Hard Boiled

Chápu, že filmy Johna Woo jsou pro mnohé dnešní režiséry akčních filmů zdrojem inspirace. Právě proto, že se akční žánr tolik vyvinul, k čemuž značně přispěl právě John Woo, mi přijdou jeho starší film už vyčpělé. Navíc mi přijdou přežité i vzhledem k režisérovi samotnému, ten totiž své techniky později v Hollywoodu zdokonalil. Příběh je opravdu slabý i na akční film a sledování filmu místy znepříjemňuje ohavná syntetizátorová hudba jakoby z 80. let. Pro mě je Hard Boiled dne již opravdu těžce koukatelný film, i když chápu co ve své době znamenal. (05.08.2008)

Zase jednou souhlasím s Pomem, ten obří akční masakr v nemocnici není z téhle planety. A Woo definitivně neměl odcházet do přeslazeného Hollywoodu, kde požadují do akčních filmů všelijaké pitomé upgrady. Ono to jde i bez nich, jen se musí přitlačit a sehnat charismatického týpka s brokovnicí. A hodně, hooodně červené malinovky. I přes počáteční zaváhání (scéna v restauraci mi nepřišla zas tak výborná, možná trochu nepřehledná a předzápletková) a obyčejný děj prostě nejde nedat minimálně 9,5/10. Asi nejlepší akční film v historii. A Yun-Fat Chow je těžký frajer. (14.09.2011)

Další ukázkový akční spektákl z dílny neodiskutovatelné legendy žánru – Johna Woo. Woova bravurní rozlučka před vstupem do Hollywoodu vyniká kromě vymazlených akčních scén i nezvykle otevřeným přístupem k násilí, což si vymohlo dosti razantní cenzorské zásahy. Odlétávající střepiny, mezi explozemi elegantně padající těla, krev stříká proudem a mezi tím vším Chow-Yun Fat v ostré střelbě ze dvou pistolí. A vše korunuje vydatné předlouhé finále v nemocnici s mistrovskou instrumentací akčních scén. Škoda, že mistrovy poslední opusy za oceánem dopadly tak, jak dopadly. (25.01.2008)

Po přečtení několika zdejších komentářů jsem si k projekci nejprve obstaral kbelík a dvě ruličky toaleťáku, to kdybych se z toho náhodou posral... a po úvodních deseti minutách jsem vynesl hned tři plný kýble! Teda, tohle byl totální hukot, kam se na to hrabe Matrixova čistka tichomořského ostrova. John Woo je definitivně šílenec. Chow Yun-Fat je boží, ať už se jako tarzan spouští ze stropu loděnice, proměňuje nepřátelské motorkáře v Ghost Ridery, fackuje se, ochraňuje novorozeně nebo prostě jen posílá náboje ze svých bezedných zásobníků vstříc protivníkům. A že jich je fakt požehnaně. Pokud netrpíte chronickou mnohoprstostí jako poručík Kuře, na prstech obou rukou mrtvé nespočítáte. Bodycount je stoprocentně trojciferné číslo a začíná minimálně číslovkou 2. Velmi zajímavý je i scénář, stejně jako hudba, Tony Leung, jednooký killer nebo Yun-Fatovo handrkování se s policejním šéfem. Vše vrcholí kulervoucím dostaveníčkem v útrobách nemocnice a naprosto omračující brutální sekvencí bez jediného střihu, kdy oba hrdinové kosí všechno živé, co se jen v záběru pohne. Když poté borci vkročí do výtahu a zavřou se za nimi dveře, máte pocit, že jste viděli nejlepší střeleckou scénu, co kdy byla natočena bez jediného prostřižení. Jenže dveře výtahu se po chvíli otvírají v jiném patře a jatka pokračují... Dvěma slovy: Naprosto neskutečné! (08.09.2007)

Tak tohle je mazec. Kam se hrabe Hollywood se svejma akčňárnama. V tomhle filmu tvoří přestřelky snad 60% stopáže. Závěrečný asi 45min dlouhý masakr v nemocnici nebral konce. Vždycky se našla ještě další místnost, kde je co rozstřílet resp. koho zastřelit. Některý scény byly fakt parádní. Žasnul jsem jaký kousky herci a kaskadéři zvládají. Ve výsledku už na mě ale bylo toho střílení příliš. Nic víc než vizuální podívaná v tom není. Bohužel postupem času se vše neustále opakuje, pouze přibývá mrtvol a já se začínám nudit. Tenhle film mě ve svém žánru tak vyčerpal, že min. dva měsíce nemusím vidět žádnou akční řezačku. Každopádně všichni akční maniaci si tu musí přijít na svoje. 59% (02.02.2011)