Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Režisér ceněného thrilleru Narkotika Joe Carnahan přivedl na svět další originální podívanou, vzdáleně připomínající filmy jako Sbal prachy a vypadni nebo Podfu(c)k. Ve svižné akční komedii plné vypointovaných dialogů a postav, z nichž se jen málokterá dožije závěrečných titulků, vyhrává ten, komu se podaří "sejmout eso". Tím esem je populární lasvegaský varietní umělec Buddy Israel (Jeremy Piven), kterému k jeho skvělé kariéře výrazně dopomohla mafie, za což jí teď hodlá poděkovat tím, že bude u soudu svědčit proti jejím špičkám. Za záchrannou brzdu se rozhodne zatáhnout mafiánský boss Primo Sparazza, který nabídne miliónovou odměnu tomu, kdo Buddyho sprovodí ze světa. Všichni proslulí nájemní vrazi se v tu chvíli vydávají po jeho stopě, aby si vylepšili rozpočet. Na Buddyho život by si v tu chvíli vsadili asi jen dva agenti FBI (Ryan Reynolds a Ray Liotta), kteří ho navzdory přesile nájemných odstřelovačů, agresivních magorů a rafinovaných zločinců v rukavičkách hodlají živého a zdravého dopravit do rukou spravedlnosti. Nebudou to mít jednoduché, protože na straně zla stojí mimo jiné rapper Common, slavná zpěvačka Alicia Keys (oba ve svých prvních filmových rolích) nebo Ben Affleck. Hvězdnou sestavu doplňuje ještě Andy Garcia v roli nadřízeného obou agentů. Všichni se stanou aktéry mimořádně krvavého dýchánku, v němž se brutalita spravedlivě střídá s humorem a několika opravdu nečekanými překvapeními... "Když jsem psal scénář, už jsem věděl, komu ho budu chtít nabídnout. Protože jsem ty skvělé herce nechtěl připravit o tři hodiny jejich života, které by strávili jeho přečtením a hozením do koše, snažil jsem se, aby byl dotažený do posledního detailu," vypráví Carnahan. Záměr mu vyšel, protože nejenže všichni jeho nabídku přijali, ale navíc hráli za spíše symbolické honoráře, aby se maximum z pětadvacetimiliónového rozpočtu mohlo investovat do filmu samotného. Carnahanovým krédem je ignorování zlatých středních cest a věčný pohyb na hraně. "Buď z ní spadnu nebo po ní dojdu až nakonec a diváci si Sejmi eso užijí se stejným nadšením, s jakým jsem ho já natáčel," uzavírá režisér. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (3)

Trailer 2

Recenzie (409)

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Během sledování snímku jsem se cítil jako na houpačce - mé sympatie se pohybovaly střídavě mezi 4* a 2* a už z toho je cítit, že tenhle kousek je zkrátka nevyrovnaný. V zásadě se mělo nejspíš jednat o film ve stylu ujetých gangsterek Guye Ritchieho, jenže od jeho slavných filmů se liší tím, že nedrží styl, zkrátka a dobře scénář kolísá mezi crazy stylem s šíleně cool postavičkami až k vážně se tvářícím situacím. Scénář je zkrátka takový divný mišmaš, kde chlápek rozstřílený z automatických zbraní, který vypadá, že si pár měsíců poleží v nemocnici, za pár hodin postává před hotelem s ovázanou pacičkou a evidentně nakloněný stylovému pokecu se svým vrahem - což je přesně to, co mi u filmů podobného ražení nesedí a proč jsem se nakonec rozhodl pro nižší hodnocení. Režie je stylově klipovitá a celkem zručná, což pomáhá upozadit problematický scénář. Celkový dojem: 45 %. ()

Gemini 

všetky recenzie používateľa

Ts, to byl ale divnej film. Žánrová rozpolcenost nebo spíš nezvládnutost, způsobená velmi pravděpodobně i příliš dlouhou stopáží, kterou už nebylo čím vycpat, a tak se začalo vymýšlet a "dodávat nové rozměry", je největší, a zcela fatální chybou. Sbírka velmi různorodých postaviček (a jejich přístupu k "práci") je velmi vyvedená a akce vůbec evidentně režisérovi svědčí. Jakmile ale dojde na nějaké pozadí příběhu, je po radosti. Ano, budiž chvála za to, že se tvůrci pokusili vysvětlit, "kdo co proč". Ale míchat hodně odvázanej a slušně černohumornej killing spree s existenciálním dramatem (spočívajícím takřka výhradně v detailech naprosto odporného vyfetovaného Pivenova ksichtu a věcech na to bezprostředně navazujících), Lynchem (úchylové v lesní chajdě nebo seňor Acosta) a love story s Aliciou Keys v hlavní roli, to by chtělo trochu onačejší práci. Pokud vůbec připustíme, že by něco takového vůbec mohlo fungovat:P A to ani nemluvím o úplném závěru filmu, pro který prostě nelze mít slov:P Vidím to přinejlepším na 50%. ()

Reklama

Shadwell 

všetky recenzie používateľa

Filmy mají lidově řečeno začátek, prostředek a konec, nebo vznešeněji řečeno přes aristotelův oblouk expozici, kolizi, krizi, peripetii a katastrofu. Většina příběhů, které se nějakým způsobem rozjíždí, veprostřed zlomí a směrem ke konci ustávají, tak připomíná oblouk, a to doslova, nikoliv metaforicky, nakonec ve spoustě scenáristických příruček je příběh coby oblouk s až inženýrskou přesností skutečně narýsován. A jelikož se aristotelův oblouk podobně jako skutečná klenba klene nejvíce veprostřed kolem krize a nejméně na krajích kolem expozice a katastrofy, je patrné, že nejexponovanějšími a nejobtížnějšími částmi každého filmu je začátek a konec. Jinak řečeno vstup do děje a jeho rozuzlení v závěru. Paty klenby. Každý film se s tím popasovává po svým, nicméně jen málo snímků o sobě může prohlásit, že na to šlo tak obratně jako Sejmi eso, kde začátek obstarává šílená kulminace všelijakých nájemných vrahů a konec neméně šílený twist převracející dosavadní dění vzhůru nohama. Vrchol filmu se tak odehrává spíš na začátku a na konci než veprostřed, díky čemuž se z aristotelovského oblouku stává - po převrácení - cosi jako vanička. Začněme nevšedností toho začátku. ____ (i) O tom, že nemá příběhová klenba Sejmi eso směrem od začátku k prostředku tvar vzestupný, ale spíš sestupný, vypovídá hlavně postupné kosení postav, z nichž jen málokterá přežije. Na začátku jsou ale všechny ty vrahounský frakce při síle a i film je díky tomu velmi intenzivní. Což rozhodně není nic samozřejmého. Celé to úvodní představení všech roztroušených frakcí je navíc velmi důmyslně provázané, jelikož ještě předtím, než se všichni společně sejdou v hotelu Lake Tahoe, spojuje je film přes střih: například Ben Affleck zakončí scénu prohlášením: „Místo, kam všichni pojedou“ a další scéna s jinými postavami začne dialogem: „Je u jezera Tahoe v Nevadě.“ Nebo jeden z Tremorů pronese „Musíme se dostat do toho hotelu“ a v další scéně jsme v hotelu a v záběru je jedna z těch černošek. A takových vazeb mezi scénami je v Carnahanově promakaným scénáři desítky (holka zmáčkne tlačítko na přivolání výtahu, maník v dalším záběru mačká zvonek u baráku), hlavně na začátku, když jsou všichni rozptýlení po okolí. Obdobným způsobem řeší přechod ze scény do scény Woody Allen, který se v jednom rozhovoru vyjádřil v tom smyslu, že se vyhýbá tomu, aby se mu v posledním a prvním záběru scény kryly dva detaily nebo dva celky. Možnou budoucností kinematografie je v tomhle směru morfing, který by úplně nahradil střih tekutým a bezešvým přechodem mezi záběry a scénami. Tuhle cestu naznačil v Propasti nebo T2 Cameron, který často a rád sestupuje do tekutého živlu (mimozemská hmota bez pevné struktury v Propasti, možnosti ohýbaní a přeměny lidského těla v T-1000). Obrovský potenciál morfingu leží hlavně ale v překonání odvěkého problému každého filmu, kterým je kolísání příběhu po křivce toho aristotelovského oblouku, takže začátek a konec není stejně intenzivní jako prostředek. Jinak řečeno 2/3 odehraného času (například 80. minuta ze 120 minutového filmu) ještě neznamená 2/3 odehraného obsahu, protože obsah kulminuje veprostřed a směrem ke konci má podobně jako oblouk sestupnou tendenci, tudíž 2/3 odehraného času znamená víc než 2/3 odehraného obsahu. Nechá se to jednoduše spočítat přes integrály (přesně je to něco přes 70% odehraného obsahu). Morfing se svým tekutým potenciálem a schopností nahradit záběry a scény za kontinuální bezešvý příběh (podobně jako v nějaký FPS-ce) by tohle ovšem s velkou pravděpodobností vyřešil, protože by aristotelovský oblouk proměnil v obdélník, tudíž začátek, prostředek i konec filmu by měl stejnou váhu a intenzitu a 2/3 odehraného času by skutečně odpovídalo 2/3 odehraného obsahu. ____ (ii) Když už bylo řečeno cosi o tom, jakým způsobem řeší obtížnou a kritickou část každého filmu, tj. začátek, snímek Sejmi eso (kulminace vrahounů provázaná nadto mazaným střihem), stojí za to zmínit i další příklady intenzivního započetí filmu: třeba v Transformerech 3, do jejichž tváře chrstli kritici spoustu sraček, má úvodní desetiminutovka podobu takřka avantgardního pásma, během něhož proběhne snad pět linií vyprávění, vůbec se tam neustanovuje scéna a podávání informací probíhá přes média. Fascinují mě v tomhle ohledu i romantické komedie jako Kamarád taky rád a jim podobné, které první regulérní dialog a statickou scénu nabízejí cirka až po 10. minutě, a do té doby pracují podobně jako Transformeři 3 s velmi dynamickým způsobem zprostředkování informací a děje (něco obdobného se děje v britským filmu Senna, kde se permanentně střídá voiceover, scény závodění, domácí video nebo oficiální rozhovory, jenže v tomhle filmu se to děje nejen na začátku, ale po celou stopáž). Dobrým příkladem silných začátku jsou i bondovky, které začínají scénou, která nemá se zbytkem filmu často nic společného (podle hesla: nejlepší akční scéna patří na konec, druhá nejlepší na začátek). ____ 1, Jak řečeno, představuje nejobtížnější část většiny filmů začátek a konec, protože zaklenutí příběhu do aristotelovského oblouku znamená sice jeho vrchol kolem středu (klenba má taky vrchol ve svém nejvyšším bodě uprostřed), ale problémy v exponovaných místech na začátku a na konci. Tuze mazaný začátek Sejmi eso byl již nastíněn, nyní tedy ke konci, který není o nic méně vynalézavý, jelikož přichází s drzým twistem, který minimálně v očích Reynoldse převrací veškerý snažení na hlavu, jelikož (-spoiler-) smrt jeho parťáka nastala vlastně jen kvůli záchraně mafiánskýho informátora pro FBI. Takový twist, který podobně jako v Obvyklých podezřelých udělá z filmu docela jiný film, rozhodně nemá parametry happy endu, spíš něčeho velmi divného a neuspokojivého. ____ 2, S podobně velkými závěrečnými pointami se pracuje v hororu Ti druzí nebo v Shyamalanově Vyvoleným. Tyto netradiční a silné konce příběh jakoby zacyklí či zauzlí do nekonečné smyčky, která po skončení filmu nutí přepsat všechny dosavadní události v novým světle. Druhým příkladem netradičního vyústění příběhu jsou naproti tomu filmy doslova bez konce, jaké nabídl třeba trojlístek Allenových filmů Užívej si, co to jde, Poznáš muže svých snů a Půlnoc v Paříži, které všechny odhalují klam iluzí nebo pošetilost nostalgických návratů v čase a po vzoru prvně jmenovaného filmu vlastně říkají, že žádný konec neexistuje a že cesta je cíl. Něco jako ve hře World of Warcraft, která taky nemá konec. Ten nastane, až výrazně opadne zájem hráčů. Do té doby budou vývojáři průběžně připravovat nový a nový obsah. Bez konce jsou i novější Fincherovy filmy, kde zůstává pravda nepoznatelná, třeba Zodiac, proto byla velká škoda, že se Fincher nepustil do zvažované adaptace románu Setkání s Rámou, protože film o obrovské lodi, která přiletí a zase odletí a nic z toho vlastně, do tohohle konceptu filmů bez konce ideálně zapadal. Konec každého filmy je už z podstaty, že něco končí, velmi traumatický, proto je nejlépe se mu vyhnout, ale tím ho o to více zintenzivnit. Nejlépe tak, že se skončí až teprve po konci samotném (zacyklené filmy), anebo se žádný konce nikdy nedostaví (neuzavřené filmy). Závěr z toho všeho je ten, že kvalitní začátek nedělá pomalé naznačování a uvádění do děje, nýbrž intenzivní nálož akce či informací, a stejně tak kvalitní konec není totéž co dojem úplnosti, ale maximální otevřenost (ve většině filmů je tomu samozřejmě přesně obráceně), což nakonec souvisí s tím, že chceme většinou pokaždé totéž: rychle proniknout do děje, ale nikdy ho neopustit. Filmy v tom mají hodně společného se životem. () (menej) (viac)

B!shop 

všetky recenzie používateľa

Na tenhle film jsem se docela tesil. Jednoduchej, ale dostatecne nosnej pribeh a ultra masakralni trailery. No a vysledek je o nicem. Prvnich 20 minut je docela cool a svizne natoceny predstavovani jednotlivejch zabijaku a nastineni pribehu. Jenze pak se zhruba 60 minut jenom keca a keca, do filmu pribejvaj dalsi a dalsi postavy a zacina v tom bejt bordel a film nudi a ceka se, nez se konecne dostanou zabijaci do hotelu. Je sice fajn, ze se neda tusit, kdy kdo zemre, ale ve vysledku se tak do hotelu dostane jen hrstka zabijaku. Navic, ten, na kteryho jsem se nejvic tesil, Ben Affleck, toho moc nepredvede a celkove dost postav je malo vyuzitejch, takovej Eso se furt jen mota po pokoji a nakonec jeste zacne brecet (omg). Furt jsem cekal, ze uz to kazdou chvily prijde, ta neskutecna rezba z traileru a je fakt, ze jakmile dojde na strileni, je to natoceny nehorazne cool (i kdyz bohuzel zadna prestrelka neni jakoby kompletni, vzdy se po chvily strihne jinam), vetsina zabijaku sou spravny frajeri a nejvic me zaujala trojka magoru s macetama, samopalama a motorovkou. Problem je, ze to, co mela bejt vrcholna scena filmu, je odbyty zhruba za pet minut. Ono celkove je ve filmu strileni asi tak 10 minut. No a kdyby ta prestrelka v hotelu byl aspon konec, jenze pak pride jeste unavnejch zaverecnejch vysvetlovacich 20 minut. Herci jsou cool, napad byl slusnej, par scen je zajimavejch, kamera je cool a hudba vetsinou drsna, ale ve vysledku je film jen nic novyho neprinasejici drama s neco malo strilenim. To sem si moh pustit jen trailer a zazitek by byl o moc lepsi, protoze vsechny dobry sceny jsou v podstate k videni v traileru. ()

Zeck 

všetky recenzie používateľa

Pokud by se děj držel jen smrtící nadsázky a spousty akce, pak by to byla pětihvězdičková nálož s geniálními postavami a celkem přijatelnou pointou, jenže. Celý smysl filmu se po totální plejádě nadsázky, střelby a smrti najednou stane smrtelně vážným a snaží se bodovat na poli dramatu a šokujícího prozření. Celý film by se dal přirovnat k prcání s nějákou sexy žhavou kočkou z obálky Playboye, ale místo toho aby touto jízdou končil váš den, hned po jejím skončení a doutníčku dorazí váš šéf, dá vám facku a řekne, že máte padáka, a přesně tak působí posledních 20 minut tohoto filmu. 66% ()

Galéria (44)

Zaujímavosti (10)

  • Pro režiséra Joe Carnahana byl film Sejmi eso třetí spoluprácí s Rayem Liottem, který se objevil už v jeho snímku Narkotika (2002) a bez uvedení v titulcích si zahrál i v krátkém filmu The Hire: Ticker (2002). Liotta ve všech třech filmech ztvárnil postavy na straně zákona. (imro)
  • I když se Alicia Keys neobjevuje na soundtracku k filmu, v budoucnosti by chtěla být herečkou a zároveň zpěvačkou písní ke svým filmům, jako to dělá její velký vzor Barbra Streisand. (imro)
  • Dynamický akčňák za 17 milionů vydělal distributorovi Universal na druhé příčce amerického žebříčku návštěvnosti (26. – 28. 1. 2007) 14,6 mil. dolarů. Po měsíci promítání měl na kontě 35,2 milionu. (imro)

Súvisiace novinky

Jackie Chan vs. drogový kartel

Jackie Chan vs. drogový kartel

06.12.2016

Pokud jste viděli Sejmi eso, A-Team nebo Mezi vlky, dobře víte, že se Joe Carnahan vyžívá v dobré akci. Jeho filmy vždycky mají říz a většinou jsou napůl šílené, určitě vás tedy potěší, že by… (viac)

Reklama

Reklama