Reklama

Reklama

Najlepšie roky nášho života

  • Česko Nejlepší léta našeho života (viac)

Traja bývalí vojaci sa vracajú domov z bojísk 2. svetovej vojny. Al bol v civile bankový úradník, Fred pracoval ako barman a Homer bol výborným športovcom, vo vojne však prišiel o ruky. Ako sa im po hrôzach prežitej vojny podarí začleniť sa znovu do normálneho života? Film hollywoodskeho klasika Williama Wylera vystihol povojnovú atmosféru a problémy, ktorým museli čeliť mnohí veteráni a získal sedem Oscarov. (STV)

(viac)

Recenzie (108)

GodComplex 

všetky recenzie používateľa

Ocekavat od toho valecny film by byla chyba, protoze vlastne jedine co to s tim ma spolecneho, ze se to odehrava PO valce. Trio veteranu se vraci zpet domu a vyporadava se se zaclenenim do klasicke civilizacni reality. Klasicky Oscarovy hype tomu opet prilis nepridal, protoze cekate buhvico a ono to neprijde, ale minimalne ocenuji autentickou retro atmosferu. Ne nucenou, ne pro filmove ucely prirpavenou, ale skutecnou retro atmosferu dane doby (rok nataceni 1946). 6/10 ()

misterz 

všetky recenzie používateľa

Film pojednáva o citlivej problematike návratu vojakov do normálneho života, ktorý nebýva nikdy ľahký. Čím viac bol človek pre armádu dôležitejší, tým je to zložitejšie. Všetky tri príbehy (bankový úradník, mladý bombometčík a bezruký námorník) boli pútavé a obsahovo hutné, pričom každý z nich rozoberal túto problematiku z inej strany. Nezabudlo sa ani na vtipné situácie, ktoré sa tu miesili spolu s tými vážnejšími vytvárajúc tak jedinečnú povojnovú atmosféru. Dejová linka disponuje aj rôznymi detailíkmi, či už slovom alebo jednoduchou obrazovou symbolikou, čo len umocnilo celkové prežívanie snímku. Ďalší excelentný kúsok od W. Wylera, tento pán teda vedel točiť filmy. ()

Reklama

Cimr 

všetky recenzie používateľa

Skutečně velmi dojemný, trýznivý a zároveň vtipný a optimistický zážitek. ALE. Jen když je na plátně Harold Russel. Vždy, když se objeví tento muž s háky místo rukou, muž, který nemůže svoji přítelkyni pohladit po vlasech a kterému když se zabouchnou dveře, nedostane se z pokoje, diváka překvapí, jak odvážný a silný snímek byl o veteránech už rok po válce natočen. Bohužel ale když z plátna Homer sleze (a to se stává poměrně často), zůstane zde trochu banální a rozvleklý příběh nemanželské lásky (otec nechce dovolit své dceři, aby si něco začala s nešťastně ženatým mužem, jeho kolegou z války). Takový příběh se ale mohl stát kdekoli a kdykoli, neřeší válečné trauma a trochu odbíhá někam k romantickému melodramatu. Linka s Homerem, je nemilosrdná, psychologicky přesná, jde k jádru věci - chlapi se v ní třeba poperou v hospodě s chlápkem, který jim říká "vidíte, taková oběť.. a k ničemu!" Linka bez Homera používá všechna klišé hollywoodského studiového filmu - oči zalité slzami, nekonečné polibky, tklivá smyčcová hudba, happy end... Vzhledem k oscarové smršti a neustálému zařazování snímku mezi nejlepší filmy všech dob to asi může být každému jedno, ale pro mě z dnešního pohledu spíš průměrný snímek. A kdyby byl o hodinu kratší, taky by se nic nestalo. ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Tak za prvé bych trochu upravil oficiální text distributora. To přepravní letadlo je Létající pevnost B17 a Fred Derry nebyl pilot, ale bombometčík... To jen na úvod. Válka v Evropě a o něco později i v Pacifiku skončila a hoši se vrací domů. Všichni se těší, že po letech strádání, nervového vypětí, ztrát a strachu zase začnou žít normální život. Doma je čekají rodiče, manželky děti... Říkají si, že všechno bude takové jak si to za nocí daleko od domova vysnili. Na palubě B17 se cestou do Států setká bombometčík, seržant od pěchoty a námořník, kterému uhořely obě ruce. Nyní je invalidou, místo rukou má háky a strašně by si přál aby se doma k němu chovali jako v době kdy měl obě ruce. Bez soucitu, bez odporu, bez kradmého ohlížení... Fred Derry bombometčík létající pevnosti se zase těší na svoji ženu a na klid domova, který snad zažene jeho noční můry kdy letoun s jeho osádkou se ve vzpomínkách stále dostává do palby flaku a pilot je smtelně raněn... Al Stephenson se těší na ženu, své dvě dospělé děti a doufá, že místo v bance je mu stále drženo.... Všichni se zkrátka těší domů a slíbí si, že se po zabydlení zase sejdou na skleničku... Každého proto udiví, když stojí před svým domem, proč se mu po tolika letech těžko zvoní na zvonek... Netuší, že válku s nepřítelem sice vyhráli, ale každý si bude muset vybojovat tu svou na domácí frontě. Amerika spěchala a žila totiž dál. Ráda si četla o svých hrdinech v novinách, ale dál si žila svým bohatým životem... Uvolněná místa zaplnili jiní a vracející se hrdiny náhle není kam umístit. ,,Máte nějakou kvalifikaci?'' - Umím házet bomby na nepřítele... ,,Obávám se, že to pro náš obchod není dostatečná kvalifikace..'' ---- Film skvěle kopíruje svoji dobu, kdy skutečně řada mladých mužů, expertů ve svém vojenském řemesle náhle přišla domů a byla bez práce... Tak jako na základnách a letištích stály v řadách zaparkované stovky bombardérů, stíhaček, tanků... které již nebylo třeba, protože válka skončila. Stejně to bylo s mladými muži, z nichž někteří odešli do armády hned po škole a nic jiného než bojovat neuměli... Tohle se Wilerovi povedlo ! U mne je to za plný počet hvězd! * * * * * PS. Nádhernou Teresu Wright bych si za války nakreslil pod kabinu svého Flying Fortressu. ()

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Pozoruhodný americký film obsahuje rooseveltovskou optiku New Dealu kříženou s čerstvou válečnou zkušeností navrátilců. Sdílí tak také jejich ukázněnost, pracovitost i vzájemnou úctu, která se projevuje také v okamžicích přirozené lidské slabosti. Pozoruhodné a umělecky citlivé je pojetí ženských hrdinek.-postav. Je to jakýsi pomník tradičního pojetí amerického způsobu života a jeho mýtu. Film zaslouženě oskarový. ()

Galéria (29)

Zaujímavosti (16)

  • V závěrečných titulcích je křestní jméno herce Fredrica Marche uvedeno špatně jako „Frederic“. Podle výzkumu se jedná o velmi častou chybu. (ČSFD)
  • Fredric March hrající ve filmu bankéře pracoval v oboru bankovnictví i ve skutečném životě, a to předtím, než se stal hercem. (ČSFD)
  • Háky, které nosí Harold Russell (Homer Parrish) ve filmu, jsou pravé. Harold totiž opravdu přišel během druhé světové války o obě ruce poté, co mu výbušnina známa jako TNT explodovala v rukách. Obdržel háky, naučil se s nimi zacházet a dostal roli ve výcvikovém filmu pro armádu s názvem Diary of a Sergeant. Právě zde jej viděl režisér William Wyler a okamžitě jej obsadil do tohoto filmu. Harold za tuto roli jako jediný herec dostal dva Oscary – první za nejlepšího herce ve vedlejší roli a druhého Oscara dostal za to, že se stal inspirací pro všechny vojáky, kteří se vraceli domů z války. To ho dělá jediným člověkem v historii, který za jednu roli dostal dva Oscary. (viperblade)

Reklama

Reklama