Manželstvo v tieni

Film ničím nevybočující z šedého průměru. Nevím, jestli je to dané tím, že se v něm míchají pouze dvě barvy filmu noire blanche oloupené o přísady barevného spektra mezi nimi, nebo šablonovitě didatkickým záměrem (židovská otázka a odpověď) nebo nenápaditými dialogy. Avšak tento černobílý film mi dostatečně koloroval nezapomenutelný simultánní překlad anonymní důchodkyně v Ponrepu. Mladý pár přijel nečekaně na návštěvu ke strýčkovi a on ústy důchodkyně promluvil : "To jsem rád, že jste ke mně udělali tu expedici." (15.05.2009)

Film je skutočnou udalosťou a je pokusom o životopisný film herca Joachima Gottschalka a herečky židovky Mety Wolffovej. V období narastajúceho antisemitizmu v Nemecku nepomohlo ani uzatvorenie zmiešaného manželstva, aj napriek tomu sa rozhodnú ostať v Nemecku. Nakoniec táto dráma v období silnejúceho nacismu vyústila 6.11.1941 v spoločnú samovraždu, kde so sebou na druhý svet zobrali aj svojho 8 ročného syna Michaela. Joseph Goebels zakázal hercom účasť na pohrebe ale mnoho hercov tento zákaz nerešpektovalo. Hrob Gottschalk rodiny sa nachádza v Stahnsdorfe pri Berlíne. Ide o prvý a najdôležitejší povojnový film ktorý sa zaoberal témou prenasledovania židov nacistami. V úvode som písal, že ide o pokus o životopisný film a nechápem prečo to nemohol byť pravdivý a skutočne životopisný film. Ale aj tak vďaka za tento úžasný film. (21.07.2016)

Manželstvo v tieni je skvelo fungujúca melodráma. Ak sa na film pozrieme optikou roku jeho vzniku a porovnáme to s tým, čo sa v Nemecku točilo ešte pred nejakými troma rokmi, napríklad Terezín, mesto, ktoré...., tak takýto extrémny obrat v kinematografii nemá v histórii obdoby. Film je veľmi vkusne nakrútený, obsahuje nejaké to vydarené obrazové prirovnanie, ako napríklad jedna židovská žena, páchajúca sebevraždu symbolicky skokom pod vlak. Kamera je zopárkrát subjektívna a približuje nám psychické stavy hlavnej hrdinky. Ale najmä, je to emocionálne silné....podobne, ako Vrahovia medzi nami. (13.07.2016)

"Wird's nicht so schlimm sein", říkali všichni a pro jednomu po druhém se to stávalo. Film natočený v krátkém odstupu po válce - je dobré porovnat: nejen dovolenou na Hiddensee (taky jsem jí tam prožil v sedmdesátých letech) s posledním šálkem kávy, ale také obecně, filmy "aus dem Dritten Reich" natočené těsně po válce s těmi ze současnosti. Jsou tu značné a zásadní rozdíly, a je třeba si jich alespoň všimnout.... Na druhé straně je třeba si všimnout, že jeden z prvních poválečných filmů nebyl natočen o milionech mrtvých, ale o jednom populárním herci, který si "zpříjemnil" svůj trpký osud sebevraždou. Joachim Gottschalk se svojí manželkou a svým dítětem zemřeli již koncem roku 1941.... Nicméně je tu vše, ničení a rabování židovských obchodů je zobrazeno zcela explicitně, byť jen obrazem. (29.07.2019)

Ne tolik podmanivé a analyticky vstřícné jako Vrahové mezi námi (což si vysvětluji stylistickou nevýrazností), nicméně v jádru zůstává silná výpověď o narůstajícím antisemitismu v nacistickém Německu. První polovina se nese v duchu nastínění hrozeb, jakéhosi plíživého zla v pozadí. Ta druhá již graduje vyobrazováním nechutností režimu na plné obrátky. Společně s výše jmenovaným snímkem tvoří duo čerstvých filmů po válce, které zobrazují její průběh anebo následky, a to zcela fascinujícím způsobem (právě z hlediska roku vzniku). DEFA se pak bohužel tematicky odmlčela a vlivem nového režimu byly útrapy války odsunuty do pozadí. [KINEMATOGRAFIE VÝCHODNÍHO NĚMECKA] (11.02.2017)