžaloby.Tohle už hraničí se surrealismem.A černoch s revolverem nenašel sílu zabít.Ale mlátička udělá svoje. A vlak odváží mstitele i mládí z místa zmaru.Ale kam?...Hodnotím vysoko. ()
Posledný film režiséra, ktorého mám zaradeného v desiatke najobľúbenejších ma nesklamal. Relatívne nízke hodnotenie je dôsledkom istého schematizmu, ktorý som vnímal pri čierno-bielom členení postáv. Na druhej strane musím uznať, že v roku 1970 ešte doznievali veľké rasové nepokoje, ešte bolo v živej pamäti zavraždenie M.L. Kinga a tak museli aj výrazové prostriedky rešpektovať aktuálnu rasovú situáciu v USA. Herecky exceloval Lee J. Cobb, ktorý mal aj najzaujímavejšie napísanú úlohu. Ostatní herci boli dosť plochí. Paradoxné je, že stačilo ani nie 50 rokov a v Európe môžeme zažiť niečo veľmi podobné, pričom kritériom nebude farba pokožky, ale vzťah k islamu. Vtedy pochopíme niekdajšiu beznádej černochov a nebude nám to nič platné. ()
Galéria (13)
Fotka © Columbia Pictures
Zaujímavosti (4)
- Lola Falana v tomto filmu debutovala. (Pumiiix)
- Wyler věděl, že podobně kontroverzní dílo nemůže mít velký divácký úspěch, ale svého snímku si i po letech cenil. Vykoupení L.B. Jonese se celkem pochopitelně stalo jediným opravdovým propadákem v celé Wylerově tvorbě, ale část odborné kritiky, která se zcela neshodla na jeho kvalitách a vytýkala mu především akcentované násilí, už tehdy rozpoznala jeho výjimečnost. Kontroverzní přijetí filmu ve zjitřené době mělo mj. za následek zákaz jeho promítání na amerických vojenských základnách v Evropě. Dnes můžeme říci, že toto nekompromisní drama patří k nejsilnějším režisérovým titulům a v dobovém kontextu se jeví nepochybně jako odvážný počin. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Brenda Sykes v tomto filmu debutovala. (Pumiiix)
Reklama